I po téměř padesáti letech si lidé připomínají čin, který provedl student Jan Palach jako akt vzdoru proti násilnému vpádu vojsk Svazu sovětských socialistických republik do tehdejšího Československa.

V pondělí položili lidé a zástupci spolku bezkomunistu.cz před Národním muzeem květiny a odstartovali tak Palachův týden, který potrvá až do 25. ledna.

Video
délka: 00:12

Lidé přišli zapálit svíčky k místu, kde se 16. ledna 1969 Jan Palach upálil. Tadeáš Provazník

„Dnes ve výroční den k činu Jana Palacha zahajujeme Palachův týden. Svým činem protestoval proti nastupující komunistické normalizaci a proti omezování osobních svobod. Tímto chceme zahájit i protestní hladovku, kterou drží asi dvacet studentů po celé Praze. Pokračujeme tak v pomyslném řetězu, který začal 16. ledna 1989 právě na tomto místě,“ řekl pro Blesk.cz předseda spolku bezkomunistu.cz Petr Marek.

Na místě promluvil také jeden ze studentů, který hladovku drží. „Nehovořím jen za sebe, ale i za své kamarády. Podle nás je to vhodná forma vzpomínky a uctění památky nejen Jana Palacha, nejen Jana Zajíce, ale všech bojovníků za svobodu a demokracii. Je důležité, aby jejich odkaz přežil i v dnešní době,“ popisoval svůj záměr student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Deutsch.

„Srp a kladivo patří do koše“

Po vzpomínce na tragédii poté organizátoři akce symbolicky vyhodili srp a kladivo do přistavené popelnice. „Chceme tím ukázat, že do naší republiky už dávno nepatří komunismus a podobné ideologie. Je ostudné, že i po 28 letech sedí zástupci komunistické strany v parlamentu,“ vysvětlil předseda Marek.

Video
délka: 00:29

Student Jan Deutsch o hladovce, kterou drží spolu s dalšími dvaceti studenty po Praze Tadeáš Provazník

„Je důležité, aby lidé nezapomněli na to, co ukázali studenti v roce 1969, kdy na protest drželi hladovku na místě, kde se Jan Palach upálil, a lidé neoznačovali události ze srpna 1968 jako vstup vojsk do ČSSR, ale jako jasnou okupaci,“ dodal

Palachovu památku uctil v neděli ráno i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Čin, velmi statečný čin Jana Palacha je velmi důležitou součástí naší historie a rozhodně bychom na něj neměli zapomínat. Jan Palach tehdy protestoval proti okupaci, protestoval proti nesvobodě, protestoval proti nastupující normalizaci. Měl pocit, že se lidé příliš snadno smiřují s tím, že se ustupuje od ideálů, které představovalo jaro roku 1968,“ uvedl Sobotka.

Video
délka: 00:33

Petr Marek, předseda spolku bezkomunistu.cz, mluví o začátku Palachova týdnu a jeho významu. Tadeáš Provazník

Dříve protesty rozehnali

Zatímco nyní si připomínáme Palachův týden bez obav z postihu, v roce 1989 byly podobné protesty trvající několik dní mnohokrát tvrdě rozehnány Státní bezpečností. Nejdříve 15. ledna a poté druhý den, kdy se lidé na místě na protest opět sešli. To však v žádném případě situaci neuklidnilo a zásah vyvolal ještě větší nespokojenost veřejnosti.

Na protest se kromě Palacha upálili i další. Už v září roku 1968 tím přišel o život Polák Ryszard Siwiec, svůj čin provedl před stovkou tisíc lidí včetně vedení komunistické strany. Jeho protest byl však dlouho zamlčován. 

Následně se 5. listopadu 1968 na hlavním náměstí Chreščatyk v Kyjevě upálil jednačtyřicetiletý disident Vasyl Makuch, také na protest proti totalitnímu systému.

Fotogalerie
23 fotografií