Konec plavání s pumou i procházek se lvem, žádá ministerstvo. Podvolí se chovatelé?

„Chov velkých šelem, jako jsou například tygři, pumy nebo medvědi, musíme zpřísnit, aby byla v bezpečí zvířata i lidé. Rozhodně nebude možné, aby se někdo procházel s šelmou na veřejnosti. Navrhuji proto, aby každý chovatel podstoupil kurz a prokázal odbornou způsobilost k chovu,“ uvedl minulý týden ministr Miroslav Toman (za ČSSD) na tiskové konferenci. 

Povinné budou i minimální rozměry pro výběhy, v plánu je zákaz kontaktních chovů. Stát chce také přísnější evidenci šelem, a to jak velkých koček, medvědovitých i hyenovitých šelem, stejně jako vlků a psů hyenovitých.

Chovatelka Iva: Svou pumu už nevenčím

Co na to chovatelé? Blesk Zprávy se zeptaly například Ivy z jihu Čech. Žena v minulosti nabízela ke koupi mládě pumy. Ve snaze šelmu prodat tehdy zmínila, že je puma vhodná do paneláku, pokud bude mít vlastní pokoj, i to, že se svým pumím samcem chodí na „koupačku“ do rybníka.

„Porcování tygra je prasárna. Pachatelé by měli jít do vězení na 10 let,“ zuří šéf zoo

Na oficiální dotaz, jestli se pro ni s případnou novelizací zákona něco mění, ale předchozí prohlášení popřela. „Nedívám se na to nijak, změny v chovu kočkovitých šelem se mě nijak netýkají. Měnit nemusím nic, klece i výběhy mám veliké. Nebude se mě týkat tato změna, protože neberu pumu na procházku,“ odpověděla pro Blesk Zprávy s tím, že kauzu zabitých tygrů u Berouska zaregistrovala, ale nesleduje ji, neboť leží už druhý týden v nemocnici.

Blesk Zprávy v minulosti také upozornily na chovatele lva Leona, který jej jen tak venčil na vodítku se sádrou na jedné ruce a s cigaretou v ruce druhé. I toho k plánům ministerstva oslovily, muž ovšem nereagoval.

Jedno vyjádření ale přidal další chovatel pumy, který ale s ohledem na kauzu porcovaných tygrů chtěl zůstat v anonymitě, redakce jeho jméno nicméně zná. Případné novinky ve změně zákonů prý vítá. Uvedl rovněž, že se poctiví chovatelé šelem chtějí domluvit na oficiálním prohlášení pro média.

Uprchlou pumu ve Zvoli u Prahy konečně chytili: Šelma byla uspána

„My, jako zodpovědní chovatelé, máme vše v pořádku, takže změnu vítáme. V tuto chvíli je všechno pouze doporučené a například velikost klece pro šelmu se může lišit podle jednotlivých krajů a veterinárních správ. Není to zákonem dáno, ale jen doporučeno. Takhle budou jasně daná pravidla,“ popsal chovatel. 

Ředitel táborské zoo: Je třeba myslet i na hady

I ředitel táborské zoologické zahrady a developer Evžen Korec navrhované změny vítá. Zmínil navíc další zvířata, jejichž chov by podle něj měl být legislativně ukotven. Jde třeba o jedovaté plazy. „Je dobře, že se stanoví povinné minimální rozměry výběhů i nutnost chovatelů prokázat odbornou způsobilost k chovu. Kromě rozměrů výběhů by měl zákon stanovit také povinnost zajistit zvířeti podmínky pro správný welfare a pravidelnou preventivní veterinární péči. Uvítal bych také, kdyby byly určené doporučené krmné dávky pro jednotlivé druhy zvířat,“ uvedl odborník.

Další, kdo dlouhodobě bojuje za změnu, je Romana Albrechtová ze zoo Na Hrádečku. „Na neuspokojivou situaci, co se chovu velkých šelem týče, naše zoologická zahrada začala upozorňovat již v minulosti. Bohužel naše zákony jsou nedostatečné a souhlasíme s návrhem ministerstva. Jistě je třeba prokázat dostatečné vědomosti při chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči a stejně tak je třeba změnit nároky na chov těchto zvířat, jelikož stávající podmínky pro chov jsou pouze doporučené a nedostatečné,“ vyjádřila souhlas.

Zoologická zahrada Albrechtové se už v minulosti ujala dvou lvů, pumy a dvou hyen z nevhodných chovatelských podmínek. Minulý týden byla dokonce oslovena, aby přijala zvířata z kauzy Bašť, tedy z té, kdy při razii celníci objevili tygří jatka.

Na tento problém upozorňuje i resort zemědělství v souvislosti se zákazem veškerého chovu šelem mimo zoo. Ten je prý zatím nereálný. Neexistuje totiž žádné zařízení, které by se jich dokázalo patřičně ujmout.

Kvarteto důležitých bodů šéfa pražské zoo

Ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek už dříve Blesk Zprávy upozornil na čtyři základní body, které je podle něho v české legislativě o chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči třeba dodržet:

• Měly by být určeny a vymáhány základní kvalifikační předpoklady pro chov divokých zvířat, zejména velkých kočkovitých šelem.
• Je nutné jasně definovat podmínky pro chov vybraných druhů zvířat, opět zejména velkých kočkovitých šelem, a to nejen s ohledem na prostor, ale také na welfare.
• Není již možné se obejít bez zařízení, kam budou zabavená zvířata umisťována a kde o ně bude dobře postaráno (zoologické zahrady v tomto ohledu z kapacitních i dalších důvodů nemohou být podle Bobka nápomocny; bez specializovaného zařízení to nepůjde, míní).
• Zcela nezbytné je zavedení důsledné evidence všech velkých kočkovitých šelem napojené na DNA databázi.

Cigárko v ruce a lev na vodítku: Experty děsí domácí chov šelem, hrozí útěk

V EU si to každý stát dělá po svém

V současné době platí, že chovatel velkých šelem musí mít povolení krajské veterinární správy (platné na tři roky), jejíž inspektoři chov kontrolují. Dále je stanoveno, že člověk, který si zvíře pořídil, o něj musí pečovat v podmínkách, které odpovídají potřebám a zdravotnímu stavu daného zvířete. Zároveň má předcházet poškození jeho zdraví.

V Evropské unii neplatí jednotná pravidla pro chovy šelem, každý stát si je upravuje podle svého. Úplný zákaz chovu mimo ZOO platí například v Itálii, Rakousku nebo v Belgii. Omezeně je chov šelem povolen v Maďarsku, Polsku nebo Německu.