Jurečka chce sebrat zahrádkářům Roundup. Bude Česko přísnější než Brusel?

„I přes prodloužení licence chceme snižovat používání glyfosátu. Změny, které tomu pomohou, zapracujeme do nyní připravované aktualizace Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR,“ řekl ve středu končící ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Spotřeba pesticidů v posledních letech totiž klesla o osm procent. U samotného glyfosátu je přitom pokles ještě markantnější. Od roku 2012 došlo k poklesu v jeho používání o necelých 30 procent. To představuje 309 tisíc litrů herbicidu.

Evropský parlament chce s Roundupem skoncovat co nejdřív. Nemusí se mu to ale povést

Přijdou zahrádkáři o pomocníka?

Ministerstvo by chtělo spotřebu snižovat i nadále, zvažuje proto několik možností. Například to, že by s herbicidy mohli nakládat pouze odborníci, kteří by evidovali jeho použití.

I další možnosti omezení jeho používání by ale mohly mít dopad na zahrádkáře. Ministerstvo totiž uvažuje o tom, že by glyfosát zakázalo používat v obcích nebo na místech, kde se pohybuje velké množství lidí. Kromě těch, kteří mají zahradu u chalupy na samotě, by tak oblíbené pomocníky musela oželet většina zahrádkářů.

Český zahrádkářský svaz úvahy ministerstva chápe. Většina drobných pěstitelů totiž zaznamenala zprávy o možné karcinogenitě glyfosátu. „I ti, kdo běžně tento přípravek využívali k hubení plevelů, proto často omezili jeho používání povětšinou na cestičky, spáry mezi dlaždicemi, případně likvidaci plevelů v trávnících či okrasných kulturách,“ zmínila tisková mluvčí svazu Zdeňka Jankovičová.

Česko podpoří „rakovinový“ pesticid. „Kvůli Agrofertu,“ zlobí se poslankyně

Zůstanou na likvidaci plevele jen ruce?

Jankovičová zároveň dodala, že na zahrádkách lze vše řešit i mechanickou likvidací plevele. Uznává ale, že ti, kteří plít nechtějí, s tím ani přes zákaz nezačnou. „Je pravděpodobné, že se zvýší spotřeba jiných konvenčních herbicidů, u nichž ale rovněž může časem vyvstat otázka případné škodlivosti,“ zmínila Jankovičová. Zároveň podle ní hrozí, že by se lidé mohli glyfosátovými herbicidy předzásobit, pokud by se ministerstvo pro regulaci rozhodlo.

Mluvčí zároveň zdůraznila, že zahrádkářský svaz preferuje mechanické způsoby boje s plevelem. Jak v záhoncích, tak na cestičkách. „Plevel v cestičkách se dá úspěšně likvidovat i horkou vodou, na klíčící plevele platí desinfekce půdy dusíkatým vápnem,“ poradila.

Nejvíce glyfosátu padne v zemědělství. Některé z možností, které ministerstvo zvažuje, by tak dopadly pouze na velké zemědělce. Ministr Jurečka by rád viděl omezení především aplikace pesticidů před sklizní.

Nejvíce pesticidů mají jahody, špatně si vedou i jablka. Jak se jim vyhnout?

Pesticidy se dostávají do potravin kvůli úpravě před sklizní

„Předsklizňové aplikace mohou být problematické kvůli krátké časové lhůtě do sklizně, rezidua pesticidů se pak mohou objevovat v potravinovém řetězci,“ vysvětlil Jurečka. V současnosti přitom jde o poměrně běžnou praxi. Glyfosát se používá k desifikaci plodin, ty díky tomu uschnou a jdou snáze sklidit kombajnem.

„Případný zákaz by se ale musel vztahovat na všechny účinné látky používané k desikaci, jinak hrozí, že by se glyfosát nahrazoval látkami, které mohou znamenat ještě větší riziko,“ dodal končící ministr.

I pouhý zákaz používání látek na desikaci by přitom zemědělce zasáhl. „Výrazně zvýšil náklady zemědělců, protože by se zvýšily náklady na čištění produkce, případně by docházelo k problémům se tříděním zrn,“ upozornila PR manažerka Zemědělského svazu Jana Sixtová.

Proti zákazu glyfosátu se zemědělci aktivně rvali od začátku a tvrdí, že je pro ně nenahraditelný. Navíc už měsíc před hlasováním Evropské komise a tedy i před oznámením ministerstva upozorňovali, že případný zákaz by mohl mít negativní dopad na životní prostředí.

Ministr Jurečka o nebezpečných potravinách: Jedy odhalíme! Ale až na pultech

„Studie, které si zadala Evropská komise, neprokázaly, že by při správném užití měl glyfosát negativní dopady na lidské zdraví,“ upozorňoval už na konci října předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Zmínil také, že zákaz pesticidu by zemědělce donutil sáhnout po alternativách. Ty však podle Pýchy mohou mít mnohem závažnější dopady. Jen málokterá látka je totiž zkoumána do podobných podrobností jako právě glyfosát.

Zemědělci tehdy upozornili, že zákaz by se vztahoval pouze na domácí produkci a stále by se tak objevoval v produktech, které jsou dovážené.

Zákaz řešila celá Evropská unie

Zákaz pesticidu se přitom intenzivně řešil celý letošní rok. Evropská komise totiž musela rozhodnout, zda prodlouží licenci k jeho používání. Zároveň se objevila studie, která upozorňuje na možné dopady pesticidu na lidské zdraví.

Mezinárodní úřad pro výzkum rakoviny totiž látku označil za pravděpodobně karcinogenní. To sice vyvrátila Evropská agentura pro bezpečnost potravin, ta ale odmítla zveřejnit studie, ze kterých vycházela. Pochybnosti o bezpečnosti glyfosátu tak zůstaly.

Jak umýt ovoce a zeleninu a zbavit je chemie? Namočte je do octa!

Rakovinotvornost navíc nemusí být jediným nebezpečím glyfosátů. „Mluví se jak o rakovině, tak ale i o negativních vlivech na střevní mikroflóru, ostatně glyfosát byl vyvinut a patentován jako antibiotikum, mluví se o vlivech na metabolické procesy v mitochondriích, vlivu na cytochromoxidázový komplex P450 a dalších. Jako fyziolog se domnívám, že největší rizika může skrývat vliv této látky na lidský hormonální systém,“ vysvětlil pro Blesk.cz europoslanec Pavel Poc (ČSSD), když se o možném zákazu látky začalo mluvit poprvé.