Česko si připomíná 49 let od okupace. Hamáček: „Svoboda se může rychle ztratit“

U Českého rozhlasu, u kterého padlo v srpnu 1968 několik neozbrojených demonstrantů, se pietní akce koná od 11:00. Účastní se jí například předseda Sněmovny Jan Hamáček, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská nebo zástupci pražského magistrátu.

„Připomínáme si hrdinství prostých občanů tváří v tvář okupační armádě. Připomínáme si, že svoboda není samozřejmá a může se rychle ztratit,“ řekl Hamáček. Události roku 1968 podle něj ukázaly to nejlepší, co v lidech bylo. Zároveň se ale staly obžalobou zrady a zbabělosti tehdejších elit, které stály v čele Československa.

Podotkl, že krize může přijít náhle a Česko poté bude potřebovat ve svém čele lidi, kteří dohlédnou dále než jen za svůj zájem. Za tehdejší problém označil chybějící spojence, a vyzdvihl proto členství ČR v Severoatlantické alianci. Připomněl slova Johanna Wolfganga Goetha, že kdo spí v demokracii, probudí se v diktatuře. „Proto, prosím, nespěme,“ dodal.

Nová expozice Muzea komunismu v Praze: Ukáže, jak lidé žili v období okupace

O boji za svobodu mluvila i Horská. Mimo jiné řekla, že v ČR bytostně chybí zákon, který by posiloval nezávislost veřejnoprávních médií na politických stranách. „Nezastírám, že mě velmi znepokojuje, že je zde mocenský nátlak politických a byznysových skupin na oslabení nebo přímo likvidaci nezávislosti médií veřejné služby,“ řekla.

Památku obětí si lidé připomínají také na nedalekém Václavském náměstí, kde před polednem došlo k předčítání jmen všech obětí, které si okupace vyžádala v roce 1968 a při připomínce prvního výročí vpádu v roce 1969. V poledne pak v dolní části náměstí začal hudební happening, na kterém vystoupí třeba Vladimír Merta nebo Blues Band Luboše Andršta.

Růžový tank dostal proužky

Svérázný způsob připomínky zvolili lidé v Brně. Na růžovém tanku instalovaném na Komenského náměstí přibyly v noci na pondělí bílé papírové pruhy odkazující ke značení invazních vojsk v srpnu 1968. K barevné kreaci se přihlásila jihomoravská TOP 09.

„Rozhodli jsme se tímto trochu kontroverzním krokem symbolicky připomenout jedno ze smutných výročí naší moderní historie. Období nesvobody je třeba mít v paměti, i když už téměř 30 let žijeme v demokracii,“ uvedl za TOP 09 líšeňský zastupitel Vlastimil Válek.

Růžový tank rozčílil Slušné lidi! Kvůli vojákům ho překryli plachtou

Růžový tank je dílem Davida Černého, Moravská galerie z něj učinila nejviditelnější součást výstavy Kmeny 90. Původně to byl tank Rudé armády, který v Praze dlouho připomínal její triumf nad nacismem v druhé světové válce. Černý mu na začátku 90. let dal růžový nátěr. 

Okupační vojska měla bílé pruhy na kapotách obrněnců a dalších vozidlech kvůli rychlé identifikaci invazních jednotek. Československá armáda totiž měla ve výzbroji podobnou techniku jako další členské státy Varšavské smlouvy.

Na Slovensku se politici neúčastnili

K pietní akci došlo i ve slovenské Bratislavě. Vzpomínka bez účasti politických špiček se uskutečnila v centru metropole u pamětní desky připomínající tři zastřelené na začátku vojenské invaze v srpnu roku 1968. Premiér Robert Fico na jiné akci řekl, že Slovensko zaplatilo velkou daň v podobě normalizace a že hodlá podporovat rozvoj svobody a demokracie na Slovensku.

„Invaze do Československa se zúčastnilo 27 divizí a více než půl milionu vojáků. Každý odpor (veřejnosti) proti mnohanásobné přesile byl zbytečný. Střelba do davu si vyžádala dohromady 108 mrtvých a 500 těžce zraněných,“ řekl v projevu šéf slovenského Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák. Instituce, jež je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, se zabývá kromě jiného zkoumáním období nesvobody.

Jako dívka v Moskvě odsoudila tanky v Praze. S Havlem měli Češi štěstí, míní

Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tím skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Do konce roku 1968 si invaze vyžádala podle nových poznatků historiků 137 mrtvých, další stovky lidí byly zraněny.