Muž hrál na „pracáku“ nemocného, načerno pracoval na stavbě. Úředníci loví simulanty
Úřad práce od začátku letošního roku kontroluje, jestli se nemocní uchazeči o zaměstnání skutečně léčí a jsou doma. Pokud je kontrola nezastihne, může je úřad vyřadit z evidence a sebrat jim sociální dávky. Někteří lidé neschopenek zneužívají, protože nechtějí nastoupit do nabízené práce a raději si „shánějí“ potvrzení od lékaře. Zatím úředníci uskutečnili více než 4000 kontrol.
Muž ze severních Čech, který byl už několik měsíců v evidenci úřadu práce, měl lékařské potvrzení, že kvůli zranění nemůže pracovat. Při kontrole ho úředníci nezastihli v domě, ve kterém se měl zdržovat, a nereagoval ani na volání na mobilní telefon. Hodili mu tedy do schránky záznam o kontrole a odjeli. Při cestě z obce našli tohoto muže v pracovním oděvu na stavbě. Další den se dotyčný bránil, že byl celý den doma na zahradě a jen nestihl dojít otevřít.
Podobně jako tento muž bylo od ledna „přistiženo“ 505 lidí v evidenci úřadu práce, kteří měli neschopenku, ale nebyli doma a nedokázali vysvětlit proč. Celkem 317 lidí bylo okamžitě z evidence vyřazeno a u dalších 188 nyní probíhá správní řízení, které o jejich osudu rozhodne. Někteří už přišli nebo mohou přijít o dávky v hmotné nouzi.
„Zátahy“ do vyloučených lokalit
„Mezi těmi, kteří jsou v dočasné neschopnosti, je téměř polovina mezi 25 až 50 lety. Často se jedná o lidi v plně produktivním věku. Proto se v rámci kontrolní činnosti zaměřujeme také na sociálně vyloučené lokality či klienty, u kterých víme, že mají velký potenciál zařadit se na pracovní trh a nemají konkrétní handicap, jenž by jim v práci bránil, přesto se ale zaměstnání vyhýbají,“ říká ředitelka úřadu Kateřina Sadílková.
Nezaměstnaní lidé mohou dostat neschopenku kvůli nemoci nebo úrazu stejně jako běžní zaměstnanci. A v takovém případě se musí zdržovat na uvedené adrese a dodržovat případné vycházky. Fakticky to pak znamená, že nemusí nastoupit do zprostředkované práce a také docházet na pracovní pohovory. A to často láká ke zneužívání - chtějí pracovat „načerno“, případně nepracovat a pobírat dávky.
„Veskrze se jedná o případy, kdy se klienti úmyslně vyhýbají plnění povinností uchazeče o zaměstnání, nechtějí se účastnit poradenských aktivit či přijetí vhodného zaměstnání a snaží se to obejít potvrzením od lékaře. Roli také hraje jejich závislost na dávkách,“ popsala Beránková s tím, že pokud jsou lidé na „pracáku“ zdraví, nemohou bezdůvodně nabízenou práci odmítnout. „S uchazeči, kteří mají vystavenou dočasnou neschopnost, nemůžeme dlouhodobě aktivně pracovat,“ dodává.
Vymlouvají se na lékaře nebo pohovor
Přistižení uchazeči mají obvykle celou řadu výmluv. „Nejčastěji uvádějí, že byli na kontrole u lékaře, že byli doma, ale mají špatně označený zvonek nebo že ho neslyšeli, protože spali. Někdy říkají, že byli vyzvednout například dítě ze školy nebo nakoupit,“ popsala Beránková.
„Účelové jednání vyhýbání se povinnostem se daří prokazovat také tehdy, když uchazeč prohlásí, že byl u jiného zaměstnavatele kvůli možnému nástupu na volné místo. V tomto případě musí prokázat, že se jednalo o výběrové řízení, jehož termín nemohl ovlivnit a dozvěděl se o něm těsně před tím, než měl absolvovat některou z povinností, kterou mu úřad práce uložil,“ vysvětlila Beránková. Stejně podle ní musí doložit i to, že byl třeba u lékaře.
Úřad práce loví na špatném místě.V PS sedí spousta povalečů co "stíhají" několik prací.