Český Krumlov jako Londýn a Kodaň: Na zámek se vrací granátnická garda

Autor: Matěj Hynek - 
10. 9. 2017
07:35

Stejně jako Londýn nebo Praha i Český Krumlov by chtěl svou hradní stráž. Skupina nadšenců se tam snaží obnovit fungování Schwarzenberské granátnické gardy. Narozdíl od světových metropolí, kde stráže chrání královské rodiny nebo prezidenty, by ta krumlovská byla pouze připomenutím zaniklé tradice. Provoz gardy ale není ani levný. O tom, kde se nápad objevil a co vedení gardové jednotky obnáší, s námi promluvil její hejtman Martin Neudörfl.

Blesk.cz: Jak se vlastně Schwarzenberská granátnická garda dostala do Českého Krumlova?

Původně šlo o tělesnou stráž rodu Schwarzenbergů. Posléze byla ale granátnická garda umístěna na zámku v Českém Krumlově, kde se z ní stala hradní stráž. Schwarzenberské granátníky tak potkal podobný osud jako obdobné jednotky v Londýně, nebo Kodani. Kde jsou to také granátnické oddíly, které mají na starost ochranu panovnických sídel.

Blesk.cz: V jaké době se tedy granátníci usídlili nastálo v Českém Krumlově a znamenal zákaz šlechtických rodů i jejich konec?

Garda původně vznikala a pohybovala se tam, co kníže. Na krumlovském zámku se usídlila až ve 40. letech 18. století. Několikrát jí hrozil zánik. Poprvé už za dob Rakouska-Uherska, kdy docházelo k rušení samostatných šlechtických jednotek. Schwarzenbergům ale byla udělena výjimka za jejich zásluhy na rozvoji jižních Čech.

Blesk.cz: Takže garda zanikla na konci 1. světové války, se vznikem republiky a zákazem šlechtických rodů?

Ze stejného důvodu přežila i vznik Československa. Prezident Tomáš Garrique Masaryk dokonce ve třicátých letech označil Schwarzenbergy a Lobkowicze za jediné skutečně české rody. Granátníci přežili i za druhé světové války. Během únorového puče v roce 1948 byla dokonce chvíli řízena komunisty, ti ji ale v březnu téhož roku zrušili.

Blesk.cz: Jak se vlastně zrodil nápad na obnovu granátnické gardy na zámku v Českém Krumlově a kdo za ním stál?

Já jsem od malička věděl, že v Krumlově garda bývala. Nápad na obnovení ale přišel až díky kolegovi Martinu Voříškovi, který napsal svou disertační práci na téma historie gardovní kapely. Když jsem si ji přečetl, tak jsem se pro myšlenku obnovení gardy naprosto nadchl, ve spolupráci s občany města.

Blesk.cz: Kolik granátníků měla stráž v minulosti?

To vždy záleželo na finanční situaci Schwarzenberského panství. Na přelomu 19. a 20. století potom šlo přibližně o 20 až 30 granátníků. Po válce ale garda hodně stagnovala. Ve 30. letech se garda znovu rozrostla, ale tehdy se nabírali především do kapely.

Blesk.cz: A kolik lidí je ve Schwarzenberské gardě dnes?

V současnosti se na aktivitách granátnické gardy podílí asi 20 lidí. Problémem ale je, že máme pouze šest uniforem. Ty jsou totiž poměrně drahou záležitostí, jedna uniforma se šavlí vyjde asi na 60 tisíc korun. Kompletní vybavení pro jednoho granátníka by stálo dokonce 100 tisíc.

Blesk.cz: Nejde tedy o levnou záležitost, jak gardu financujete?

Pomocí sponzorů, našimi hlavními sponzory jsou Nadace barokního divadla a Město Český Krumlov. V letošním roce nám na aktivity přispěl i Karel Schwarzenberg, jako potomek rodu, který gardu v Českém Krumlově zřídil.

Blesk.cz: Jak vám pomáhá zámek, Český Krumlov a Národní památkový ústav?

Nepomáhají finančně, ale bez nich by celý projekt nebyl možný. Podporují nás morálně a technicky. Je to zejména díky kastelánovi zdejšího zámku Pavlu Slavkovi, který se tomu zcela otevřel a přijal. Nebýt spolupráce s ním, tak nic z toho není možné.

Blesk.cz: Měla by garda v Českém Krumlově být pouze zpestřením, nebo byste rádi dosáhli toho, aby se garda vrátila úplně?

Jde nám o plnohodnotnou obnovu reprezentativní činnosti gardy, pro začátek tak, aby byl vždy jeden granátník ve strážnici. Zároveň chceme obnovit i gardovní orchestr, tak, aby se do Krumlova vrátili tradiční trubači, kteří troubili z věže například na Vánoce nebo svátek sv. Václava.

Blesk.cz: A kolik by stálo, kdyby se podařilo gardu obnovit v plném rozsahu?

Předně je třeba říct, že fungování gardy má mít dvě roviny. Tou první je ta dobrovolnická, jak fungujeme dnes. To znamená mít 30 až 40 granátníků, kteří by byli ochotní se aspoň jednou měsíčně podílet na našich aktivitách, například při držení stráže, vítání státních návštěv a podobně.

Blesk.cz: A přijde i návrat profesionálních granátníků?

To je ta druhá rovina, potřebujeme 6 stálých zaměstnanců. Na pokrytí provozu by bylo třeba zhruba dva miliony korun ročně. My ale předpokládáme, že si na svůj provoz zvládneme vydělat.

Blesk.cz: Můžete přiblížit, jak by si garda na svůj život vydělávala?

Máme k dispozici velitelství a kasárna na druhém zámeckém nádvoří. Ty máme v plánu kompletně obnovit, v jejich prostorách by mělo vzniknout muzeum, jaké nemá ve světě obdoby, kde lidé budou moci nahlédnout do zázemí fungující gardy. Zároveň zde vznikne kavárna a obchod se suvenýry.

Blesk.cz: Jaké další funkce by kromě slavnostních trubačů a čestné stráže garda dříve zastávala a chcete obnovit i ty?

Mým snem je například, aby se do gardy vrátila i pozice věžného. To byl trubač, který ze zámecké věže troubil každou hodinu, to v současnosti zajišťují reproduktory. Jednou by se toho ale znovu mohl zhostit živý trubač.

Blesk.cz: K tradicím gardy patřily i slavnostní dělové salvy, vrátily by se i ty?

Ano, pro gardu v Českém Krumlově bývalo tradicí salvou oslavovat svátek svatého těla. Ten ale bohužel nepřežil totalitu a dnes ho skoro nikdo neslaví. Naším plánem je tak v budoucnu pálit salvy vždy na 28. října u příležitosti oslav vzniku Československa. I ten se dá spojit s granátnickou tradicí.

Blesk.cz: Jak se granátníci podíleli na vzniku první republiky?

Byli to Schwarzenberští granátníci, kteří ve městě zařídili oslavy vzniku republiky. Jejich orchestr byl zároveň první, který ve městě zahrál novou českou hymnu. Zároveň zorganizovali i oslavný pochod městem pro nově vzniklou československou armádu.

Blesk.cz: Vraťme se ale k salvám, má Schwarzenberská garda kanóny, které se k nim používali a střílelo by se z nich, nebo budete používat repliky?

Garda má baterii čtyř historických děl. Podle našich archivů ale k salvám garda používala pouze tři z nich. K obnovení slavnostních salv chceme nechat vyrobit jejich repliky. Na ty v současnosti máme k dispozici bronz, hledáme ale sponzory, kteří by zaplatili odlití a výrobu děl.

Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa