7°C
Peníze na péči o národní kulturní poklad jsou, jejich rozdělování ale vázne
Ministerstvo kultury prodlužuje rozdělování peněz na národní kulturní poklad, příčinou jsou mimo jiné průtahy v zadávacích zařízeních. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontroloři odhalili některé systémové nedostatky i několik dílčích nedostatků u prověřovaných akcí, peníze ale byly podle NKÚ využívány ke svému účelu. Informoval o tom mluvčí NKÚ Václav Kešner.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na rozdělování peněz z „Programu péče o národní kulturní poklad“ v letech 2012 až 2017. Peníze z tohoto programu mají zlepšit podmínky pro uchovávání kulturního dědictví, o které pečují některá významná muzea, knihovny a archivy. Používány jsou na opravy, dostavby nebo modernizace budov či jejich údržbu, ale také například na výstavbu technicky odpovídajících depozitářů.
Peníze se budou rozdělovat minimálně do roku 2020
Peníze začalo ministerstvo rozdělovat v roce 2007, s ukončením programu se počítalo v roce 2014, původně měly být finance použity na 17 akcí. „Program ale není ani po více než deseti letech ukončen, vyčerpáno bylo jen 4,2 miliardy korun z připravených deseti miliard korun a peníze z programu se budou rozdělovat minimálně do roku 2020,“ uvedl NKÚ.
Za prodlužováním programu je například to, že zpoždění nabíraly podpořené akce, z 29 jich nenabralo zpoždění jen pět. Ministerstvo kultury uvedlo, že se na zpožďování podepsaly například průtahy v zadávacích řízeních, komplikovaná projednávání úprav nebo nepředvídatelné archeologické nálezy.
NKÚ u dvou kontrolovaných akcí našel další důvody, kvůli kterým se zpožďovaly a vznikaly také náklady, kterým se mohlo předejít. „Při vybudování nového centrálního depozitáře UPM (Uměleckoprůmyslového muzea) posuzovalo a schvalovalo ministerstvo kultury dlouhých 21 měsíců zadávací dokumentaci a během této doby změnilo způsob zadání z otevřeného řízení na uzavřené a zase zpět,“ zjistili kontroloři. Podle nich se kvůli tomu výstavba depozitáře nakonec uskutečnila ve stejné době jako oprava historické budovy. UPM proto muselo sbírky i své pracovníky umístit do náhradních prostor, za jejichž pronájem a provoz se zaplatilo jen ze státního rozpočtu téměř 11 milionů korun. „Obě tyto akce byly původně záměrně plánovány tak, aby neprobíhaly ve stejném termínu a UPM tyto náhradní prostory nepotřebovalo,“ upozornil NKÚ.
Některé termíny otevření expozic byly nastaveny nereálně, vznikly tak další náklady
Při prověřování přípravy expozic v hlavní budově Národního technického muzea kontroloři zase zjistili, že některé termíny a cíle byly nastaveny nereálně, čímž vznikly náklady, kterým by se jinak dalo vyhnout. Za přípravu expozice „Prvních sto let Národního technického muzea“, kterou muzeum nestihlo včas připravit a muselo ji zrušit, zaplatilo téměř 400 000 korun. Expozici „Hnací stroje a motory“ zase nakonec zrušilo kvůli její přílišné složitosti, přičemž před jejím zrušením na ni vynaložilo přes 200 000 korun. V případě expozice „Hornictví“ nechalo Národní technické muzeum vytvořit projektovou dokumentaci za téměř 650.000 korun, podle které ale nakonec nepostupovalo.
„Celkově však jde jen o dílčí nedostatky - vybudování expozic muzea financovaných z tohoto programu vyšlo dohromady na 164 milionů korun,“ uzavřel NKÚ.
