Zeman a Okamura by zajásali. Zrušení TV poplatků řeší německý ústavní soud
Je vůbec přípustné vybírat poplatky za vysílání veřejnoprávního rozhlasu a televize? Takovou otázkou se ve středu začal zabývat německý ústavní soud. Rozhodnutí v případu, který může mít výrazné dopady na německá veřejnoprávní média, se očekává za několik měsíců. Zajištěný zdroj příjmů oddělený od rozhodování politiků je přitom tématem také v Česku, koncesionářské poplatky jsou trnem v oku prezidenta Miloše Zemana, šéfa SPD Tomia Okamury nebo majitele a moderátora komerční TV Barrandov.
Ústavní soudci mají na stole čtveřici stížností – tři pocházejí od soukromých osob a jedna od firmy Sixt, která půjčuje auta. Stěžovatelé kritizují současnou podobu poplatků za veřejnoprávní média především ve dvou ohledech. Za prvé jde podle nich v podstatě o daň, kterou může zákonem upravovat pouze celoněmecký parlament, a nikoli spolkové země, jak tomu bylo v případě poplatků. Za druhé současné úpravě vyčítají to, že porušuje obecnou zásadu rovnosti.
Podobné diskuze se v posledních letech vedou i v Česku. Pro zrušení koncesionářských poplatků se v minulosti vyslovil například prezident Miloš Zeman, který ČT opakovaně obvinil z neobjektivnosti a nadržování názorově spřízněným stranám, např. TOP 09. Divákům nespokojeným s vysíláním ČT by dal možnost poslat peníze na jiné veřejně prospěšné účely, třeba do zdravotnictví, školství či sociální péče. Zrušení poplatků prosazuje také předseda hnutí SPD Tomio Okamura nebo mediální magnát Jaromír Soukup.
Češi platí 180 korun, Němci 2,5krát tolik
Poplatky se v Německu od roku 2013 vybírají za každý byt – a je přitom jedno, kolik v něm žije lidí nebo kolik je v něm televizí či rádií. Stejný poplatek – 17,50 eura (447 korun) měsíčně – tak musí platit domácnost, v níž řada lidí pravidelně sleduje několik televizí, i taková, v níž žije jediná osoba, která žádnou televizi nemá. Podle stěžovatelů to není spravedlivé. V Česku lidé platí 135 korun České televizi a 45 korun Českému rozhlasu.
Společnosti Sixt vadí také to, že za každý ze svých asi 50 tisíc vozů musí odvádět poplatek 5,83 eura (149 korun) měsíčně, i když za soukromá auta se platit nemusí.
Zastánci současného systému tvrdí, že je velmi jednoduchý, a proto nepředstavuje přílišnou byrokratickou zátěž. Vybírat poplatky přesně podle počtu přístrojů, na nichž lze sledovat veřejnoprávní televizi nebo poslouchat veřejnoprávní rozhlas, by podle nich v praxi bylo nerealizovatelné. Samotnou existenci poplatků pak považují za nutnou, protože podle nich zajišťuje nezávislost veřejnoprávních médií na politicích.
Veřejnoprávní média mají z poplatků 200 miliard ročně
Televize ARD, ZDF a rozhlasová stanice Deutschlandradio ročně díky poplatkům dostanou kolem osmi miliard eur (204 miliard korun). Současnou výši poplatků ale podle únorového průzkumu institutu YouGov považuje za přehnanou 44 procent Němců. Požadavky na jejich snížení přicházejí i ze strany politiků svobodných demokratů (FDP). Protestní Alternativa pro Německo (AfD) by je zrušila úplně. V Česku jde v případě ČT o sedm miliard za rok.
I když verdikt německého ústavního soudu padne zřejmě až za několik měsíců, média už nyní spekulují o tom, jak by mohl vypadat. Většina pozorovatelů se přitom shoduje, že – i vzhledem k předchozím výrokům ústavního soudu – je velmi nepravděpodobné, že by poplatky byly zrušeny zcela. Jejich úprava ale rozhodně vyloučena není.
Slova, slova, slova, slova!!! Teď jsem viděla Týden s prezidentem na TV Barrandov, zas stížnosti na lživost ČT. A copak by nebylo v kompetenci pana prezidenta zařídit alespoň odvolání stávajícího ředitele ČT Petra Dvořáka?! Řečmi se ještě nic nevyřešilo. Chce to nějaké činy!!!