Ondřej trpí depresí od 12 let, má invalidní důchod. Nejdřív ho měli za hypochondra

Psychická onemocnění mohou vést i k sebevraždám
Autor: Zuzana Zelenková - 
21. 10. 2018
05:13

Ondřej K. (33) trpí depresemi již od 12 let a v Česku není bohužel žádnou výjimkou. Antidepresiva musí brát skoro milion tuzemců, počet nemocných navíc stále roste. Úzkostnou poruchu má pak zhruba 29 procent lidí, u čtvrtiny populace se vyskytují poruchy chování, jak uvedl psychiatr Jiří Raboch. Stojí za tím například stres v práci, nedostatek tmy ve městech nebo syndrom vyhoření.

Svoje o depresích ví Ondřej K. (33), trpí jimi od 12 let. Řešit je začal až ve svých 18. S lékaři ale nemá dobrou zkušenost, jsou prý schopní o pacientovi tvrdit i to, že je hypochondr. Proč svůj stav začal řešit až „šest let poté“?

„Není vůbec snadné si v takovém věku uvědomit, že se vám něco děje. Že se vám děje něco s myšlením, zvlášť, když vám ta nemoc znemožňuje si cokoli plně uvědomit. Bylo to tak postupné, že jsem si prostě tak nějak zvyknul, že můj život za mnoho nestojí. Člověk si v takovém stavu nedokáže pořádně vybavit, jaké to je cítit se normálně,“ popsal Ondřej pro Blesk Zprávy.

Vedlejší účinky léků

Podle něj v podstatě není nic snazšího než takový stav podcenit, označit ho za lenost, změnu tlaku, střídání ročních období nebo jej přisoudit pubertě. Ondřej tušil, že mu něco je, ale nebylo mu zřejmé, co přesně. Když si svůj stav v osmnácti letech plně uvědomil a začal jej řešit, tak se objevily další komplikace.

„Pokud se člověk přímo nevejde do diagnostických mantinelů, tak psychiatři nemají problém člověka označit za hypochondra,“ vysvětlil muž. Dalším obřím problémem jsou podle něho vedlejší účinky léků. Před čtyřmi lety Ondrovi znepříjemnila život hypertenze, aktuálně řeší problém s alergickou reakcí. Svůj stav přirovnává k přežívání, neoznačuje jej za žití.

Antidepresiva na vzestupu

Ondřej patří mezi skoro milion Čechů, kteří kvůli svému psychickému stavu berou antidepresiva. Takových lidí totiž podle psychiatrů stále přibývá.

Za zhoršováním psychické kondice populace stojí hlavně dlouhodobý stres, nedostatek spánku nebo jeho nízká kvalita, absence tmy ve městech, ale také diktát životního stylu, syndrom vyhoření i sociální rozdíly nebo blahobyt.

Podle psychiatra Jiřího Rabocha se vyskytují úzkostné poruchy u 29 procent populace a poruchy chování pak u čtvrtiny Čechů a Češek. Nemocí duše alespoň jednou v životě trpí potom podle experta každý.

Duševní choroby potom také velmi často stojí za přiřknutím invalidního důchodu. Podle statistiků jsou hned druhou nejčastější příčinou přiznání důchodu. Na prvním místě jsou nemoci kosterní a svalové s podílem 28 procent. Invalidní důchod získal před dvěma lety i Ondřej. Nebyl totiž ve stavu, kdy by byl vůbec schopen chodit do práce. Depresím přisuzuje například velkou únavu, kdy není schopen čehokoli.

Deprese: Nechutenství, přejídání a žádné myšlenky na sex

Jak vypadají prvotní příznaky deprese? „Je to plačtivost, smutná nálada, na rovině myšlenkové si pak člověk nevěří, mnohdy třeba nemá chuť ráno vstát a vstoupit do nového dne,“ uvedl pro Blesk Zprávy psycholog Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl.

Podle odborníka nemoc však nelze paušalizovat. Navíc mohou mít lidé i fyzické projevy jako bolesti svalů nebo zad. Příznaky jsou tak velice individuální.

„Může s tím souviset i nechutenství nebo naopak přejídání. Lidé také často ztrácí zájem například o sex. Celkově člověka najednou nezajímají věci, které ho bavily a běžně je dělal,“ dodal Kulhánek.

Ondřej se nadále léčí a zkouší všelijaké nové metody, a to i přestože v lékaře již nemá valnou důvěru. „Důvěra se zrovna neprohloubí, když se člověk v lékařské zprávě dozví věci, které nejsou pravda. Kdyby bylo v ordinacích kolo šílenství, kde by diagnózu vybrala náhoda, vyšlo by to skoro nastejno,“ uzavřel Ondřej.

Video Moderátor Jeroným Janíček mluví o své úzkostné poruše - Andrea Ulagová
1080p 720p 360p

Doporučujeme
1080p 720p 360p
Další videa
Články odjinud