Turisté a houbaři, pozor: Národní parky mají nová pravidla, zavedou zóny klidu
Odhadem až 9 milionů turistů zavítá každý rok do některého ze čtyř národních parků v Česku. Od začátku června platí novela zákona o národních parcích, která přináší důležité změny týkající se jejich správy a údržby. Běžných turistů, borůvkářů nebo houbařů se nyní prakticky nic netýká, do budoucna by ale mohlo dojít k omezení dostupnosti některých míst.
Novela zákona o ochraně přírody přináší některé zásadní změny, které se dotknou jak lidí bydlících v blízkosti národních parků, tak těch, kteří je navštěvují. Končí například plošný zákaz rozdělávání ohňů a táboráků i zákaz stanování. Platí to pro území obcí, které v těchto parcích leží. Naproti tomu ale přichází některá omezení, jako je třeba zákaz používaní dronů nebo zábavní pyrotechniky, a to hlavně kvůli hluku.
Ve výsledku by měly být parky otevřenější. „Národní parky se více otevřou turistům, milovníci divoké přírody se nově podívají na doposud uzavřená místa, získají větší volnost pohybu, ale také si nově užijí třeba noční grilování u ohně v obcích národních parků,“ komentuje změny ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Každý rok do přírody některého z českých národních parků vyrazí na 9 milionů turistů z Česka i zahraničí. Nejnavštěvovanější jsou Krkonoše, kam odhadem zavítá 5 až 6 milionů lidí. Následuje Národní park Šumava se dvěma miliony a České Švýcarsko se 750 tisícovkami návštěvníků. Do Podyjí zavítá přes 350 tisíc turistů.
Sběr borůvek a hub jako doposud
„Vnímejme tu novelu tak, že jde o management, tedy jakým způsobem se o parky pečuje. Pro běžný turismus se ale nic nezmění. Takže když si někdo vyrazí na houby nebo borůvky, nezaznamená žádnou změnu,“ řekl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Pokud jde o přístupnost území a přírody, v prvních dvou letech by se v podstatě nemělo nic výrazně změnit, spíše se přístupnost zvýší. „Novým zákonem se nebudou měnit turistické stezky, cyklostezky a i nadále bude možné upravovat běžkařské stopy jako dosud,“ uvedl Jan Dvořák, mluvčí Správy Národního parku Šumava.
Dejte si pozor, abyste nenabrali do košíku jedovatou houbu. Jak je poznat, vysvětluje mykolog:
Klidové zóny budou přísné
Do budoucna se ale projeví novinka v podobě rozdělení národních parků do nových zón. Také se zavádí takzvaná klidová území, která budou regulovat vstup turistů třeba jen na část roku. Po přechodnou dobu, než se vyhlásí nová klidová území platí, platí klidová území v místech kde doposud byly 1. zóny.
„Novela říká, že se otevírají celé národní parky pro vstup všem. V opodstatněných případech, kde by mohl zvýšený turistický ruch ohrozit předmět ochrany, se ale návštěvnost bude muset regulovat,“ vysvětlil Dvořák. Metodiku jejich určování nyní stanoví ministerstvo životního prostředí a správy národního parku je musí projednat s radou, jejíž součástí jsou mimo jiné obce, odborná veřejnost, nebo zástupci krajů.
Zatím podle Dvořáka nelze předjímat, kde všude budou klidová území vyhlášena, protože na tom teprve jednotlivé správy parků začínají pracovat. Očekává se ale, že přístupnost přírody se oproti současnému stavu zvětší a je pravděpodobné, že do některých míst, která dnes přístupná nejsou, turisté vyrazí i mimo stezky. „Bude jasno do dvou let. Ale věříme, že většina území bude přístupná jako doposud. Je to i v našem zájmu ukazovat lidem co nejvíce přírodních pochodů,“ dodal.
Vášnivé debaty mezi zákonodárci
Ohledně přijetí novely zákona o ochraně přírody se vedly rozsáhlé a vášnivé spory. V průběhu schvalování navštívil Sněmovnu i prezident Miloš Zeman a na poslance apeloval, aby přijali mírnější ustanovení prosazované Senátem, zvláště v souvislosti s šumavským národním parkem. Schválenou novelu dokonce vetoval, poslanci ho ale nakonec přehlasovali.
Kritici mírnější verze tvrdili, že by mohla vést až ke konci národních parků, kritici přísnější sněmovní verze se zase obávali dopadů na šumavské obce, u kterých by v krajním případě mohlo hrozit i jejich vylidnění. Nakonec v březnu tohoto roku prošla verze přísnější.
