V roce 2019 bychom měli běžně létat v oblacích v automatizovaném autě, potkávat na ulicích roboty s lidskou vizáží i sledovat vražedné reality show. Tak si alespoň představovali budoucnost někteří knižní či filmoví tvůrci, třeba režisér Ridley Scott, který stvořil Blade Runnera. Jak daleko jsou takové fikce od reality? Replikanty tu ještě nemáme, ale takového robota s uznaným občanstvím už na světě najít můžeme.
Příběh Blade Runnera, odehrávající se v Los Angeles v roce 2019, se točí kolem osamělého detektiva Ricka Deckarda, který má pátrat po replikantech – biosyntetických bytostech takřka k nerozeznání od člověka. Hlavní hrdina filmu z roku 1982 se je snaží dopadnout, a to i s pomocí létajících aut či speciálních zbraní.
Ačkoliv se ve skutečném roce 2019 mezi námi roboti běžně nepohybují, lidstvo v tomto směru udělalo velký krok kupředu. Americká robotka Sophia se například stala prvním humanoidem, který získal lidská práva, a to v Saúdské Arábii. Kromě lidské tváře disponuje několika základními emocemi, dokáže mluvit a reagovat na otázky. „Jsem velmi pyšná na toto jedinečné ocenění,“ řekla předloni v říjnu při udělování občanství.
Během ceremoniálu dokonce vtipkovala o Blade Runnerovi. Na sociální síti má pak profil, kde třeba popřála lidem vše krásné k novému roku.
Happy New Year! 🎉 pic.twitter.com/uO3z6h2EHE
— Sophia (@RealSophiaRobot) January 1, 2019
V Česku jsme ve srovnání se světovými roboty trochu pozadu, ale úplně mimo hru nejsme. Loni v listopadu se například na cestu stopem vydala tuzemská humanoidka Matylda, její postup mohli lidé sledovat online. Tohoto plastového robota lze vytisknout na 3D tiskárně a po připojení nezbytných elektronických udělátek můžete Matyldu naučit cvičit, mluvit a dokonce zastane funkci hlídacího psa.
Kromě robotů se autor sci-fi Blade Runner docela trefil i u létajících aut, třeba slovenští sousedé loni představili AeroMobil za 40 milionů korun. Automobil by měl zvládnout jízdu po silnici i let v několik stovkách metrů nad zemí, rychlost v oblacích by se měla pohybovat kolem 300 km/h. K řízení je potřeba řidičák i pilotní licence. Firma už přijímá předobjednávky, datum distribuce není ale zatím známo.
V prodej létajících aut věří i Nizozemci, kteří svůj Pal-V touží dostat do světa už v letošním roce. Auto je vybaveno dvěma leteckými motory a podle vizualizace spíše připomíná malý vrtulník.
V Japonsku chce dokonce vláda do roku 2020 vydat první dopravní předpisy pro létající automobily. „Svět je stále více urbanizován a doprava ve městech se stále zhoršuje, budovat a udržovat silnice je navíc nákladné,“ vysvětlil šéf projektu pro vývoj Rjútaró Mori. Podle něj by mohla létající auta vyřešit dopravní i ekonomické problémy.
Do roku 2019 je situován i film „Ostrov“, kde jsou hlavními hrdiny klony, jenž disponují plnou lidskou „výbavou“, včetně myšlení a citů. Klony existují jen jako dárci orgánů pro své majitele, kteří je mohou kdykoliv dle potřeby zabít.
Skuteční vědci naštěstí mají o něco etičtější přístup. Lékaři už běžně dokáží nahradit končetiny nebo vpravit do srdce umělou chlopeň. Stejně tak máme dočasná umělá srdce, játra či plíce. Hodně si toho vědci v tomto ohledu slibují od 3D tisku.
Velmi populárním je v dnešní době seriál Black Mirror, který mnohdy nevykresluje technologickou budoucnost v těch nejlepších barvách. V jednom z dílů je například nastíněná společnost, kde lidé dostávají hodnocení podle toho, jak jsou oblíbení, s kým se přátelí a jak platí účty.
Něco podobného plánuje skutečně zavést Čína. Vláda má koncem tohoto roku spustit kontroverzní systém „sociálního kreditu“, tedy hodnotící systém, který posoudí důvěryhodnost každého občana. Hodnocení by pak mělo ovlivňovat, kam budou chodit děti dotyčného do školy, jestli získá člověk hypotéku nebo je dost důvěryhodný na to, aby získal práci. Body se mají údajně srážet i jen za to, že někdo tráví moc času na sociálních sítích nebo hraje příliš her.
Predikci na rok 2019 představuje i americký akční film Běžící muž, který je inspirován knihou Stephana Kinga z roku 1982. V něm se hlavní hrdina dostane do televizní show, kde jde doslova o život. Smyslem soutěže je projít herní sektory, aniž by účinkujícího zabili najatí vrazi.
Nic podobného sice v dnešní době neexistuje, v roce 2016 ale ruští filmaři oznámili vznik reality show Game2: Winter. Organizátoři v ní chtěli vypustit do sibiřské divočiny mezi medvědy a vlky 15 mužů a stejný počet žen s tím, že by zde neexistovala žádná pravidla. Pokud by se účastníci chtěli zabít, napadnout nebo někoho znásilnit, štáb jim bránit nebude. Nakonec se ukázalo, že jde jen o sociální experiment a žádná skutečná reality show ve stylu Hunger Games nebude (alespoň zatím).
Jeden z nejpopulárnějších futuristických snímků je pak „Návrat do budoucnosti“. Ten je ovšem oproti realitě hodně napřed. Druhý díl odehrávající se v roce 2015 nejenže počítá s létajícím autem a skateboardem, ale také se „samooblékáním“ pro líné lidi. Boty, které vám samy zavážou tkaničky, nebo oblečení přizpůsobující se tělu, bohužel v realitě neseženeme.
Žádný filmařský štáb, žádní doktoři, zkrátka nic. Organizátor bezprecedentní reality show Game2: Winter hodlá vypustit 15 mužů a stejný počet žen do sibiřské divočiny mezi medvědy a vlky, kde teploty klesají extrémně nízko.
14°C
