Podzemní poklad za miliardy: Vláda se k těžbě drahocenného lithia moc nemá

Akumulátory pro rychle se rozvíjející trhy s elektromobily i mobily by v budoucnu mohly nést značku made in Czechia. Na severu Čech hluboko pod zemí spinká 1,4 milionu tun lithia, tedy 6 procent světových zásob kovu, který je schopný nejlépe vázat elektrickou energii!

Při cenách kolem 20 tisíc amerických dolarů za tunu čistého lithia by byl výnos sedm set miliard korun. Potenciálu tohoto pokladu si je vláda vědoma. Například někdejší ministr průmyslu Mládek prý už spustil »namlouvací« rozhovory s výrobcem elektromobilů Tesla.

Chtěl, aby Američané otevřeli továrnu právě v lokalitě blízko Cínovce. Podpora elektromobility je vůbec prioritou Sobotkovy vlády. Do tří let má vyrůst 1200 veřejných dobíjecích stanic.

Je proto s podivem, že stát neudělal žádný krok k dobývání lithia ve vlastní režii. Přitom specialisty má, těžit by mohl například státní podnik Diamo. Ten má ale zatím svázané ruce.

OKD hledá zaměstnance! Stovky jiných ale propouští, nezabral ani příspěvek 80 tisíc

„Platnost průzkumných území v lokalitě je až do roku 2021. Do té doby není možné, aby o něj Diamo žádalo,“ sdělila mluvčí společnosti Pavlína Sachová. Podle resortu průmyslu se napřed musí změnit surovinová politika státu, ta stávající totiž s využitím lithia nepočítá.

Nová už se prý připravuje. O lithium se investoři začali zajímat zhruba před pěti lety. „Původně byl zájem ze strany tří až pěti subjektů, ale jen jeden to zatím dotáhl k povolení k těžbě,“ řekl Blesku mluvčí Státní báňské správy ČR Bohumil Machek.

Dosud jediným držitelem povolení je Cínovecká deponie spadající pod skupinu RSJ miliardáře Karla Janečka. Ta plánuje vzácnou surovinu získávat z hald po dřívější těžbě cínu a wolframu.

Firma by se tímto způsobem mohla dostat k lithiu za pět miliard. O náročnější, ale o to výnosnější hlubinnou těžbu se zajímá Geomet z australského holdingu European Metals Holdings.

Česko má poklad v kovu budoucnosti: Lithium pod Cínovcem i ve Slavkovském lese

Kolik za to?

„Cena „surového lithia“, konkrétně uhličitanu lithného, dováženého z Číny, činí v současnosti 8 300 dolarů za tunu. Cena čistšího lithného materiálu, z nějž už lze přímo produkovat například baterie, přesahuje 20 tisíc dolarů.

Nejedná se však o burzovní ceny. Na žádné burze se s lithiem neobchoduje, na rozdíl třeba od zlata, stříbra, mědi, zinku... V současnosti už další nárůst ceny očekávat nelze.

Potenciální zájemci by si naopak měli dát pozor, aby nenakupovali na vrcholu bubliny a po jejím splasknutí nezchudli. Do roku 2021 cena surového lithia pravděpodobně klesne pod 7 000 dolarů. Kdo na lithiu mohl zbohatnout, už zbohatl,“ tvrdí šéfanalytik Cyrrus Lukáš Kovanda.

Ekologové jsou v klidu

Jak se na případné dobývání lithia tváří ekologické organizace? S první fází – kdy má dojít ke zpracování odpadu z odkališť – nemá problém organizace Greenpeace.

„Dopady případně navazující hlubinné těžby lithia je třeba důkladněji posoudit. Základní podmínkou je, že firma přijme taková opatření, aby nenarušovala běžný život místních lidí a kvalitu životního prostředí,“ sdělil Blesku šéf energetické kampaně Jan Rovenský.

Vyšetřovací komisi k OKD poslanci odmítli. Horníci „atakují“ úřad práce

Jen ať se těží, říká starosta

V osadě Cínovec, která by se mohla stát největším nalezištěm lithia v Evropě, panuje zdánlivě klid. V klidu zůstává i starosta Dubí Petr Pípal, pod jehož správu dobývací prostor patří.

Před zimou se tu uskutečnily průzkumné vrty zhruba na osmi místech a nyní česká společnost Geomet s australským kapitálem v pozadí dokončuje první fáze vrtného průzkumu.

„Ložisko lithia se táhne se pod celým Cínovcem. Proti těžbě nic nemáme, když společnost dodrží přísné podmínky ochrany přírody. Hrubá těžba by měla probíhat ve skále v podzemí, na povrchu by měly být vidět jen šatny dělníků a zázemí.

Nerost chtějí odvážet a zpracovávat jinde. Jde o australskou společnost s právy k ložisku, ale není vůbec jasné, zda ona bude těžit. Prozatímní náklady se pohybují okolo 250 milionů korun. Investorem patrně bude soukromá společnost, český stát prioritně o těžbu nerostu nemá zájem,“ řekl Blesku Petr Pípal.

„V případě Cínovecké deponie jde o malý produkt, prakticky znovupřetěžení. Odkaliště je krátkodobá záležitost s životností až pět let,“ uvedl starosta Pípal. Dodal, že spuštění obou projektů znamená pro oblast pracovní příležitosti.