Tichý zabiják v Česku: Pouliční lampy mohou zvýšit riziko rakoviny, říká Brabec

Prozatímním vrcholem boje proti světelnému znečištění se stal materiál, který na popud Brabce vypracovala skupina odborníků a který v pondělí předložil resort vládě. 

Materiál v první řadě upozorňuje na dopady neustále přítomnosti světla na lidské zdraví. Naše těla jsou nastavená na pravidelný rytmus střídání dne a tmy a narušení přírodního koloběhu s sebou nese dalekosáhlé následky.

Zář skleníků z Polska prověřili astronomové. Končí na Liberecku světelný smog?

Život bez přirozené tmy vedl v posledních 70 letech podle studie z USA ke zkrácení spánku až o hodinu. Dospělý člověk k regeneraci potřebuje alespoň sedm hodin. Celosvětově tak přibývá lidí, kteří trpí nedostatkem odpočinku. Problém se nevyhýbá ani dětem, více spánku by celosvětově potřebovalo až 40 procent z nich. Ty potom bývají nepozorné a hůře se učí.

Největším nebezpečím, které s sebou přemíra světla přináší, jsou ale civilizační choroby. Studie, které dokument pro vládu cituje, ukazují, že vystavení světelnému znečištění má vliv na psychiatrická a kardiovaskulární onemocnění. Podle další studie by příliš mnoho světla mohlo dokonce vést k rakovině prostaty nebo prsu.

„Nevhodný typ umělého osvětlení v nočních hodinách a hlavně nedostatečný rozdíl mezi denní a noční intenzitou světla si pravděpodobně vybírá svou daň v nedostatečné regeneraci lidského organismu během spánku, a dokonce v možném zvýšení rizika výskytu rakoviny,“ uvedl k problému ministr Brabec a dodal: „Obracíme se proto s tímto materiálem na vládu, aby se vážně zamyslela, jestli není čas udělat kroky k nápravě.“

Poláci mají „ztlumit“ zářivé skleníky. Zatlačíme na ně, říká Brabec

Ministr zároveň upozornil na fakt, že podle materiálu, který připravila pracovní skupina, záleží také na správně vybraných žárovkách. Nemluvil však primárně o úspornosti, ale o barvě světla, které vydávají. Ty bílé jsou pro náš denní rytmus škodlivější. V mnoha místech jsou na vině také nevhodné lampy, které místo na ulici svítí lidem do oken.

Paprsky devastují noční přírodu

Každý z nás už pravděpodobně strávil jednu noc mimo město. Nejeden se při té příležitosti zasnil při pohledu na skutečně černou oblohu, která byla posetá tisíci hvězd. To je pro normálního člověka nejhmatatelnější dopad světla na noční přírodu.

Přírodně tmavou oblohu v Česku stejně jako v Evropě totiž vídá pouze zlomek lidí. I na venkově světla z okolí přebijí velkou část hvězd. Ve velkých městech pak mohou být obyvatelé rádi za každou hvězdu, jejíž svit přebije všudypřítomnou záři.

Rozdíly mezi oblohou ve městě, na vesnici a v národním parku | ministerstvo životního prostředí

Umělé světlo může být přitom smrtící pro řadu živočichů. Studie mluví o případech, kdy byli ke světlu ptáci přitahováni takovou silou, že kolem jeho zdroje kroužili až do vyčerpání. Jiné druhy se kvůli světlu hůře orientují při tažných letech.

Ještě více světlem trpí netopýři. Ty sice známe především díky jejich schopnosti orientovat se pomocí zvuku, ta ale neznamená, že by nevyužívali i zrak. Netopýři se světlu snaží vyhýbat, kvůli umělým světlům tak na lovu tráví kratší čas. Většina jejich potravy v podobě hmyzu je přitom ke zdrojům světla silně přitahována, tím méně pak pro netopýry zbývá jídla.

Na světlo chybí předpisy

Debata o světelném znečištění posílila loni. Tehdy se na česko-polské hranici rozzářily polské skleníky a daly tak nepříjemný dopad nadměrného osvětlení pocítit lidem na obou stranách hranice. „Naší snahou je, aby lidé do budoucna měli v ochraně před podobnými případy právní oporu,“ prozradil předseda pracovní skupiny a náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

Materiál ministerstva upozorňuje na to, že světelné znečištění v současnosti zákony prakticky neřeší. V některých je sice zmíněno, ale chybí jeho přesná definice a nejsou určené jeho limity.

Zářící skleníky s rajčaty trápí Frýdlant. Lidem připomínají polární noc

Ministerstvo životního prostředí by tento fakt rádo změnilo. Možností k tomu je v současnosti několik. Už v současnosti mohou světlo na svém území regulovat města a obce místními vyhláškami, pro účinnou regulaci by ale bylo třeba posílit jejich pravomoci. Další možností je úprava zákonů, díky kterým by se začal posuzovat vliv světla na lidské zdraví a životní prostředí.

Autoři navrhovali upravit stavební zákon nebo zákon o ochraně veřejného zdraví. Zároveň materiál obsahuje i podklady o tom, jak by mělo být budováno veřejné osvětlení, aby co nejméně škodilo lidem i přírodě.

Video: Poslední velkou iniciativou ministerstva životního prostředí byl dotační program Dešťovka. EMBED_OFF