Skladatel, knihovník i postižený: 350 tisíc Čechů nikdo nechce vzít do práce

Česko má nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii a firmy mají problémy se sháněním pracovníků. Přesto jsou v Česku desítky tisíc lidí, kteří nemohou práci najít, i když by pracovali velice rádi. Problém je v tom, že o ně zaměstnavatelé nestojí, případně jim nedokážou nabídnout vhodné podmínky. Jde například o rodiče s dětmi nebo lidi, kteří pečují o nemocné blízké.

„Nemohou si dovolit plný pracovní úvazek a české firmy, typicky ve výrobním prostředí, neumí obvykle pracovat s jiným rozvržením práce, než je běžný směnný provoz,“ řekl pro Blesk Zprávy Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LCM, která provozuje například pracovní portály Jobs.cz nebo Prace.cz.

Podle Dombrovského v Česku dramaticky chybí částečné úvazky, sdílená pracovní místa nebo takzvané konto pracovní doby, které umožňuje flexibilnější rozvržení pracovní doby. „Všichni tvrdí, že to nejde, že je to nákladné. Ale já tvrdím, že to jde, spíše jsou zaměstnavatelé nepřizpůsobiví. A raději ta místa chtějí obsadit cizinci,“ myslí si expert.

Státu chybí tisíce úředníků. Čechy „nezlanaří“ ani na volno navíc či vyšší nemocenskou

Velké problémy lidí nad 50 let

V evidenci úřadu práce je momentálně 263 tisíc nezaměstnaných lidí. Až 100 tisíc z nich by ovšem podle analytiků mohlo reálně pracovat a často také pracovat chtějí, jen o ně firmy nestojí. „Je tady také skupina lidí úplně vytlačených mimo pracovní trh, kteří jsou ekonomicky neaktivní a nejsou vedeni v evidenci úřadu práce. Ti by tuze rádi pracovali, ale v Česku pro ně moc příležitostí není,“ říká Dobrovský. Podle něj jde o dalších 200 až 250 tisíc lidí.

Práci si obtížně hledají lidé starší 50 let, lidé pečující o děti nebo nemocné a také postižení lidé. V evidenci úřadu práce je momentálně třeba 44 tisíc nezaměstnaných zdravotně postižených lidí (OZP), ale počet dostupných míst je výrazně menší.

Václav Krása z Národní rady osob se zdravotním postižením si myslí, že firmy nejsou k zaměstnávání OZP motivovaní a v zemi chybí i propagace těchto možností. „Je to největší dluh. Další problém je u státních a veřejných organizací. Ty neplní povinné procento, tedy čtyři procenta osob se zdravotním postižením,“ uvedl Krása pro Blesk Zprávy.

Trenéři, kadeřníci a knihovníci bez práce

Čísla úřadu práce ukazují, že v některých profesích je výrazný mnohonásobný nadbytek uchazečů nad volnými místy, často až čtyřnásobný nebo pětinásobný. Typické je to hlavně v tvůrčích profesích, práci marně hledá například 85 herců, 231 režisérů, nebo dramaturgů, 320 fotografů nebo 99 hudebníků a skladatelů. Z těch „masovějších profesí“ jde především o základní administrativní práce, o které se uchází více než 14 tisíc lidí, jenže volných míst je jen necelých 1600.

Tyto profese Češi nechtějí: Firmy si pracovníky „kradou“ a nabízejí superplaty

Problém s hledáním práce mají také knihovníci (272 zájemců, 4 volná místa), ekologové (102 zájemců, 3 místa), trenéři (340 zájemců, 70 míst), restaurátoři (81 zájemců, 11 míst), kadeřníci (1179 zájemců, 372 míst) nebo třeba překladatelé a tlumočníci (491 zájemců, 100 míst).

Paradoxně je v evidenci úřadů také 29 nejvyšších státních úředníků a velký „převis“ je rovněž u pracovníků ostrahy (trojnásobek zájemců) nebo řidičů osobních automobilů (osminásobek zájemců).

Z hlediska profese „neperspektivní“ pracovníky se snaží úřad práce přeškolovat v rekvalifikacích. Jen letos už jich na rekvalifikaci vyrazilo více než 800. „Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví,“ říká mluvčí úřadu Kateřina Beránková.

Lidé chtějí práci „za rohem“

Práci hůře shánějí také lidé, kteří se nechtějí stěhovat za prací. Nabídka volných pracovních míst i nezaměstnanost se totiž může výrazně lišit i mezi sousedícími okresy. Například na severu Moravy dosahuje v okrese Karviná nezaměstnanost 7,6 procent, zatímco v nedalekém okrese Frýdek-Místek jen 3,5 procent. Mnoha lidem, kteří v místě svého bydliště nemohou najít práci, by tak stačilo poohlédnout se v blízkém okolí.

Ani 50 tisíc na ruku od státu nestačí. Češi se nechtějí stěhovat za prací

Jenže Češi patří mezi pracovníky, kteří za prací příliš dojíždět nechtějí. Podle nedávného průzkumu personální agentury Grafton Recruitment považují lidé za ideální dobu pro dojíždění ideálně nejvýše 30 minut. A až 65 procent Čechů k přestěhování nepřiměla ani zajímavá pracovní nabídka nebo lepší platové podmínky. Jen v menší míře je dokáže motivovat třeba příspěvek, za dva roky od doby, kdy začal být vyplácen, o něj požádalo celkem 6775 zájemců.