9°C
Češka sháněla bydlení pro Afghánce. Hrozili jí za to znásilněním i smrtí
Vyhrůžky smrtí, znásilněním a kyber stalking. To nastalo poté, co mladá Češka zveřejnila na sociální síti inzerát. Pokoušela se pomoci Afghánci, který od českých úřadů získal všechna potřebná povolení k pobytu, místo toho ale tvrdě narazila. Její status sdílel na Facebooku i profil Islám v České republice nechceme a to se všemi jejími osobními údaji.
„Doufejme, že skončí znásilněná a mrtvá někde v popelnici,“ napsal do komentářů k příspěvku uživatel Facebooku Mara P. Nebyl sám, kdo se na sociální síti do mladé ženy hrubě navezl. Po zážitku, o který se postarala antiuprchlická skupina na Facebooku, už Češka nechtěla rozruch dál rozdmýchávat a tak Blesk.cz její identitu nezveřejní. Čelila totiž i dalším drsným vyhrůžkám. Vše kvůli výzvě, prostřednictvím které chtěla pomoci uprchlíkovi. Přesněji Afghánci, kterého přijaly i české úřady. Mladík se navíc za rok pobytu naučil česky a dokonce má i práci. Inzerátu si ale všimla i antiislamistická skupina Islám v České republice nechceme (IVČRN).
„Co po každém takovém zveřejnění následuje, vidíte na malém vzorku na fotkách. K práci IVČRN a podobných patří i zveřejnit všechny vaše dostupné údaje včetně adresy, telefonu, e-mailu a podobně. Stačí mít IČO, pracovat ve státní firmě,“ uvedl na svém profilu kamarád ženy Karel, který se sám angažuje v pomoci uprchlíkům a dokonce jim byl už i několikrát pomáhat jako dobrovolník za hranicemi.
Nejenže se pod sdíleným textem začaly rojit komentáře, které jsou přinejmenším za hranou, dívce dokonce začaly chodit i velice ostré výhrůžky znásilněním a smrtí. „Pokud k tomu budeme mlčet teď, až budou tihle ‚obránci vlasti‘ už ty, kteří jsou jiní, nebo s nimi nesouhlasí, nahánět a veřejně napadat fyzicky, bude pak pozdě ptát se sám sebe, jestli něco není špatně,“ míní Karel.
Kamarádka si dala na svůj FB oznam, že shání podnájem pro Afghánce s povolením k pobytu. A přišel na IVČRN a sdílel to u sebe na zdi... pic.twitter.com/ZJznjy7hqR
— Karel Paták (@KarelPatak1) 7. prosince 2016
Dobrovolníci? Ohrožená skupina
Tento útok přitom není ani zdaleka jediný. Lidé ohrožení útokem z důvodu svého angažmá ve prospěch migrantů a uprchlíků jsou totiž třetí nezranitelnější skupinou takzvaných obětí násilí z nenávisti a to hned po Romech a cizincích. „Množství útoků strmě narostlo v roce 2015 v důsledku takzvané migrační krize. Terčem se stávají lidé velmi respektovaných profesí, jako jsou právníci, sociální pracovnice či vyučující jenom proto, že se rozhodli aktivně ochraňovat lidská práva. Je to významný posun ve společnosti,“ uvedla pro Blesk.cz ředitelka In Iustitia Klára Kalibová.
Jedním z dominujících faktorů takového jednání je podle ní snaha zastrašit svou oběť, aby ve své činnosti – v tomto případě tedy pomoci uprchlíkům – přestala. „Smyslem jeho působení je zastrašit konkrétního člověka, ale také vyslat signál ostatním, co se jim bude dít, pokud budou jednat jako konkrétní napadený,“ upřesnila Kalibová s tím, že takový přístup může vést až k tomu, že se většina společnosti zřekne ochrany lidských práv, protože nebude chtít být vystavována verbálním nebo fyzickým útokům tohoto charakteru.
Pomoci můžou organizace i policie
Útoky se často řeší trestním oznámením nebo oznámením o přestupku. „Poškození mají nově řadu práv, které mohou v trestním řízení využít, například žádat, aby se nesetkali s pachatelem nebo aby část jejich osobních údajů nebyla v trestním spise uvedena,“ vysvětluje Kalibová.
Policii pak doporučuje vyhledat v případech, kdy je člověk v bezprostředním ohrožení života. „Pokud je pronásledován dlouhodobě, je možné podat trestní oznámení. Policie může v závažných případech ohroženým lidem poskytnout takzvanou krátkodobou ochranu nebo může být také rozhodnuto o předběžném opatření spočívajícím v uložení zákazu obviněnému kontaktovat poškozenou nebo se vyskytovat v její blízkosti,“ uzavřela Kalibová.
