Příběh kufříku: Kdo je Hermanův strýc, kterému Zeman zřejmě odepře ocenění?

Autor: zst, ČTK - 
22. října 2016
13:22

Na rozdíl od zbytku své rodiny přežil Osvětim i pochod smrti, celý život přednáší o hrůzách holocaustu. Od prezidenta Zemana měl dostat Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Jenže ejhle. Jeho synovec, ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), odmítl uposlechnout hradního příkazu ohledně dalajlamy, a tak bude Jiří Brady zřejmě bez ocenění. Jeho příběh přinesly sobotní Lidové noviny.

„Dne 14. října 2016 mně volal ředitel protokolu pana prezidenta republiky a oznámil mi, že 28. října obdržím Řád T. G. Masaryka. Vnímal jsem to jako velikou poctu a uznání mé celoživotní práce. Dnes jsem se dozvěděl, že to prezident Zeman zrušil; jsem zklamán, ale vyrovnal jsem se s horšími věcmi,“ napsal Brady v aktuálním prohlášení.

Na vyznamenání ho navrhl právě Herman, podle nějž ho Pražský hrad požádal, aby se nesetkával s tibetských duchovním vůdcem dalajlamou, jinak jméno jeho strýce ze seznamu zmizí. „Řekl mi to přímo pan prezident,“ prozradil Herman v pátek.

Zážitky a vzpomínky předává dál

Jiří Brady se podílel mimo jiné na přípravě knihy Hanin kufřík, vzdělávacího programu pojmenovaném po jeho sestře, která nepřežila koncentrační tábor. Její zavazadlo se později našlo v Osvětimi.

Rodiče Jiřího a Hany vlastnili v Novém Městě na Moravě koloniál. „Nijak jsme se neodlišovali od ostatních dětí, ale v roce 1938 se všechno začalo měnit jen kvůli tomu, že jsme Židé. Nemohli jsme chodit do školy, přišli jsme o kamarády,“ vzpomínal před sedmi lety v jednom z rozhovorů Brady.

Maminka Jiřího Bradyho byla deportována v roce 1941, o pár měsíců později i jeho otec. Sourozenci zůstali sami. „Bydlel jsem v Terezíně v jedné místnosti s kluky mého věku,“ popsal tehdejší dobu. Po dvou letech v ghettu v Terezíně musel ale Brady do Osvětimi.

„Vůbec jsem netušil, co je s mojí mladší sestrou. Až po válce jsem se dozvěděl, že odjela pár týdnů po mně, v Osvětimi ji poslali rovnou do plynu,“ říká nyní osmaosmdesátiletý pamětník. On sám byl zařazen mezi ty, kteří mohli v Osvětimi pracovat, a jeho život byl proto ušetřen. V lednu ho ale poslali na pochod smrti.

Na svobodu mu pomohl ruský tank

„Každý jsme měli jeden bochník chleba na celou cestu. Když jsme přišli do lágru, tak tam byla konečně teplá voda. To bylo pro nás něco neskutečného, že jsme se mohli alespoň umýt. Najednou jsme uslyšeli obrovskou ránu, to byl ruský tank, který prostřelil díru do toho našeho baráku, tak jsme utekli,“ vzpomíná, jak se dostal na svobodu.

Po válce se vrátil do Nového Města a zjistil, že jeho nejbližší koncentrační tábory nepřežili. Příběh jeho mladší sestry objevila až v roce 2000 japonská lektorka z tokijského muzea holocaustu. Právě tam se totiž Hanin kufřík dostal. Fumio Išioková pátrala po příběhu malého děvčete tak dlouho, až našla v Kanadě jejího bratra Jiřího Bradyho, který z Československa emigroval v roce 1948.

Souhrnně:

  • Jiří (George) Brady se narodil 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě.

  • Po německé okupaci byli jeho rodiče kvůli židovskému původu zatčeni a deportováni do koncentračního tábora. Oba byli zavražděni v Osvětimi. Jiří Brady žil po zatčení rodičů spolu s o tři roky mladší sestrou Hanou nějakou dobu v rodině strýce Ludvíka, který nebyl zatčen, jelikož nebyl židovského původu.

 

  • V roce 1942 byli sourozenci deportováni do Terezína. Odsud byli na podzim 1944 převezeni do Osvětimi. Brady byl při selekci vybrán na práci a poslán do pobočného tábora Gliwice. Na závěr války se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Jeho sestra byla zavražděna v plynové komoře.

  • V roce 1949 emigroval do Kanady. Zde založil úspěšnou instalatérskou firmu a vypracoval se ve váženého podnikatele. Oženil se a narodili se mu tři synové a dcera. Žije v Torontu.

 

  • Jiří Brady se významně angažoval v pomoci krajanům - emigrantům. Také celý život přednášel po celém světě a vydával svědectví o německé zrůdnosti během druhé světové války a hrůzách holocaustu.

