Zřejmě kvůli neustále se zvyšující ceně másla začaly obchodní řetězce zaznamenávat zvýšeny zájem o margaríny z rostlinných tuků. Ti, kteří se zrovna nehodlají přetahovat o máslo v akci, tedy nahradili drahé máslo levnějším margarínem. Je margarín vůbec prospěšný našemu zdraví? Jak poznat ten kvalitní a na co si dát při nákupu margarínu pozor? A mohou nám uškodit náhražky másla?
Margarín považuje řada lidí za náhražku másla, odborníci ho nazývají alternativou k máslu.
Margaríny jsou vyrobeny z kvalitních surovin pocházejících z přírody – z kvalitních rostlinných olejů, tuků a vody. Nejedná se tedy o „umělotinu“, jak se stále většina lidí domnívá.
„Margarín je pozitivně zmiňován ve výživových doporučení USA, Skandinávie, Velké Británie, Austrálie, Irska, Holandska, Německa a dalších. Z toho vyplývá, že margarín zdravý je,“ uvedl pro Blesk.cz Jiří Brát, odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju.
Lidé stojí frontu na máslo v akci, do košíku si pak hází více kusů:
Základem margarínu je olej nebo směs olejů, vodná složka, která může, ale i nemusí obsahovat mléčný produkt (syrovátku, podmáslí, odstředěné mléko) a pevný tuk, který to prostřednictvím sítě krystalů drží pohromadě a dává výrobku pevnou konzistenci. Stabilitě produktu napomáhá emulgátor, který brání odpuzování vody a tuku.
Kvalitní margaríny vyrobené z rostlinných olejů a tuků neobsahují na rozdíl od másla nebo sádla cholesterol.
Z hlediska typu výrobku zásadní rozdíl není. Máslo, margarín a směsné tuky (obsahující rostlinný i mléčný tuk) patří všechny do kategorie roztíratelných tuků, obsahují vodnou i tukovou složku.
„Tuk je v podstatě jedinou základní živinou, ostatní (sacharidy, bílkoviny) jsou zanedbatelné. Výrobky se používají ke stejným účelům, liší se hlavně obsahem tuku a složením mastných kyselin. Máslo obsahuje více nasycených mastných kyselin než margarín,“ vysvětluje Brát.
Zde rozhoduje složení mastných kyselin. Z hlediska výživové hodnoty je lepší margarín určený k namazání na chléb a pečivo, který má vhodnější složení než margarín na pečení. Druhou podmínkou je, aby neobsahoval částečně ztužené tuky s transmastnými kyselinami.
„To v České republice splňuje většina výrobků. Margarín v kelímku bez transmastných kyselin je ten, který je součástí výše zmíněných doporučení,“ dodává odborník.
Blesk otestoval margaríny. Podívejte se:
Mastné kyseliny se vyskytují v přírodních tucích a olejích a rozdělují se na nasycené a nenasycené, z nichž některé jsou esenciální (pro organismus nezbytné). Zvláštní skupinou jsou trans-nenasycené (zkráceně transmastné) kyseliny.
Vysoký příjem nasycených a především transmastných kyselin vede ke zvyšování cholesterolu v krvi, a tím i k riziku vzniku srdečně-cévních onemocnění.
Obecně bychom se měli snažit, aby v naší stravě byly tuky s převahou nenasycených mastných kyselin a nasycené mastné kyseliny tvořily maximálně třetinu z přijatých tuků (cca 20 g), zatímco transmastných kyselin bychom neměli přijmout více než 2,5 g za den.
Máslové šílenství v Česku:
Kvalitní margarín by neměl obsahovat částečně ztužené tuky. To se pozná ze složení výrobku uvedeného na obalech. Nesmí tam být uvedeno „částečně ztužený“. Margarín by měl mít dobrou chuť a funkční vlastnosti. U výrobků určených k mazání na chléb je to např. dobrá roztíratelnost, u výrobků na pečení dobré vlastnosti těsta a kvalita upečeného produktu.
S tuky se to nemá přehánět, ze všech zdrojů (včetně tuků skrytých) bychom měli sníst okolo 70 gramů a nasycené mastné kyseliny by neměly překročit denní příjem 20 g. Informace jsou dnes na všech obalech.
„Každý si může jeden den vyzkoušet, kolik čeho sní a jaký má příjem tuků celkem a z toho nasycených mastných kyselin. Dělat to pravidelně by bylo obtížné, ale jeden den počítání to každý vydrží. Není to složité, výsledek může být překvapující,“ radí Brát.
Margarín ani máslo na smažení příliš vhodné nejsou. Obsahují vodu a u másla se přepaluje bílkovinná složka. Oba typy výrobků se však hodí na dušení a vaření, ale jen varianty s vyšším obsahem tuku (60 % a více).
„Lépe je smažit na rostlinných olejích s dobrou tepelnou stabilitou. Jsou zde speciální odrůdy řepky a slunečnice. Běžný slunečnicový olej taky vhodný není, řepkový je lepší. Smažení na sádle dává specifickou chuť, trvá-li však déle, dochází k oxidaci cholesterolu, což není dobré pro zdraví,“ upozorňuje Brát.
V obchodě můžete narazit i na výrobky, které svým balením a mnohdy i názvem mohou připomínat klasické máslo. Podle Bráta tento typ výrobku špatný není, ale v konečném důsledku je složení mastných kyselin odlišné od másla.
„Většina výrobků tohoto typu patří do kategorie směsných tuků. Při výrobě jsou použity rostlinný olej/tuk (případně jejich směs) a mléčný tuk. Baleny jsou do stejného typu obalu. Některé výrobky se snaží navodit u spotřebitele představu, že se jedná o máslo, např. podobným názvem. Vyrábí se v mlékárnách i závodech, kde se vyrábějí čistě rostlinné tuky. Máslo je nositelem chuti, rostlinný tuk např. zlepšuje roztíratelnost,“ vysvětluje odborník na výživu.
Opět byste měli pozorně sledovat obaly, zda směsný tuk neobsahuje částečně ztužené tuky a pokud chcete opravdové máslo, neměli byste naletět na název, který je máslu podobný, např. máslíčko apod.
Máslo a sádlo vůbec nejím!!! 
Moje babička jedla celý život jen máslo,nebo sádlo a dožila 
ve zdraví 96 let.
14°C
No fajn je tam olej, voda, ale co ty emulgátory?