Technické obory na vysokých školách lákají více studentů, humanitní stagnují
Na vysoké školy se letos přihlásilo opět méně studentů, což odpovídá slabším ročníkům, které teď vycházejí ze středních škol. Přesto na některých školách stoupl zájem o některé, zejména technické, obory a o jiné naopak klesl. Velké univerzity pociťují výkyvy demografické křivky víc než menší či specializované školy.
Největší a nejstarší vysoká škola v Česku, Univerzita Karlova, přijala k 8. září asi 17 207 studentů, což je přibližně o 3200 míň než loni. Kolik jich skutečně letos nastoupí, se zatím neví, statistiky bývají k dispozici až na přelomu října a listopadu, řekl mluvčí školy Václav Hájek. Na některých fakultách totiž ještě neskončilo dodatečné přijímací řízení.
Zatímco v minulých letech býval velký zájem o humanitní obory, letos poprvé vypsala dodatečné přijímací zkoušky i Filozofická fakulta UK. Koncem srpna se v nich bylo možné hlásit na deset oborů, jako jsou třeba fonetika, indologie či hebraistika. Takzvané doplňovací řízení se nyní koná ještě na Pedagogické fakultě UK, na kterou se letos přihlásilo o zhruba pět procent méně studentů než loni, přijato bylo zatím asi o desetinu studentů méně než loni.
Naopak na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde očekávají v prvním ročníku podobný počet studentů jako loni, měli studenti o filozofickou a pedagogickou fakultu tradičně největší zájem. Větší zájem o pedagogiku zaznamenala i Ostravská univerzita, kam škola přijímá každého devátého až jedenáctého uchazeče.
Na Vysoké škole báňské-Technické univerzitě Ostrava se přihlásilo nejvíc lidí na Fakultu elektrotechniky a informatiky. K nejvyhledávanějším oborům patří Řídící a informační systémy nebo nový obor Automobilové elektronické systémy.
„Zájem studentů kopíruje potřeby trhu práce a trendy,“ uvedla mluvčí univerzity Petra Halíková. Pro studenty prvních ročníků univerzita s podporou Moravskoslezského kraje připravila nová motivační stipendia. Obě ostravské univerzity letos ke studiu přijmou zřejmě méně studentů než v uplynulém akademickém roce.
Děkanka filozofické fakulty UK Mirjam Friedová o financování vysokých škol v Česku:
Mírný pokles počtu uchazečů se projevil i na Vysokém učení technickém v Brně, a to právě na jeho technicky orientovaných fakultách. Podle mluvčí školy Radany Kolčakové je to důsledek nižšího počtu absolventů technických oborů středních škol. Potíže s naplněním kapacit však vysoké učení mít nebude, zájemců je stále dost.
Větší množství přihlášek na fakultu informatiky zaznamenala Vysoká škola ekonomická v Praze i Masarykova univerzita v Brně. Na druhé největší škole v zemi se také zvýšil zájem o studium pedagogické fakulty. Vysoká škola ekonomická měla do bakalářského studia asi 8400 přihlášek, tedy o zhruba 500 méně než loni. Počet uchazečů na Masarykovu univerzitu se snížil o pět procent na 39 590.
Proti loňsku vzrostl počet přijatých na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Pro nadcházející rok počítá škola s 1646 studenty, což je zhruba o 13 procent víc než loni. Na této škole se zvedl zájem o finance a řízení a cestovní ruch, na které letos nebyly přijímací zkoušky.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.