Cigárko v ruce a lev na vodítku: Experty děsí domácí chov šelem, hrozí útěk

Ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek sdílel na svém facebookovém profilu k článku komentář Sylvie P.: „Takhle se u nás chovají velké šelmy? Stačí venkovní a krytý výběh o celkové velikosti 60 m² a pravidelný přísun hovězího, aby si někdo pořídil šelmu, kterou bude venčit na vodítku s cigaretou v jedné ruce a druhou rukou v sádře? Vážně? Opravdu se na té fotce dívám na chovatele, co si hodlá pořídit další šelmy od majitelů, kteří je již nezvládají, a založit ‚kontaktní zoo‘???“

Pod tím se objevilo mnoho rozhořčených komentářů. Řada hlasů z laické veřejnosti si myslí, že by velká šelma, jakou lev je, měla žít ve značně jiných podmínkách. To jednoznačně potvrzují i odborníci.

Podle nich se jedná o větší problém, než by se mohlo zdát. Prý se o něm ale prozatím moc nemluví.  Zmíněného chovatele Blesk Zprávy kontaktovaly, ale odmítl se jakkoliv vyjadřovat.

Na malé děti zaútočil medvěd: Chlapce (†6) roztrhal před zraky ostatních

„Všeobecně je toto téma v dnešní době tabu, ačkoli by mělo být probíráno. Lidé vidí jen atraktivitu v pomazlení se s velkými kočkami či udělání společné fotky, ale již nehledí, co je za oponou a zda je to správné,“ uvedla pro Blesk Zprávy Romana Albrechtová, která vede Zoopark Na Hrádečku.

Přibližujeme se asijským zemím

Právě velké šelmy jsou podle odbornice často chovány v tristních podmínkách a veterinární správa nemá žádné páky, jak to změnit.

„Za roky praxe jsem se setkala s mnoha majiteli, kteří měli zvířata v tristních podmínkách, některá jsme odtamtud vzali, máme je u nás v zoologické zahradě u Jindřichova Hradce. Návštěvníci, kteří k nám chodí, se dozvídají i informace o situaci, která u nás není dobrá, tedy ohledně chovu zvířat ve špatných podmínkách. Veřejnost to neví, že mnoho lidí chová různá zvířata a často v nevhodných podmínkách,“ vysvětlila Albrechtová.

Podle ní chce mnoho „chovatelů“ profitovat z toho, že budou vystavovat kočkovité šelmy a za úplatu s nimi lidi fotit. Též je moderní odebírat mláďata samicím k umělému dokrmení a ta pak slouží jako kašpárci k pomazlení s historkou, že samice umřela, či se nechtěla starat. Tím se podle ženy přibližujeme asijským zemím, kde se lidé fotí s tygrem nebo s uvázaným slonem. Podle Albrechtové u nás neexistuje zákon, který by toto uměl jednoznačně vyhodnotit. 

Ten stávající má podle ní celou řadu nedostatků, jako je třeba ochrana lidí, kteří jdou do zvířecí klece, aby si pořídili fotografii. Odbornice vypíchla fakt, že se jedná o nedomestikovaná nebezpečná zvířata i to, že by měla být zavedená sankce za jejich pořízení do neschváleného zařízení i pro prodávajícího. „V tomto případě by se musela změnit celkově legislativa a hlavně doporučené podmínky k chovu by nesměly být pouze doporučené, ale striktně dané zákonem. Neexistuje žádný právní předpis, který by stanovoval podmínky chovu,“ okomentovala expertka.

Ve Zděchově má muž nelegálně lva a lvici, úřady s ním nic nezmůžou: Zvířat se samy bojí

Podle Evžena Korce, který řediteluje v táborské zoologické zahradě, již před lety zachránil, není rozhodující, zda zvíře drží soukromník, nebo ne. Jde hlavně o to, jestli dokáže vytvořit podmínky pro chov velké šelmy, zajistí kvalifikovanou veterinární i preventivní péči a tak dále.

„Špatně je pokud soukromník chová zvíře v nevyhovujících podmínkách, a to i z hlediska zabezpečení oplocení. Chování samotného zvířete je pro něj také psychicky nedobré. Zvířata v zoologických zahradách na sebe alespoň vidí, vědí o sobě,“ podotkl Korec.

U šelem je naprosto klíčové řádné oplocení, aby zvíře neuteklo. Pokud se zvíře dostane ze svého výběhu ven, neznamená to, že by hned chtělo někoho zabít, ale nikdo nedokáže odhadnout, jak může reagovat v panických situacích. Tehdy může být i nebezpečné.

Bobek: Jsou jich stovky

Zvíře tedy nemá žít samo, ale zároveň z něj nesmí být ani hračka jeho majitele. „V okamžiku, kdy se lvovi vezme prostředí, které by měl mít, tedy jenom komunikaci se zvířaty svého druhu, nikoli ochočení člověkem, tak se mu negativně zasáhne do psychiky,“ vysvětlil Korec.

Podle odborníka takto držené zvíře může strádat i po dalších stránkách. Například velikost výběhu lva by měla být dva tisíce metrů. Potrava musí být kvalitní, nesmí jít o nějaký „odpad“. Pořizovací náklady na budování výběhu a ubikace se pak šplhají do milionů korun. Běžné měsíční náklady pak dosahují desetitisíců až statisíců. Je v tom započítaná potrava, také preventivní veterinární péče a případné léčení. Tropická šelma potřebuje například také vytápěnou ubikaci.

K tématu se pro Blesk Zprávy vyjádřil i ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek. Situaci vidí minimálně jako neutěšenou. „V České republice se chovají stovky a stovky velkých kočkovitých šelem, i jiných exotických zvířat, v naprosto nevyhovujících podmínkách. Každou chvíli se dozvídám o nějaké příšernosti, například o páru lvů odsouzených žít v kotci o rozměrech 5 krát 4 metry a o tygrovi v kleci 7 krát 3 metry, bez možnosti tyto ubikace pořádně vyčistit od zbytků potravy a výkalů. Nebo o lvíčatech odebraných matkám a držených ‚na flašce‘, aby byla na mazlení,“ uvedl pro Blesk Zprávy Bobek.

Útok lva v cirkuse: Šelma se zakousla krotiteli do krku!

Bobek nevynechal ani případ kšeftování se lvy, které má podle všeho velmi podobné rysy jako praktiky nechvalně proslulých psích množíren. Leon na vodítku je podle něho jen pokračováním nekonečné řady. „Bohužel jsme asi nejzápadněji položenou zemí, kde můžete lvíče šoupnout do klece pro korelu, tygra do chlívku a hrocha si chovat v neckách a celá léta s tím nikdo nic neudělá,“ vysvětlil Bobek.

Ke změně by podle něho stačilo jen relativně málo: stanovit závazné podmínky pro chov vybraných druhů zvířat, tedy přesně určit nejen to, jak mají mít velké ubikace a výběhy, ale také jak s nimi lze nebo naopak nelze nakládat. „Lev nepatří na vodítko a už vůbec nemůže být něčí hračkou,“ dodal Bobek. 

Státní veterinární správa: Rozměry výběhu a vnitřních prostor předpis výslovně neupravuje

Lev, podobně jako jiné druhy šelem, patří v ČR mezi tzv. druhy zvířat vyžadující zvláštní péči. K chovu zvířete vyžadujícího zvláštní péči je potřeba povolení krajské veterinární správy (KVS) příslušné podle místa chovu zvířete. Toto povolení se vydává na tři roky a může být na písemnou žádost prodlouženo. Povolení se vydává až po kontrole úředních veterinárních lékařů KVS. Ti posoudí chovné zařízení a možnou maximální kapacitu, která je pak uvedena v povolení. 

Povolení není vydáno, nejsou-li dodrženy podmínky podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Ten mimo jiné říká, že každý chovatel je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete. Chovatel dále musí učinit opatření proti úniku zvířete či zvířat.

Krajská veterinární správa, která povolení vydala, je povinna alespoň jednou za rok provádět dozor nad dodržováním podmínek v chovech zvířat vyžadujících zvláštní péči. Mimo plánované kontroly těchto chovů provádí SVS i neplánované kontroly z důvodu například vzniku nového subjektu, podnětu na podezření z týrání zvířat nebo na nepovolený chov či opakované kontroly po předchozím zjištění závad. Krajská veterinární správa může dříve vydané povolení změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo uděleno (tedy např. na základě zjištění při kontrole).

Pokud jde o rozměry výběhu či vnitřních prostor pro chov šelem, žádný závazný právní předpis výslovně jejich rozměry nestanovuje.