  • Po pádu komunistického režimu v Československu zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny. Je také jedním ze zakládajících členů Česko-kanadské obchodní komory.

  • Brady se angažuje v projektu Hanin kufřík, který bývá srovnáván s příběhem Anny Frankové. V roce 1999 byl do muzea holocaustu v Tokiu převezen z Osvětimi kufřík Hany Bradyové. Ředitelka muzea Fumiko Išiokaová začala pátrat po jeho historii, zjistila komu kufřík patřil, spojila se s Bradym, na něhož sehnala adresu s pomocí terezínského památníku a pražského Židovského muzea. Na základě pátrání vznikla v Japonsku v roce 2001 putovní výstavu o životním příběhu Hany Bradyové. Následně vyšla kniha Karen Levineové Hanin kufřík - Příběh dívky, která se nevrátila. Kniha vypráví příběh sourozenců na základě vzpomínek Bradyho a zjištění Išiokaové. České vydání knihy je doplněno o úvod, který napsal Jiří Brady.

 

  • Na základě knihy vznikla za pomoci Bradyho i divadelní hra. S představením určeným hlavně dětem a mládeži cestovalo torontské divadlo po Kanadě a USA.

 

  • Po Kanadě a USA hojně cestuje také Brady a čtenářům Hanina kufříku vypráví, co zažil. Dostává také stovky dopisů na téma holocaustu, často s dotazy od dětí.

 

  • Příběh Hany Bradyové zná díky knize, která byla přeložena do 35 jazyků, takřka celý svět. "Jen doma, v České republice, jakoby zapadl," řekl v rozhovoru pro ČTK v roce 2006 Brady.

 

  • Brady se také významně podílel na vydání anglické verze knihy Je mojí vlastí hradba ghett?. Kniha o časopisu VEDEM, ilegálně vydávaném třináctiletými až patnáctiletými chlapci v Terezíně v letech 1942 až 1944, vypovídá nejen o osudech autorů, ale také o celém životě za hradbami ghetta. Kniha byla oceněna v New Yorku Prestižní národní cenou za nejlepší publikaci o holocaustu.

 

  • Brady za svoji činnost obdržel řadu vyznamenání, například v Kanadě nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod.

  • Český Senát navrhl Bradyho na státní vyznamenání již v červnu 2013. V srpnu téhož roku ho nominovala i Poslanecká sněmovna, a to na udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Návrh, kterému prezident Miloš Zeman nevyhověl, zákonodárci neúspěšně opakovali i v roce 2014 a Bradyho navrhli i letos. Letos Hrad Bradyho o jeho vyznamenání informoval. Jeho jméno bylo podle ministra kultury Daniela Hermana na seznamu vyznamenaných, nyní tam již není. Podle Hermana, jehož je Brady strýcem (otec Jiřího Bradyho Karel měl bratra Viktora, jehož dcera je Hermanovou matkou), proto, že se Herman přes protest prezidenta Zemana sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.

Vše o kauze Brady a státních vyznamenáních čtěte zde >>>

gugga ( 1. listopadu 2016 16:36 )

 Brady není Hermanův strýc. Logicky ani nemůže, když Bradyho sestra zemřela velmi mladá...

rudyptak48 ( 23. října 2016 20:27 )

Kdo si zaslouží metál od Zemana? No přece jeho příznivci, který ho podporovali v politické kariéře jako paní Bohdalová, F.R.Čech a teď zpěvák a zloděj tulipánů z Olomoucké Flory, pan Hůlka aj. Hermanovu strýci může zařídit pan ministr kultury nějaké jiné ministerské vyznamenání, např. univerzity Palackého v Olomouci. Tyhle lidi, přeživší koncentrační tábory, gulagy a naše estebácké věznice, ty měl vyznamenat náš pravdoláska Havel, pokud byl ještě čas a byli naživu. On však neměl čas. On se objímal s Dalajlámou, ve snaze sám pro sebe získat Nobelovu cenu míru.

joudajoudovy ( 23. října 2016 09:09 )

a co dalsi deti, ktere zahynuly ve svetovych valkach, pri hladomoru za stalina nebo v kldr, ci valkach, ktere rozpoutali amici? i oni mely sve kufriky a zaslouzi si sve pribehy. ze se o ne nezajimal jiz havlid I., kdyz jezdil po svete a sbiral sve medaile?

borjar ( 23. října 2016 08:50 )

Co se to tady děje ? Felix nechce sex s Dádou , Ožralej Hrdlička očurává Karlsbád . Heřman chce na hrad , anebo *** .

borjar ( 23. října 2016 08:38 )

76% národa podporuje Zemana , samozřejmě kromě Pražáků . Zeman Hermanovce do vlády neměl potvrdit , sklízí co zasel . Pozor na Babišovce , miliardy mu jistí EU . Toť vlastenci nikdá nebudó .

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud