Přijdeme o miliardový poklad? Politici se bojí, že ho Česku vyfouknou zahraniční firmy

Autor: Markéta Mikešová - 
8. 9. 2017
18:42

V Krušných horách leží nedozírné bohatství, bez kterého by nemohly vznikat mobilní telefony ani elektromobily – lithium. Kovu budoucnosti, ze kterého se vyrábějí baterie, má Česko zásoby v hodnotě několika stovek miliard korun. Už nějaký čas proto probíhají debaty, kdo a jak bude lithium těžit, a vypadá to, že se na věci budou podílet Australané. Hrozí tak, že Česko nebude mít ze svého pokladu tolik, kolik by mít mohlo. Obavy zazněly i ve Sněmovně během čtvrtečních interpelací.

Znělo to jako krásný plán do budoucnosti – Česko bude velkým těžařem lithia. Zároveň se vymaní ze své pověsti pouhé montovny a lithium bude dále zpracovávat, třeba do lukrativních baterií. Od těch je pak jen malý krok k tomu, aby zde vznikly továrny například na elektromobily. Přece jen, Česko má s automobilovým průmyslem bohaté zkušenosti. Lithium je tak vnímáno jako surovina, která zemi posune o několik kategorií výš.

Realita ale nakonec může být jiná. V současné době se totiž uvažuje o dvou typech projektů. Prvním je „přetěžení“ odpadů po dřívější těžbě cínu, tedy nejde ani tak o těžbu jako o čištění zbytků. Takto získaného lithia bude méně, bude hůře zpeněžitelné a není to nekonečný způsob těžby. Je to ale velmi ekologická snaha. Zato druhý způsob počítá se získáváním lithia hlubinnou těžbou, což znamená těžit kov „vrtáním“ do země. Tento způsob je lukrativnější a náročnější.

Na těžbu prvním způsobem se už chystá společnost Cínovecká deponie, která spadá pod investiční skupinu RSJ miliardáře Karla Janečka. Získala už i potřebná razítka, i když upozorňuje, že těžba jen tak hned nezačne. „To, že máme povolení k těžbě, neznamená, že druhý den můžeme přijít vzít krumpáč a pustit se do toho. Náš velmi hrubý odhad jsou tři roky. Záleží také na tom, jak bude návazný zpracovatelský průmysl připravený surovinu odebírat,“ vysvětloval Lidovým novinám Martin Frýdl z Cínovecké deponie.

Rychlému vzniku zpracovatelského závodu je starosta Dubí Petr Pípal nakloněn. Cínovec, kde se lithium nachází, spadá do administrativy právě Dubí. Závod ale podle něj vznikne někde opodál, protože u Cínovce panují v zimě složité podmínky. „V zimě tam všechno zamrzá a sníh by odklízeli buldozerem. To si těžaři dobře uvědomují a sami se tomu Cínovci chtějí vyhnout,“ sdělil LN.

Evropa nemá zkušenosti s těžbou lithia

Jenže v odpadech, které Cínovecká deponie bude přetěžovat, se nachází jen jedno procento zásob českého lithia, a to je málo pro vybudování zpracovatelského závodu. Čeká se tak na společnost, která se pustí do hlubinné těžby.

O ni má zájem firma Geomet s kapitálem australské firmy European Metals Holding (EMH). Jedná se o světovou korporaci, která do geologického průzkumu lokality vložila už desítky milionů korun – nikdo menší by takové riziko podstoupit nemohl. Aktuálně se se státem domlouvá na formě spolupráce.

„Naše mateřská firma vede jednání se státem o možném způsobu spolupráce, případně možném způsobu účasti na projektu. V republice teď není žádná firma, která by se specializovala na podzemní těžbu rudných ložisek. Nikde se v republice ani Evropě dosud lithium do bateriových produktů nezpracovávalo, takže chybí know-how a zkušenosti,“ sdělil ředitel Geometu Richard Pavlík.

Stát zatím nemůže do těžby zasahovat

Účast zahraniční firmy se nelíbí některým politikům. Podle nich hrozí, že lithium nebude na českém území zpracováváno, jen těženo. Poslanec Jaroslav Borka (KSČM), který je obviněný v dotační kauze ROP Severozápad, tvrdí, že Česko disponuje těžařskou firmou DIAMO, která by se toho mohla ujmout.

Na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) během čtvrtečních interpelací vznesl dotaz: „Proč stát, respektive státní firma DIAMO, netěží a nezpracovává lithium sám? Je mi známo, že DIAMO má zpracovat analýzu svých možností. Je tento materiál již zpracován? A s jakými závěry? Jak chce, pane premiére, stát zajistit, aby se lithium vytěžené soukromými firmami také zpracovávalo v České republice? Jak chce stát zajistit využití lithia s přidanou hodnotou z již prodaných pozemků na území České republiky?“ Komunisté už v červnu uspořádali seminář s názvem Využití potenciálu lithia a jeho problematika, ale odpovědi dodnes nemají.

Borkovi rovněž vadí, že stát nemusí do procesu námluv se zahraničními těžaři vstupovat majetkově, takže ještě nestanovil právní rámec, který by určil, co jaká strana může a nemůže. Těžař by s takovým rámcem byl například povinen lithium na území Česka i zpracovávat. Poslanec tak volá po změně situace.

V Česku je lithium v hodnotě téměř 500 miliard korun

Lithium je stříbrolesklý a vysoce reaktivní kov, který se v přírodě vyskytuje jen ve sloučeninách. Je nejlehčí ze všech kovů a velmi měkký. S ostatními kovy tvoří pevné slitiny. Nejčastěji se využívá ve formě sloučenin při výrobce hlavně dobíjecích baterií do přenosné elektroniky, elektromobilů a velkokapacitních baterií pro ukládání energie.

V Česku se nachází šest procent celkových světových zásob lithia, které by mohly mít hodnotu až 499 miliard korun. O zásobách se vědělo už za socialismu, ale význam kovu nebyl tak velký, což se změnilo až v 21. století.

Doporučujeme
ivan604 ( 8. září 2017 21:28 )

Zase Sobotka rozkrádá majetek všech čechů !

agfor ( 8. září 2017 20:33 )

Politici se ani tak nebojí o poklad, jako o provizi, kterou za těžbu dostanou.

pupak ( 8. září 2017 20:07 )

Až na uran. Ten ukradli Sověti.

tomik007 ( 8. září 2017 20:06 )

Podle OKD a podobnych akci se spis politici boji aby neprisli o vyvar a to ostatni je jim zcela czumak

lug70 ( 8. září 2017 19:57 )

Za minulého ražimu by ÚVKSČ prostě zadal stranický úkol na stavbu dolu a továrny na zpracování lithia a během pár let by se to postavilo a rozjelo. Tehdy jme byli schopni hravě postavit celé investiční celky (i mimo republiku), jako jsou doly, elektrárny, huťě, ocelárny, cukrovary, přehrady atd. Nic nebyl problém ani atomová elektrárna. Dnes je to pro současný režim neřešitelný problém, který radši svěří zahraničním korporacím za patřičný bakšiš do stranických pokladen. Samozřejmě, že korporace si ještě kladou podmínky, vyžaduje třeba státní příspěvek, daňové prázdniny apod. Taky chce pro sebe skoro celý zisk, který by samozřejmě vyvezla ven, takže v případě těžby lithia australskou těžební firmou by státu z celkové těžby zůstalo jen něco kolem 5% a po skončení těžby by stát ještě na své náklady zahlazoval ekologické škody po těžbě, stejně jako to teď dělá po těžbě uhlí na Karvinsku.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa