Probudit se uprostřed operace? Anesteziolog zmínil noční můru pacientů na sále

Autor: Nikola Forejtová - 
20. 1. 2019
06:13

Dobrého anesteziologa poznáte tak, že si ho nepamatujete, říká starý vtip - a je to tak. Řadu pacientů děsí historky o procitnutí během operace, kdy se lidé začnou svíjet v bolestech. Něco takového se ale děje výjimečně a navíc průběh nebývá tak dramatický, jak pro Blesk Zprávy uvedl Tomáš Vymazal, přednosta anesteziologické Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol. Vyšší riziko mají alkoholici, drogově závislí či pacienti, kteří musí kvůli bolesti brát velké dávky opiátů.

Příběhů o tom, jak se lidé probudili během narkózy a vnímali vlastní operaci, je celá řada. Některé se nesou v úsměvnějším rázu - jako třeba ten, že muž po probuzení mluvil plynule latinsky. Jiné jsou spíše hororové a popisují například velké bolesti operovaného, který vnímá řezy chirurga. Ve skutečnosti to tak dramatické není.

„Je pravdou, že se pacient během operace může probudit a vnímat určitou bolest nebo pocit dušení. To se stane, pokud není anestezie vedená správně, a je to pak hrubá chyba anesteziologa. Pokud ale přítomný lékař funguje erudovaně a dodržuje postupy lege artis (umění lékařské odpovídající dosaženého vědeckého poznání pozn. red.), není to prakticky možné,“ vysvětlil Vymazal Blesk Zprávám.

Během operace dochází k měření hloubky anestezie snímáním elektrické aktivity mozku. Přístroj měří i reaktibilitu zornic. „Monitorujeme hloubku svalové relaxace a všechny vitální funkce pacienta. Syntézou všech dat pak získáme celkový obraz o klinickém stavu pacienta. Bezpečná není anestezie, ale anesteziolog,“ říká Vymazal s tím, že díky monitoringu lze během operace i upravovat dávkování jednotlivých farmak.

Alkoholici a narkomani jsou odolnější

Problém může nastat převážně s alkoholiky nebo drogově závislými. „Tito lidé mají vyšší spotřebu anestetik i analgetik. Drtivá většina těchto léků se metabolizuje v játrech a oni mají nastavené jaterní enzymy na vyšší úroveň fungování. Jsou tak vůči anestetitkům určitě odolnější, míní Vymazal.

Zážitky z operace mohou být někdy ovlivněné podvědomým strachem či zmatením vzpomínek. „Lidé jdou na operaci s tím, že o probuzení během ní již někde slyšeli, s někým se o tom bavili. Během fáze usínání nebo probouzení, kdy lidský mozek balancuje mezi vědomím a bezvědomím, pak nejsou schopni odlišit, kde jsou a kdy se to odehrává,“ uvedl odborník.

„Pacient se zpravidla probudí ještě na sále, slyší hlasy lékařů a sester a nad hlavou mu visí ostrá operační světla. V doznívající celkové anestezii se pak může mylně domnívat, že se ještě operuje,“ vysvětluje přednosta, který sám prodělal dvě narkózy.

„Je to jako, když doma pomalu usínáte u televize nebo se pomalu ráno probouzíte. Myslíte si, že vám třeba zazvonil budík, i když nezvonil. Později si můžete uvědomit, že vás probudilo něco jiného,“ dodává Vymazal a zdůrazňuje, že jedinec od jedince reaguje na narkózu jinak.

Deset podobně starých lidí stejné váhy bude usínat jinak, různě dlouho se probouzet a vedlejší účinky budou mít také odlišné. Hodně záleží především na zkušenostech anesteziologa a na tom, jaký „koktejl léků“ je pacientovi podán.

Anestetika nejsou vším

Anestezie znamená znecitlivění, respektive ztrátu citlivosti a vnímání vnějších vjemů. Nezbytnou součástí celkové anestezie jsou vedle anestetik navozujících ztrátu vědomí ještě silná analgetika, která zajistí bezbolestný průběh operace a u některých výkonů také svalová relaxancia. Tyto tři složky jsou podávány pacientovi a „mixovány“ podle potřeby a druhu operace.

„Svalová relaxancia vyřadí svaly z činnosti. Podáváme je proto, aby se chirurgovi operovalo lépe například v dutině břišní, nebo aby mohl být pacient napojen na umělou plicní ventilaci,“ doplňuje Vymazal.

U některých typů výkonů, například v ortopedii, je možné vyřadit vnímání bolesti jen v určité operované oblasti těla, pak mluvíme o lokální anestezii. Pacient se tak na vlastní operaci může dívat v „přímém přenosu“ a komunikovat s operatérem.

Právě vhodná volba anestezie a správný poměr a množství podaných anestetik je podle Vymazala klíčem k bezpečné a co nejméně zatěžující narkóze„Stále častěji se ukazuje, že o celkovém klinickém stavu pacienta po operaci rozhoduje adekvátní poměr hloubky anestezie a kvalitní analgezie. Nevhodné dávky přispívají k horší pooperační adaptaci. Obecně platí, že jich má být podáno co nejméně, jak je možné, ale přitom tolik, kolik je potřeba. Základem při tom zůstává kvalitní a dostatečná analgézie a bezpečně hluboká anestezie,“ říká přednosta.

Anestetika s krátkodobým účinkem

Naprostá většina dnes používaných anestetik má krátkodobý účinek. Výhodou je, že se po přerušení jejich dodávek pacient probudí v horizontu minut. Lékaři už mají k dispozici i látku, která obnoví plnou svalovou sílu po podání svalových relaxancií. To zásadně přispívá k bezpečnému pooperačnímu průběhu, ale i operací celkově.

„Relativně často po probuzení z celkové anestezie vídáme u pacientů přechodné ovlivnění  paměti (amnézie) způsobené podanými farmaky a u některých výjimečně i přechodnou krátkodobou dezorientaci časem a místem, lidově okno, vysvětluje Vymazal a dodává, že se vše v krátkém čase spontánně upraví.

„Velmi vzácnou, o to závažnější pooperační komplikací, pak může být přetrvávající pooperační svalová slabost, kvůli které není pacient schopen dostatečně dýchat nebo odkašlat. Díky technickému vybavení současných operačních sálů a doporučeným postupům bezpečné anestezie jsme však schopni této komplikaci aktivně předcházet. “ dodává expert.

Riziko pro alergiky

Lokální i celkové znecitlivění může podstoupit každý, včetně kojenců. Podle Vymazala je však vhodné se celkovému znecitlivění vyvarovat do 3-4 let věku s ohledem na nezralý a bouřlivě se vyvíjející centrální nervový systém. 

Skutečné nebezpečí hrozí, pokud pacient v předchozích letech zažil silnou alergickou reakci na podaná anestetika. Naštěstí existují chemicky zásadně odlišná „uspávadla“, takže i tuto situaci lze zvládnout.

Velkým rizikem může být i maligní hypertermie, tedy geneticky podmíněné onemocnění, kdy tělo na anestetika reaguje generalizovanou svalovou křečí. Tento stav může během několika minut způsobit i smrt. V současné době jsou ale k dispozici citlivé přístroje, které dokáží tento závažný stav záhy rozpoznat.

Bezprostředně před operací se anesteziolog v rámci příprav na výkon ptá pacienta na předchozí operace a průběh anestezie, zjišťuje, je-li na něco alergický, zda kouří, pije alkohol a jaké léky dlouhodobě užívá.

Zásadní je také údaj o délce lačnění, tedy o tom, zda má pacient před zahájením anestezie prázdný žaludek (poslední jídlo minimálně 4-6 hodin před výkonem). Tyto zdánlivé drobnosti jsou pro úspěšnou operaci velmi důležité. „Nikotin může interferovat s podanými léky. Vydatná snídaně před operací pak může způsobit zvracení a být příčinou aspirace kyselého žaludečního obsahu se zbytky jídla do plic,“ vysvětluje Vymazal důvody mírné hladovky před operací.

Uspávání od hadru po injekci

S první narkózou přišel student stomatologie Thomas Morton z Massachusetts v říjnu 1846. Pacient po inhalaci éteru k překvapení všech přítomných ve spánku přečkal operaci nádoru v dolní čelisti. O tři měsíce později už v pražské nemocnici Na Franitišku zkoušel „kouzelný“ éter i člen Řádu milosrdných bratří mnich Celestýn Opitz.

V této době se však nejednalo o celkové znecitlivění, jak jej známe dnes, šlo pouze o  „uspání“, nikoliv o potlačení bolesti. „Podle typického vybavení, které se k narkóze tehdy užívalo, se těmto průkopníkům anestezie říkalo muži s hadrem a lahví, protože měli v jedné kapse pláště lahvičku s éterem a ve druhé hadr,“ usmívá se Vymazal.

Zajímavé je, že ani 172 let po první éterové narkóze vlastně doposud lékaři s jistotou nevědí, jak anestetika v centrálním nervovém systému fungují. 

„Existuje celá řada teorií o jejich fungování, stejně tak máme i řadu poznatků, které tyto teorie zčásti nebo úplně vyvracejí. Co dnes snad s jistotou víme, je, že ovlivňují spánková centra. V současnosti nejaktuálnější teorie pracuje s hypotézou, že celková anestetika fungují do jisté míry opačně, než jak se vyvíjí lidský mozek,“ odpovídá přednosta Kliniky anesteziologie.

