Češi pijí vodu zamořenou kousky plastů, zjistili vědci. Hrozí nám otrava či nemoci?

Autor: Veronika Šmídová - 
23. 8. 2018
05:40

Češi každý rok nevědomky spolknou tisíce malých kousků plastů. Látky se nachází v rybách, balené vodě i pitné vodě z kohoutku, jak potvrdila nedávná studie vědců z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Plasty, které se do řek a nádrží dostávají hlavně z odpadních vod, nedokáží totiž čističky zcela odstranit. Některé z nich přitom mohou být toxické. Jaké dopady to může mít na lidský organismus, popsal pro Blesk Zprávy lékař Miroslav Šuta, který se specializuje na vliv životního prostředí na zdraví.

Nedávno byla zveřejněna studie českých vědců, podle které se u nás v litru pitné vody z kohoutku nachází zhruba 300 až 900 částic mikroplastů. Čističky je totiž nedokáží odstranit. Existují výzkumy, které by řešily možné zdravotní dopady na člověka?

Informace o obsahu plastů v pitné vodě je poměrně nová. Největší rozruch vyvolalo minulý rok zveřejnění testů pitných vod z různých kontinentů, které nedopadly v tomto ohledu dobře. Problematikou se zabýval Evropský úřad pro bezpečnost potravin. 

V zásadě tam jde o rizika dvojího typu. U plastů samotných se obvykle jedná o nějaký polyethylen či polypropylen, ty jsou inertní, tedy s organismem nereagují. Nicméně některé typy plastů mohou obsahovat látky, které jsou známy z jiných kauz. Třeba toxické ftaláty, které jsou zakázané v hračkách, či bisfenol A, který byl zakázaný v kojeneckých lahvích. To už by byl problém. 

A jaké je to druhé riziko?

Druhé riziko je, že i když třeba ty samotné plasty neobsahují problematickou látku, mohou na svém povrchu vázat škodliviny z okolního prostředí. Může jít o některé typy pesticidů nebo látky, které už jsou dnes u nás zakázané, třeba polychlorované bifenyly.

Jak dopadla studie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin?

V obou případech se ukázalo, že podíl mikroplastů ve vodě z hlediska škodlivých látek je opravdu malý v porovnání s jinými zdroji. Pitím přijmete asi jedno procento toho, co je považované za bezpečné. Když sníte například dávku tučného masa nebo zvěřiny, tak dostanete do těla mnohem více škodlivých látek, než z mikroplastů ve vodě. 

Takže je vědecky potvrzeno, že se nemáme čeho bát?

Podle aktuálních poznatků ano, riziko je zanedbatelné. Ovšem to se týká skutečně jen mikroplastů. Co není téměř prozkoumané a o čem se moc nemluví, to jsou částice z oblasti nanoplastů. To jsou ještě drobnější částečky než mikroplasty. Nejsou pouhým okem viditelné, jsou stokrát či tisíckrát menší než průměr lidského vlasu.

V čem by mohly být nanoplasty v těle člověka problematické?

Mikroplasty zůstávají v drtivé většině ve střevech a neputují dál. Ovšem víme, že nanočástice jsou tak malé, že jsou schopné procházet do krevního řečiště a dostávat se různě po těle.

Víme to díky výzkumům například výfukových plynů aut, kde jde o částice z neshořelé či špatně shořelé nafty. Když tyto nanočástice vdechneme, tak se dostanou třeba do krve a z krve mohou putovat do mozku, jater, plic, mohou procházet placentou z těla matky do těla dítěte. Mohou poškozovat stěnu cév, způsobovat změny mozku.

Co se týká nanoplastů, u těch nevíme, co v těle dělají. Ani nevíme, kolik jich třeba ve vodě je, protože se nedají pouhým okem pod mikroskopem zjistit, a nevíme, co se s nimi děje po spolknutí dál.

Plasty nejsou obsažené jen ve vodě. Již dříve vědci potvrdili, že je kvůli znečištění oceánů obsahují i mořští živočichové, které konzumujeme... 

Ano, už delší dobu se ví, že se mikroplasty mohou dostávat do vodních organismů, jako jsou ryby, mušle a podobně. Nejhorší jsou v tomto ohledu měkkýši, tedy mušle, sépie a „vodní žoužel“. Obecně jsou potraviny rizikovější než voda, protože se zjistilo u různých chemických látek, že mají organismy schopnost tyto látky kulminovat. Víme, že když je ve vodě třeba 10 jednotek DDT (organochloridový insekticid, pozn. red.), tak v nějaké rybě můžete mít desítky, stovky či tisíce jednotek DDT.

A podobně by to mělo fungovat i s plasty. Je to dobrý indikátor. Kdyby se jich u živočichů objevilo hodně, dalo by se předpokládat, že by se hromadily i u lidí. Zatím to nicméně vypadá, že i ryby obsahují pro lidský organismus relativně bezpečné dávky mikroplastů.

My Češi jsme na tom v tomto ohledu vůbec relativně dobře, protože ryby a mořské organismy pro nás nejsou významný zdroj potravy. V zemích typu pacifické ostrovy nebo části Afriky to je horší. Mikroplasty u vodních organismů ale představují i jiný problém.

Jaký?

I kdyby se mikroplasty nehromadily v těle lidí, tak ovlivňují zdraví ryb. Jak jsem mluvil o ftalátech nebo bisfenolu A, tak to jsou látky, které napodobují chování hormonů. Víme, že jsou schopné třeba změnit pohlaví ryb. V minulosti se stalo, že se tyto látky používaly na nátěry lodí. V celých oblastech Francie či Španělska se tak přestaly určité druhy ryb množit a vyhynuly tu celé populace, což zruinovalo místní ekonomiku. Máme varování z historie, abychom byli opatrní. V tuto chvíli bych se ale nebál pít vodu s tím, že tam bude pár částeček plastu. 

Pokud se ale sečte pár částeček ve vodě, pár ve vzduchu, pár v jídle...? 

Celkový součet škodlivých látek už je samozřejmě horší. Látky typu bisfenol A nebo ftaláty najdete třeba doma v prachu, můžou se dostat i na pole, do těla zvířat a podobně. Třeba v domácnosti je z hlediska zdraví opravdu problematičtější to, co vdechujeme. Například ve Skandinávii udělali rozsáhlé studie ohledně podlah z PVC. Zjistili, že děti, které vyrůstají v takovém prostředí - kde se v prachu našlo nejvíc ftalátů - trpí určitými typy alergií či astmatem. Takových studií je velké množství a potvrzují souvislost mezi ftaláty a nemocemi. 

Video EU chce zakázat uchošťoury, ekolog souhlasí: „Plasty jsou v pivu i medu!“ - David Budai, Jan Jedlička
1080p 720p 360p

Doporučujeme
agfor ( 23. srpna 2018 18:23 )

Aha, tak proto stojí kubík na Mostecku už 120 Kč. To je tedy proto, že ji hned budeme mít v čem vys * * *.

spania ( 23. srpna 2018 13:51 )

Jezte ryby,budete zdraví!!!Pijte vodu,je nejlepší! No jo,stejně si to dáme,co bychom taky jedli a pili jiného,když je ve všem něco,že jo?

sores ( 23. srpna 2018 13:05 )

Ne jenom pijeme ale i žereme hnoje které na pohled vypadají slušně!! Je to hnus co se v Česku děje,právem se říká, že jsme popelnice Evropy.!!

gabreta ( 23. srpna 2018 11:34 )

Nemel kraviny a nelži mladejm! S ohledem na to, že valná část piva šla na export, by si to soudruzi nedovolili, aby při problému přišli o nemalou část deviz!!!

fortun ( 23. srpna 2018 10:23 )

ale zase to pivo stálo dvě koruny si musíš uvědomit

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa