Přibývá zemřelých, kteří jsou příbuzným fuk. Pohřbů z eráru je desetinásobek
Na poslední rozloučení si korunu ke koruně střádá řada seniorů. Jenže se mnohdy stává, že jim blízcí po smrti pohřeb vůbec nevypraví. Peníze si vezmou a starost o mrtvého přenechají státu, respektive obci, kde dotyčný žil. V České republice vzrostl za posledních deset let počet sociálních pohřbů desetinásobně.
V roce 2017 proběhlo 1450 sociálních pohřbů, které stát vyšly na 9,75 milionu korun. O deset let dříve se přitom jednalo jen o 140 pohřbů s náklady 849 tisíc korun.
Ve statistice za loňský rok jsou však zahrnuty pouze pohřby nemajetných jedinců. Další přibližně tisícovku rozloučení příbuzní hodí na bedra státu. Nikdo z pozůstalých se k nebožtíkovi nepřihlásí a úředníci musejí začít jednat. Náklady pak na dědicích vymáhají.
Spálení za 6724 korun, s obřadem za 22 tisíc
Někteří pozůstalí sice nemají zájem se se zemřelým rozloučit, ale dědictví je láká. Mají však smůlu, notáři jim pak částku za kremaci stejně automaticky strhnou.
Vypravení sociálního pohřbu stojí v průměru 6724 korun. Nebožtík je v rubáši uložen do papírové rakve a zpopelněn. Popel je uložen do urny, jméno je na ní uvedeno na papírovém štítku. Pro identifikaci je uvnitř ještě plechový štítek s vyraženým číslem kremace. Průměrná cena rozloučení s obřadem vyjde na 22 500 korun.
Smuteční obřad obec vypravuje jen výjimečně
„Děláme vše pro to, aby sociálních pohřbů bylo co nejméně, ale zároveň aby byly důstojné. V povědomí lidí nesmí obcí vypravený sociální pohřeb znamenat synonymum pro anonymitu rozptylových louček,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).
Jenže ve většině případů se však popel opravdu jen rozptýlí, případně je urna uložena do společného hrobu. Obec svému obyvateli, který nemá žádné příbuzné, může vypravit i klasický pohřeb s obřadem. Obvykle se to stává jen u význačných osobností. „Smuteční obřad obecní úřad objedná jen výjimečně, to se děje spíše v zahraničí,“ potvrdil Blesku ředitel pražského pohřebního ústavu Julius Mlčoch.
Psycholožka Zuzana Vondřichová: Lidé se bojí projevit svůj smutek
Jaký význam má uspořádání pohřbu pro pozůstalé?
Poslední rozloučení je rituál, který je jedním z důležitých kroků při přijetí smrti blízkého člověka. Vzdává se mu tím hold a je to způsob, jak ještě vnitřně poděkovat a dokončit, co je třeba. Navíc často za podpory nebo sounáležitosti s dalšími lidmi.
V čem mohou nalézt útěchu?
Lidem pomáhá po odžití prvního šoku myslet na to, co soužitím se zemřelým získali. V původním pojetí pohřbu šlo také o to, popřát zemřelému dobrou cestu do dalšího světa včetně všech poct. To může pro mnohé lidi přinést útěchu pro život bez zemřelého. Přijmout, že už má jiný úkol jinde.
Mohou mít pozůstalí takový strach z pohřbu, že ho ani neuspořádají?
Samozřejmě. Často si také lidé nevědí se samotným rituálem rady, protože oficiální podoba jim nevyhovuje a jinou neznají. Pohřeb jim tedy přijde zatěžující.
Z čeho mají strach?
Mohou mít obavu, že se na pohřbu objeví jejich smutek a zoufalství, bojí se ukázat své pocity. Přitom je to podstatný krok při truchlení a zpracování ztráty blízkého.
Co mohou blízcí umírajících dělat, aby jim odchod ulehčili?
Pomohou tím, že se budou ptát a věnovat potřebám umírajícího. Budou respektovat jeho vidění světa, nebudou ho zlehčovat ani dramatizovat.
Existuje i rada, jak se rozloučit se životem, když vím, že trpím vážnou nemocí a moc času mi nezbývá?
Pokud na to umírající mají síly, mohou blízkým pomoci otevřeností a jasným sdělováním toho, co potřebují, respektem k jejich ostatnímu životu, aniž by se tím nutně upozaďovali. Pokud se obě strany budou snažit najít společnou cestu a nebudou příliš podléhat společenským tabu, mohou si péči a loučení velmi usnadnit.
havlofašisti u moci ukradli lidem i pohřebné ,okradli i mrtvé
Zatímco úplně obyčejné (a vlastně úplně stejné!!) zpopelnění bez obřadu vyjde občana nejméně na 12k. Asi tak rejžují pohřební služby na poslední cestě člověka. Vzhledem k tomu, že (dle statistiky) zhruba desetina lidí umírá s nikdy nesplatitelnými exekucemi, není divu že pozůstají nemaji zájem za ně ty uměle eskalované dluhy platit. Zřeknou se dědictví a tím pádem pohřeb platí úřad. Zcela normální jev, v té vysněné budoucnosti, kterou si někteří id!oti vycinkali klíčema!