Padesátikorunová bankovka se po více jak 115 letech definitivně loučí s Čechy. Platidlo narůžovělé barvy s vyobrazením svaté Anežky České sice obchody nepřijímají již od 1. dubna 2011, ještě do konce března ho ale lze vyměnit na pobočkách České národní banky za kovový ekvivalent. Z jakého důvodu byla bankovka vlastně zrušena? Jaká je její historie? A kolik jich je ještě v oběhu?
Poslední hodiny na vrácení papírové padesátky: Češi jinak přijdou o 580 milionů
1.Proč musí „padesátka“ skončit?
O ukončení platnosti bankovky rozhodla bankovní rada České národní banky v roce 2010. „Důvodem ukončení platnosti byla zejména vyšší trvanlivost mince a s ní související snížení nákladů na zajištění plynulého peněžního oběhu,“ vysvětlila Blesk.cz Denisa Všetíčková z odboru komunikace ČNB.
Podle ní se vyjma situací, kdy je třeba celková výměna oběživa (měnová odluka 1993, měnová reforma 1953 apod.), platidla ruší ze čtyř důvodů:
- Snaha o snížení nákladů na výrobu daného platidla jeho nahrazením platidlem stejné nominální hodnoty (viz případ bankovek 50 Kč).
- Dané platidlo přestává plnit svou funkci (případ mincí 10 a 20 haléřů a později i 50 haléřů – do oběhu se těchto mincí vydávalo velké množství, minimum se jich v rámci cirkulace hotovosti vracelo do ČNB).
- Morální zastarání ochranných prvků na bankovce, zneplatní se starý vzor bankovky a nahradí se novým vzorem doplněným o nové ochranné prvky.
- Ukončení platnosti dané nominální hodnoty a její nahrazení jinou nominální hodnotou (bankovky 25 Kčs byly v roce 1970 nahrazeny bankovkami 20 Kčs).
2.Chystá se další rušení bankovek či mincí?
3.Vznikají i nové bankovky?
Zatímco k rušení bankovek či mincí nedochází zase tak ojediněle, tvorba nových bývá spíše výjimkou.
„Při zásadní změně měnové soustavy (opět např. měnová odluka 1993, měnová reforma 1953) se stanoví struktura platidel. Ta se následně v čase vyvíjí. Zavádění nových bankovek nebo mincí je ale velmi ojedinělé. Z minulosti lze uvést příklad, kdy byla rozšířena měnová soustava československých platidel z roku 1953 o bankovku 500 Kčs v roce 1973 a později i o bankovku 1000 Kčs v roce 1985. Tento vývoj souvisí s posunem platové a cenové hladiny v ekonomice,“ vysvětlila Všetíčková.
4.Lidé se svých „padesátek“ nechtějí vzdát
Od 1. dubna 2011 byla platnost 50korunových bankovek zastavena. To ale neznamená, že by je Češi donesli do finančních institucí k výměně. V oběhu je dosud evidováno 11,6 milionů kusů těchto bankovek. Kdyby je vyměnili za kovové, získali by 580 milionů korun.
„Od konce března 2011, kdy byla ukončena platnost a začala běžet prekluze bankovek 50 Kč, se do konce února 2017 vrátilo z oběhu 2 384 295 kusů bankovek. Za březen je to dalších cca 17 000 kusů, takže zaokrouhleně se do včerejšího dne vrátilo 2,4 milionu kusů,“ uvedla Všetíčková.
5.Poslední šance
6.Zničení bankovek
Co se s odevzdanými bankovkami přesně stane, nechtěla mluvčí ČNB prozradit.
„Všechny vrácené 50,- Kč bankovky byly zničeny a s nimi i bankovky 50 Kč, které měla ČNB v zásobách ke dni 31.3.2011. Bohužel nemůžeme podat informace, jak ke zničení dochází, tento proces spadá do chráněného režimu,“ popsala Všetíčková.
Například u poškozených bankovek zničení obstarává stroj ke zpracování peněz. Kdysi se poškozená platidla dávala do zásob a likvidovala až ve velkém. Buď se pálila, nebo drtila na drobné kousky.
