Česko mrhá vodou za osm miliard korun. Ztrácí se v popraskaném potrubí
V Česku během jediného roku proteče vodovodním potrubím téměř šest set milionů kubíků pitné vody. A notná část se jí ztratí kvůli dírám a netěsnostem, podle aktuálních dat ministerstva životního prostředí jde o vodu v přepočtu až za osm miliard korun. Češi tak i proto platí za vodu čím dál víc, přestože s ní šetří, všimla si pondělní MF Dnes.
Podle aktuální zprávy ministerstva životního prostředí (MŽP) jde až o sto milionů kubíků stále cennější vody, která za jeden rok mizí děravým vodovodním potrubím. V průměrných cenách vodáren tak Česko přichází o víc než osm miliard korun. A to se projevuje v celkové ceně vody, která neustále zdražuje.
Ztráty pitné vody způsobené haváriemi a úniky z veřejných vodovodů byly v roce 2015 ještě o trochu vyšší než v roce předchozím. „V roce 2014 činily ztráty 16,6 procenta z celkového objemu vyrobené vody určené k realizaci. Meziročně došlo k navýšení na 16,8 procenta v roce 2015,“ píše se v aktuální Zprávě o životním prostředí.
Ztráty jsou stále značné
Za posledních dvacet let se úniky vody děravým potrubím snížily, ještě v roce 2000 zmizela více než čtvrtina veškeré vody. „Přesto jsou ztráty značné a je třeba nadále věnovat velkou pozornost jejich omezování,“ zmiňuje ministerstvo.
Prastaré potrubí, které čeká na výměnu, se vine pod Prahou ještě v délce sta kilometrů. Průměrné stáří potrubí v hlavním městě je zhruba čtyřicet let. Jen za letošní rok by měla Praha utratit za obnovu gigantické podzemní sítě potrubí dva a čtvrt miliardy korun.
„Co se týká ztrát vody, v loňském roce v pražské vodovodní síti dosáhly 17,6 procenta, letos očekáváme podobné číslo. Ztráty se podařilo snížit, ještě v roce 1998 dosahovaly výše přes čtyřicet procent,“ vypočítává pro MF Dnes mluvčí společnosti Pražské vodovody a kanalizace Marcela Dvořáková.
Nejlépe je na tom Plzeň, Brno a Ostrava
Nejmenší problémy s haváriemi či proděravělým potrubím mají v Plzni, Brně a Ostravě. „Ztráty vody evidujeme dlouhodobě na poměrně nízké úrovni, v loňském roce se jednalo o méně než deset procent,“ upozorňuje Kateřina Chmelíčková z kanceláře generálního ředitele plzeňské vodárny.
Brněnské vodárny a kanalizace přiznaly ztráty za loňský rok přes 11 procent, přičemž letos je odhadují na necelou desetinu. Ostravským vodárnám a kanalizacím letos odteklo neznámo kam dvanáct procent vyrobené pitné vody. „Za posledních dvacet let došlo k poklesu ztrát o dvě třetiny a dnes se naše společnost řadí mezi vodárenské společnosti s nejnižší ztrátovostí v rámci celé České republiky,“ doplňuje mluvčí společnosti Radka Vanková.
Jak se města brání ztrátám?
Vodárenské společnosti utrácejí stovky milionů, aby zpravidla starou vodovodní síť vyměnily. Dopad to má i na konečné spotřebitele, kteří platí rok co rok stále vyšší poplatky, ačkoliv spotřeba pitné vody v Česku ještě do předloňska soustavně klesala.
„K postupnému snižování ztrát vody přispívá celoroční systematický průzkum, pravidelná údržba vodovodní sítě a samozřejmě postupná obnova. V roce 2015 jsme preventivně prověřili 2 742 kilometrů vodovodní sítě a nalezli 327 skrytých úniků vody. Na opravy se letos vynaložilo 830 milionů korun,“ popisuje mluvčí společnosti Pražské vodovody a kanalizace Marcela Dvořáková.
Brno utrácí za obnovu zdejšího vodovodu a kanalizace zhruba osm set milionů korun za rok.
V Plzni je preventivně prověřeno více než sto kilometrů sítě. Společnost Moravská vodárenská z Olomouce ještě předloni vykázala bezmála dvacetiprocentní ztrátovost v potrubní síti, o rok později to bylo o dvě procenta méně.
Asi jen pár, stejně jako jen pár lidí chápe, že vinu za privatizaci státních vodárenských společností, respektive za způsob jakým byly privatizovány a potažmo tedy za současný stav, nesou konkrétní zastupitelé měst a obcí, které si obyvatelé sami zvolili.
Voda je česká, trubky jsou taky naše. Akorát peníze proudí do Francie. Někde udělali soudruzi chybu.