Česko má ve vesmíru první nanodružici: Na oběžné dráze bude experimentovat

„Potvrzuji za celý tým VZLUSAT-1, že družice je po stránce komunikace a systémů platformy plně funkční. Probíhá oboustranná datová komunikace. Výklopné systémy byly vyklopeny přesně podle požadavku. Optika zatím dle požadavku zůstává zaklopena,“ uvedl na svém webu VZLU.

Životnost družice je odhadována na dva roky, během nichž bude možné v kosmu provádět experimenty a ověřovat nové technologie. VZLUSAT-1 bude plnit tři experimenty, jejichž cílem je ověřit nové výrobky a technologie na oběžné dráze. Na palubě má miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Raketa byla vypuštěna z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu. Společně s českou družicí dopravila na orbitu 29 dalších nanosatelitů – družic, které váží méně než deset kilogramů – ze 14 zemí včetně Slovenska.

Projekt je výsledkem spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem. Na vývoji miniaturizovaného rentgenového dalekohledu se podílely firma Rigaku Innovative Technologies Europe, HVM PLASMA a Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. Kompozitní materiál pro stínění radiace vyvinuly firmy 5M s TTS a čidla pro měření vlastností tohoto materiálu dodala firma Innovative Sensor Technology. Na řízení družice pomocí pozemní radiové stanice se podílí Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Západočeské univerzity v Plzni.

Svou první telekomunikační družici vyslalo někdejší Československo do vesmíru na podzim 1978. Jmenovala se Magion. Po ní následovaly do roku 1996 další čtyři satelity. V červnu 2003 byla vypuštěna družice Mimosa, což ale skončilo neúspěšně.