7.50korunová mince
Padesátikoruna byla posledním českým platidlem v kovovém i papírovém provedení. Nyní zůstává v platnosti jen mince z dílny akademického sochaře Ladislava Kozáka. V oběhu je stále vzor z roku 1993. První dva roky se razila v Hamburgische Münze Hamburg, později v České mincovně v Jablonci nad Nisou.
8.Co nám cinká v peněženkách?
9.Kdy se poprvé „padesátka“ objevila?
Padesátikorunová bankovka se objevila již za Rakouska-Uherska, jak uvádí Jaroslav Moravec z ČNB v naučném videu. Platila od roku 1902 až do roku 1919 a československé měnové odluky. Byla Rakousko-uherské banky. Její dualizace se projevila tím, že nebyla rozvržena tradičně na lícovou a rubovou stranu. Ale na tzv. rakouskou a uherskou stranu. Rakouská strana obsahovala text i v češtině.
Hlavními symboly rakouské části byly dvě alegorické postavy, které symbolizovaly zemědělství a osvětu.
10.První republika
V březnu 1919 bylo provedeno oddělení československé měny od měny rakousko-uherské. Nejdříve nemohly být dány do oběhu vlastní československé bankovky, protože nebyly připraveny, ty rakouské tak byly speciálně okolkovány.
Následně se vydávaly státovky, protože ještě neexistovala centrální banka, jak popisuje Jaroslav Moravec z ČNB v dalším dílu naučného videa. Jako jediná státovka byla ta s hodnotou padesát korun tištěna kamenotiskem z opravdového kamene. Platila od roku 1919 - 1924.
Druhá 50korunová státovka (vzoru 1922), která platila do roku 1933, byla zvaná „rozsévač“. Na její rubové straně je totiž motiv slovenského rozsévače pod Trenčínem.
V pořadí třetí bankovka byla již Národní banky československé vzoru 1929. Autorem byl Alfons Mucha. Umělec na ní zachytil svou dceru. Za okupace byla tato bankovna kritizována, protože nesla zednářské symboly. Byla ale platná až do roku 1944.
11.Protektorát
Třetí video ČNB se věnuje historii 50korunové bankovky za Protektorátu. Původně měla být bankovka s novým vzorem vydána na konci 30. let, vyšla ale až v roce 1940. Ovšem v přepracované verzi. V té původní zdobí dívku na líci frygická čapka, která symbolizuje svobodu. To nacisté zakázali.
12.Měnová reforma
Čtvrté pokračování vlogu J. Moravce se věnuje období měnové reformy z roku 1945, která měla za úkol snížit objem peněz v oběhu a znovu zavést československou korunu.
V té době byla z oběhu stažena celá řada původních bankovech z 1. republiky. Nahradila je platidla vytištěná již za 2. světové války na objednávku české exilové vlády.
50korunová bankovka nesla motiv generála Štefánika a byla vytištěna v Británii.
13.Socialismus a měnová reforma 2
V roce 1953 došlo v Československu k neblaze proslulé měnové reformě. Ta vedla k znehodnocení úspor i propadnutí vázaných vkladů všeho obyvatelstva.
Byly staženy některé původní bankovky a mince a byly vypuštěny jiné, které byly připraveny v Sovětském svazu. Mezi nimi i 50korunová bankovka. Na ní bylo zobrazeno sousoší Sbratření od Karla Pokorného.
Víte, která bankovka z tohoto období v sobě nese jinotaje a legrácky? Podívejte se:
14.Poslední etapa
Po revoluci v roce 1989 se začala vytvářet nová sada bankovek a mincí. Tyto přípravy ale přerušilo rozdělení Česka a Slovenska. Návrh nové varianty zpracoval akademický malíř Oldřich Kulhánek, rytiny provedli Miloš Ondráček s Václavem Fajtem.
50korunová bankovka byla tištěna v britské tiskárně z kapacitních důvodů, protože bylo pro odluku potřeba velké množství platidel.
Postupně se vytvořily ještě dva vzory - 1994 a 1997.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.