Masaryk by to tady přeorganizoval, říká pravnučka prvního československého prezidenta
Charlotta Kotíková je nejbližší žijící příbuzná prvního československého prezidenta. Někdejší ředitelka sbírek současného umění Brooklynského muzea, kurátorka a historička umění se svému pradědečkovi prý nejvíc podobá v tom, že nelpí na osobním bohatství ani na bohatství rodiny. To a mnohem více popsala v rozsáhlém rozhovoru páteční přílohy Lidových novin.
Kdyby se ocitl Tomáš Garrigue Masaryk v dnešním světě, tak by se určitě rychle zorientoval a byl spravedlivý, je přesvědčená jeho pravnučka. „A zcela jistě by mu vadila korupce, protože on sám nikdy po majetku netoužil, prostě ho to nezajímalo. A tohle by uplatňoval i na druhé,“ popisuje Kotíková. Masaryk se stal prezidentem, když mu bylo 68 let. Kdyby byl nyní mladší, tak by to tady prý trochu přeorganizoval.
Prababička Charlotty má velkou zásluhu na českých dějinách. Nebýt jí, tak by prezident Masaryk pravděpodobně emigroval do USA po hilsneriádě. „Já myslím, že ona byla ještě tvrdohlavější než on – jestli je to vůbec možné,“ směje se a říká novinám Kotíková. Údajně v prababičce byla velká cílevědomost, když se něco začalo, muselo se to dokončit. „A ty ses rozhodl, že tomu národu pomůžeš, tak mu musíš pomoct, není správné utéct od rozdělané práce,“ cituje Kotíková Masarykovu ženu.
Charlotta to neměla jako členka Masarykovy rodiny lehké se studiem. Ve škole se učili o TGM, že byl strašný člověk, nepřítel lidu, vrah a střílel do lidí. Problém byla i maturita na gymnáziu v Hellichovce, protože patřila do skupiny žáků se špatným původem – a tito žáci měli být vyloučeni ze školy těsně před maturitou. „Zkrátka cílem bylo, abychom tu maturitu neměli. Na té škole ale bylo pár starších profesorů, měli blízko do penze, takže se tolik nebáli. Ti řekli, že z toho udělají skandál, když tihle žáci s dobrými známkami nebudou moct odmaturovat,“ popisuje Kotíková. K maturitě ji nakonec pustili. Poté trvalo dalších pět let, než mohla jít Charlotta studovat dál, a to jen večerně.
Našla si práci v Židovském muzeu, což byla jediná organizace, kde ji byli ochotni přijmout kvůli jejím rodinným vazbám. V papírech vždy stálo: „Matka Charlotty Pocheové je Herberta Masaryková!“
Problémy jí dělalo i jméno. „Vždyť já jsem svoje jméno ani nemohla mít v občanském průkazu – už za Němců mě přejmenovali na Karlu a za komunistů jsem oficiálně taky musela být Karla,“ popsala pravnučka TGM.
