Pozor na zabijácký černý led. Takhle si poradíte na kluzkých silnicích
Silný vítr, nový sníh, ale i náledí – to vše v úterý komplikovalo dopravu nejen v České republice. Například ve východní části Německa způsobilo náledí desítky dopravních nehod. Podle dopravního experta Týmu silniční bezpečnosti Romana Budského by řidiči měli pamatovat na to, že na kluzkém povrchu se brzdná dráha až desetkrát prodlužuje. Navíc by měli mnohem více myslet i na dodržovaní rozestupů mezi jednotlivými automobily.
Silnice pokrytá ledovkou bývá ne náhodou přirovnávána ke kluzišti. „Zatímco na sněhu je brzdná dráha až pětkrát delší než při klasických podmínkách na vozovce, při náledí se prodlužuje až desetkrát. Úměrně tomu i klesá přilnavost pneumatik k vozovce, což znamená, že pokud se tedy desetkrát prodloužila ta brzdná dráha, tak se zároveň desetkrát snížilo tření,“ upozorňuje pro Blesk.cz dopravní expert Týmu silniční bezpečnosti Roman Budský.
Každý řidič se tak musí smířit s tím, že jeho automobil bude nejen neochotně zpomalovat, ale i zatáčet. I řidiči současných aut napěchovaných moderními asistenčními systémy by měli být opatrní. „Jejich účinnost se odvozuje od přilnavosti kol k povrchu silnice. Na hladkém náledí trochu pomohou, ale i na ně se vztahují fyzikální zákony,“ popisuje Budský.
Náledí nemusí být na vozovce na první pohled vidět
Za mlhy a teplot blízkých bodu mrazu může vznikat ledová vrstvička na podchlazené vozovce na mostech. Náledí tak nemusí být na první pohled viditelné. „Je to v případě, že se jedná o tenounkou průsvitnou vrstvičku, glazuru pokrývající tmavý asfalt. Řidič je přesvědčen, že se pohybuje po navlhlém asfaltovém povrchu, a přitom jede po hladkém kluzišti. Tento nebezpečný úkaz se označuje jako černý led,“ varuje Budský. Neviditelná ledovka má podle něj na svědomí nejednu řetězovou havárii, při které dokonce umírali lidé.
Rozhodně se tak vyplatí zvětšit vzájemné odstupy. Obecně se doporučuje mezi vozidly zachovávat vzájemnou vzdálenost odpovídající dvěma vteřinám jízdy. „Na namrzlém povrchu bychom měli přidat alespoň jednu další vteřinu. Přece jen riziko překvapivého chování před námi jedoucího řidiče je vyšší. A také pozor tam, kde s komplikacemi moc nepočítáme,“ myslí si Budský.
Na náledí tak nezbývá nic víc než výrazně zpomalit tempo jízdy a všechny zamýšlené úkony provádět s dostatečným předstihem. „Pedály akcelerátoru i brzdy je potřeba ovládat s maximální citlivostí. V namrzlém úseku nebudeme sami, je dobré počítat s možnými chybami druhých. Určitě se vyplatí zvětšit odstup od před námi jedoucího vozidla, jehož řidič se může kvůli své jezdecké chybě dostat do smyku,“ vysvětluje Budský.
Smyk nemusí znamenat pohromu
Samotný smyk pak nemusí znamenat pohromu. V případě, kdy sedíme za volantem neotáčivého auta, které neochotně zatáčí a snaží se po tečně opustit silnici, je vhodné o něco více jemně pootočit volantem do zatáčky, nezrychlovat, nebrzdit a vymáčknout pedál spojky. „Jedeme-li dostatečně pomalu, přední kola se chytí a obloukem projedeme bezpečně,“ upozorňuje Budský.
V druhém případě se zadek vozidla snaží auto předběhnout. „V tomto případě naopak zmenšíme natočení kol do zatáčky, aby se zadek auta stačil srovnat. Opět je třeba počínat si jemně. Jinak se zadek našeho vozu překývne na druhou stranu. S touto situací si už poradí jen opravdu zkušený šofér,“ upřesňuje Budský.
Řidiči by neměli zapomínat ani na nedočkavé rychlíky za nimi. Například pokud vidíme, že bude třeba zpomalit, nebude na škodu začít přibržďovat s dostatečným předstihem. „Ostatně na kluzkém povrchu by naše jednání mělo být pro ostatní dostatečně čitelné, aby byli schopni včas zareagovat,“ upozorňuje Budský. Pozor by si měli dávat i na zhoršenou stabilitu chodců.
.. neotáčivého auta co si pod timto pojmem autor predstavuje ?