Velmi zjednodušeně řečeno mozek novorozence je plný neuronů, ale chybí mezi nimi dráhy, spoje.  Ty se vyvíjejí v průběhu života dítěte. „Podle této teorie se během anestezie tyto dráhy na chvíli přeruší, a proto člověk spí. Které dráhy, na jak dlouho a jakým způsobem, však nevíme. Komplexnost celého procesu anestezie dokazuje fakt, že každý člověk na úvod do anestezie, její vedení i probuzení reaguje jinak,“ uzavírá Vymazal.

Doporučujeme
petrw ( 20. ledna 2019 19:01 )

pigeons... mate strach Z KOHO CEHO?? Z DALSI OPERACE!!! NE S!!

petrw ( 20. ledna 2019 18:56 )

tak to není pravda moje teta v 1937 mela akutni operaci slepaku a umrtvili ji pouze dolni část nic necitila ..tak se to i stalo při cisarskem rezu ...

chytrolin ( 20. ledna 2019 18:00 )

Ano, je pravda, že dnes už se císař provádí třeba i jen v místním znecitlivění, ale v roce 1994 kdy jsem se narodila já, taková možnost tuším ještě nebyla.

haluzakfest ( 20. ledna 2019 16:35 )

Evidentně nekuřák.. tomu se to kecá.. Závislost na nikotinu je horší než závislost na heroinu, jelikož na heráku se závislosti dá zbavit. Na nikotinu ne, tam jste do konce života abstinent. Když jsem řešil tuto otázku. Zkusil jsem přestat kouřit, nejdéle jsem vydržel 14 dní a to jsem nevylezl z domu a lozil po zdech, bylo to nesnesitelné, jen trochu pomohlo, když se mi na chvíli podařilo odpoutat od té neutišitelné touze po cigáru. Po 14 dnech mi na cigára zemřela babka, a já si řekl, raději zdechnu taky než abych se po zbytek života trápil v absťáku. Navíc, kuřák je oběť. Kdybych začal kouřit v dospělosti ani bych nepípl. Jenže ty špíny mě tady nakazili závislostí ve 12 letech. Pardon ale kdo z vás má v takovém věku rozum! Necínim žádnou vinu na své závislosti, cítím leda hnusný podvod a past do které mě chytli.. A to se ještě ti šupáci rozčilují nad tím, že kuřáka léčit je nákladné! Oni by měli za každým kuřákem chodit s balíkem peněz a prosit o odpuštění!! Tohle je realita, žádné takové že si někdo může za něco sám. Až tady mě nikdo nic nebude diktovat. Budu si moct vychovat děcko tak jak je správné a přirozené, nebojím se že by moje děcko začlo kouřit. Jenže dnes už je dobře známo že tabákové společnosti, jsou zlegalizované mafie globálních měřítek, nikdo na ně nemá, jako jediní na světě, mohou prodávat prokazatelně škodlivé látky přímo ke konzumaci. Mohou prodávat drogu, jed, a ještě k tomu dětem!! A bylo a dodnes je cílová skupina děti! Dokonce dělají taková zvěrstva, že aktuálně v tuto chvíli rozdávají cigára v Africe zadarmo. Aby jim je pak mohli prodávat, sice za méně, ale jakmile se stane člověk závislý, nikotin je na 1.místě, tedy vždy bude na cigára i kdyby nebylo na jídlo.. jakoby už tak jsme té Africe neublížili až až.. ještě tohle, né zavřít, ale postřílet tu bandu!

haluzakfest ( 20. ledna 2019 16:25 )

Mluvil plynule latinsky ?A nikoho nezajímá jak je něco takového možné ? Neřeknu blábolení, skřeky, nebo jinak náhodné zvuky. Ale plynule latinsky?! Těchdle případů je více i v dalších oblastech. Třeba dítě, které začne přesně popisovat nějakou tragickou událost z války.. Nebo lidé probuzení z komatu, vyprávějí o tom co se okolo nich dělo.. No na tom by nebylo nic moc divného, kdyby popisovali zvuky.. Jenže oni popisují i to co se v místnosti dělo. Jeden chirurg zůstal jak opařený poté, co mu jeden takový pacient, se začal po operaci ptát, na to proč se při operaci choval jako "kuře" doktorovi po chvíli došlo, že pacient popisoval to jak ten doktor ukazoval aby se neušpinil, lokty sestrám na různé nástroje.. tedy vypadal jakoby dělal kuře.. A z toho byl na větvi. Vysvětlení: Duše člověka existuje, duše tělo po smrti opouští. Tyhle případy jsou proto, že lidé jsou někde na půl, téměř umřeli, nebo zkrátka je to něco jako taková existenční chyba.. Mozek si ale tyto situace vůbec nemá pamatovat, ovšem když něco selže, pamatuje si vše! Důvod k zamyšlení nemyslíte ?

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa