Češi už nechtějí přecházet nemoci, volají po „sick days“. Firmy jejich přání ignorují

Devětadvacetiletá Lucie z Prahy pracuje v podniku, který nabízí zaměstnancům každý rok tři dny placeného volna nad rámec běžné dovolené. Takzvané sick days si pochvaluje a zatím je každý rok využila. „Je to oboustranně výhodné. Člověk si nemusí složitě zařizovat nemocenskou, když se necítí dobře. Nejde do práce a neprská tam jako blázen, takže nenakazí ostatní kolegy,“ řekla pro Blesk Zprávy.

Kdyby její zaměstnavatel tento benefit zrušil, zřejmě by si na menší onemocnění nebo nevolnost brala dovolenou. Tím by si ale, jak sama říká, vyplýtvala volné dny, kdy by měla odpočívat. „Když jsme v práci vyplňovali průzkum spokojenosti, hodně lidí tam napsalo, že by chtělo mít 5 volných dnů,“ dodala.

Sick days má třetina lidí

Z průzkumů realizovaných mezi českými zaměstnanci vyplývá, že placené zdravotní volno si může vzít přibližně třetina lidí. Například průzkum NN pojišťovny a Svazu průmyslu a dopravy z roku 2015 říká, že jde o 33 procent zaměstnanců, podle novějších čísel společnosti LMC pak o 29 procent z nich. Nejčastěji mají tuto možnost mladí zaměstnanci do 34 let a ti s vysokoškolským vzděláním, kteří mají většinou k dispozici 1 až 3 dny.

Češi promarodí 70 milionů dnů: Nejčastěji nemoc skolí lidi z kanceláří a horníky

Takzvané sick days tedy nabízí jen menší část firem, podniků nebo institucí, přestože právě tento benefit patří, hned po 13. a 14. platech nebo příspěvku na bydlení, k těm vůbec nejžádanějším. Jak v novém šetření zjistila pracovní agentura Grafton Recruitment, zatímco bonusové platy zaměstnavatelé velmi často nabízejí, placené zdravotní volno nebo příspěvek na bydlení velmi často chybí.

Naproti tomu často zaměstnavatelé svým lidem nabízejí vánoční večírky nebo sportovní akce, o které ale pracovníci většinou nestojí. „Dříve běžné benefity již zaměstnance nezajímají. Například občerstvení na pracovišti již považují za samozřejmost a jejich zájem silně opadá i v případě vánočních večírků a dárků od zaměstnavatele či příspěvků na kulturní a sportovní akce. Jde přitom o benefity, které nabízí většina firem,“ vysvětlila Jitka Součková z Graftonu.

Kolik peněz dostanete za prostonaný den | Blesk

Dělníci chtějí kancelářské benefity

Podle ní velkou disproporci mezi přáním zaměstnanců a skutečnou nabídkou firem představují vedle zdravotního volna také firemní školky nebo jazykové vzdělávání. „Zajímavé je, že mezi dělnickými profesemi se pomalu začínají prosazovat i benefity dříve běžně nabízené v kancelářském prostředí,“ dodala Součková.

Podle společnosti LCM, která provozuje například portály Jobs.cz a Práce.cz, je otázka placeného zdravotního volna aktuální především v souvislosti s koncem proplácení prvních tří dnů nemocenské od roku 2008. „Tento benefit firmy stojí peníze, ale v druhém plánu je pro ně spíše výhodný. Třeba proto, že lidé kvůli chybějící zákonné nemocenské za první tři dny nemají tendenci nachlazení přecházet a nosit viry do práce,“ uvádí ve své analýze.

Počty případů nemocenské v posledních letech | ČSÚ

I samotná čísla ukazují, že v posledních letech lidé stonají výrazně méně. Počet nahlášených nemocenských klesl v porovnáním s obdobím před 10 lety zhruba o třetinu. Část tohoto poklesu je pak podle expertů způsobena právě přecházením nemocí.

Horká linka Blesku: Chudý nemocný! Kolik budete brát v době nemoci?

Po zavedení povinného zdravotního volna volají například odbory nebo pacientské organizace. Naproti tomu zástupci zaměstnavatelů se většinou staví proti. „Sick days nepovažujeme za nejšťastnější řešení, firmy by si měly samy vybrat, jestli chtějí tento benefit. Je to ale zajímavý motivační prvek, který mohou nabízet,“ uvedl pro Blesk Zprávy Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Podle něj by hlavně pro menší firmy případná povinnost představovala významné omezení, komplikované shánění nových zaměstnanců a také finanční zátěž. „Pokud někdo chce přecházet nemoc, tak to sick days nevyřeší. Je to spíše nedisciplína těch lidí,“ dodává.