Bokovky z Tatrovky: Nejen slavné automobily, ale i tyto skvosty se vyráběly tajně v pracovní době v Kopřivnici!

Václav Michalička přišel s nápadem ukázat, jak šikovní byli tatrováci a co vše dokázali ze zbytků při práci vyrobit.

Nejen sáňky, ale také náhradní špičku na běžky si uměli vyrobit v Kopřivnici.

Toustovač je dodnes používán. Stejně tak i originální nože.

Autor: Jiří Krušina -

12. ledna 2018

•

22:48

Kopřivnickou Tatrovku proslavily ve světě její automobily. Zlaté ručičky zaměstnanců ale v pracovní době dokázaly nelegálně a mimo plán z podnikového materiálu vyrobit také sekačky, grily, kožené brašny, sáňky, šperky, keramiku i další výrobky. Tyto bokovky jsou teď k vidění v příborském muzeu.

Nápad uskutečnit jedinečnou výstavu nazvanou Vyrobeno v Tatře, ale tatrovka to není dostal šéf příborského muzea Václav Michalička. „Když jsem chodil jako etnograf po bytech, tak jsem si všímal různých praktických i uměleckých předmětů a vždy mi lidé řekli, že je vyrobil tatínek, manžel, strýc, kamarád v Tatrovce. Tak vznikl nápad oslovit veřejnost a poprosit o exponáty. Některé jsme dostali, ale jiné budeme muset vrátit. Majitelům totiž dodnes slouží,“ vysvětlil Michalička.

Senioři a děti z mateřinky tvoří společně boty. Chtějí zničit generační propast

Nešlo o kšeft

Tatrováci věci nevyráběli na prodej. „Snažili se dělat věci, které nebyly k mání, případně byly málo kvalitní. Všichni se shodli, že věci nevyráběli na kšeft, ale spíše jako dárky. Maximálně je směnili za cigarety či flašku,“ dodal Michalička.

Obývák i zahrada

Tatrováci si byli schopni téměř kompletně zařídit obývací pokoj. „Vyráběli lampy, konferenční stolky, svícny, houpací křesla, zrcadla a další řadu věcí do bytu,“ prozradil Michalička. V muzeu vystavují drtičku ovoce, několik typů sekaček a další stroje na zahradu. „Mnohé věci vznikaly načerno. Nejoriginálnější je příběh muže, který si doma nakreslil maketu kamen, donesl si ji do práce a z fabriky si odvezl nové topidlo,“ prozradil Michalička.

Šperky i pantofle

V Tatrovce vznikala řada uměleckých předmětů. Například dřevěné ergonomické pero podle úchopu manželky zaměstnance, kopie sošek Věstonické venuše, teleskopické a odlehčené stojany na noty, sošky, šperkovnice. „Je vidět, že šperky byly vyráběny s láskou k ženám. I dnes by o ně byl jistě zájem. Snad jedinou »velkovýrobou« byly pantofle z materiálu na koberečky a potahy automobilových sedadel,“ podotkl Michalička.