22°C
Datum, do kdy je potravina poživatelná, je pro spotřebitele nejdůležitější údaj na obalu. Jenže jsou potraviny, které datum spotřeby ani mít nemusí. Zároveň je velký rozdíl mezi datem použitelnosti a datem trvanlivosti. Do kdy můžete potraviny bez obav jíst? A jaká zdravotní rizika vám hrozí, pokud si dáte prošlé jídlo?
Prošlé jídlo: Kdy můžete potraviny bezpečně jíst a kdy vás můžou i zabít?
1.Datum trvanlivosti
Každý obal musí nést datum trvanlivosti nebo použitelnosti. Mezi oběma daty jsou však zásadní rozdíly.„Přísnější je datum použitelnosti – „spotřebujte do“. Po jeho uplynutí se potravina již nepovažuje za bezpečnou, nesmí se prodávat a ani by se neměla konzumovat,“ upozorňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení časopisu dTest. Samotné datum se uvádí v pořadí den, měsíc a rok. V případě potravin s dobou použitelnosti kratší než tři měsíce se uvádí jen den a měsíc.
2.Minimální trvanlivost do...
Druhou možností je datum trvanlivosti. „Má trochu jiný význam, potravina může být bezpečná i po jeho uplynutí, dokonce je možné ji poté prodávat, pokud je ještě v pořádku,“ vysvětluje Zelený. V závislosti na formátu data se uvádí slovy „minimální trvanlivost do“ (den, měsíc, rok) nebo „minimální trvanlivost do konce“ (měsíc, rok nebo pouze rok). Pokud se datum uvádí bez konkrétního dne, považuje se za konec trvanlivosti poslední den uvedeného měsíce či roku.
Potraviny, které obchodník prodává po uplynutí data spotřeby, musí být označeny a striktně odděleny od ostatních potravin. Za jejich bezpečnost přebírá odpovědnost prodejce.
3.Jak poznat, jestli jsou potraviny ještě „jedlé“?
U každé potraviny je to jiné, vyberme tedy pár základních, které se vyskytují v každé domácnosti.
- Vejce můžeme konzumovat až tři týdny po uplynutí minimální doby trvanlivosti. Problém ale je, že datum bývá uvedeno na obalu, který často po vyskládání vajec do lednice vyhazujeme. Jak tedy poznáme, zda je vejce čerstvé? Existuje jednoduchý trik: vložíme vejce do studené vody, a pokud klesne na dno, je ještě čerstvé. Pokud plave, dá se spotřebovat jen na vaření nebo pečení.
- Voda uchovávaná ve skleněných lahvích v chladu a tmě by měla nenačatá vydržet až dva roky. V PET lahvích vydrží bez problémů rok. Načaté vody ale spotřebujte do tří dnů! Pokud se voda jakkoli zbarvila, zkalila, divně zapáchá nebo má podezřelou pachuť, neměla by se dále konzumovat.
- Marmeláda – Nenačatou marmeládu můžeme skladovat až pět měsíců po uplynutí minimální doby trvanlivosti. Je-li otevřená, měla by se spotřebovat do dvou týdnů, jinak hrozí vznik plísně. Trvanlivost marmelády se dá prodloužit přidáním ovocného likéru nebo pálenky.
- Kečup a majonéza – Po otevření jsou použitelné dva až tři měsíce. Neobsahuje-li majonéza žádné konzervační látky, měla by se spotřebovat do osmi měsíců po otevření.
- Jogurt – Jogurty se dají konzumovat do tří týdnů od uplynutí minimální doby trvanlivosti. Neděste se nafouknutého víčka, to je jen známka působení kyseliny mléčné.
- Mléko – Trvanlivé mléko vydrží neotevřené až tři měsíce, čerstvé nejvýše osm dní. Po otevření by obě mléka měla být spotřebována do tří dnů. Pak už hrozí vznik bakterií a plísní, případně zkysnutí.
- Čokoláda – Možná už se vám stalo, že jste na čokoládě před, ale i po minimální době trvanlivosti našli šedavý povlak. Ten ale nesignalizuje, že je čokoláda stará, ale špatně skladovaná (střídavě při nižších a vyšších teplotách). Povlak, kterému se říká tukové výkvěty, je tvořen ztuhlým tukem. Při vyšší teplotě se tuk přítomný v čokoládě roztaví, a pokud se teplota sníží, opět ztuhne ve formě povlaku. Taková čokoláda není zdravotně závadná, ale její chuťové vlastnosti mohou být horší.
4.Potraviny, které nemusí mít datum trvanlivosti
- neupravované čerstvé ovoce a zelenina
- vína
- nápoje obsahující nejméně 10 % alkoholu
- pekařské výrobky, které mají být spotřebovány do 24 hodin od výroby
- ocet
- sůl
- cukr
- cukrovinky vyrobené téměř výhradně z ochucených nebo přibarvených cukrů
- žvýkačky
5.Zdravotní rizika
Dali jste si úmyslně, nebo i omylem potravinu, která byla prošlá či zkažená? Velmi záleží na zdravotním stavu člověka, který zkaženou potravinu snědl, a samozřejmě také v jakém množství. Podle toho jsou potom následky.
Nejohroženější jsou nemocné osoby (i chronicky nemocní), malé děti a staří
lidé. U rodinného stolu se stejným pokrmem tak mladí rodiče ve výborné kondici nemusí mít vůbec žádné potíže, školák odnese zkaženou lahůdku průjmem a babička, těžká diabetička s nemocným žlučníkem, skončí v nemocnici.
6.Toxiny, které vás můžou i zabít
Doba od požití jídla k prvním potížím trvá až 12 hodin. Nejčastěji jsou to bolesti břicha, křeče, zvracení, průjem, zvýšená teplota i horečnaté stavy. Kromě problémů se zažívacím traktem mohou nastat úporné bolesti hlavy nebo rozostřené vidění.
Ve zkažené potravině se totiž vyskytují i toxiny poškozující nervovou soustavu. Za dva dny můžeme být fit, ale osoba s chronickým onemocněním (například kromě cukrovky i onemocněním srdce a cév) si potom léčí zhoršení základního onemocnění ještě třeba měsíc. Závažný průběh má u oslabených lidí úporný průjem, zvracení a horečky, dokonce mohou vést až k úmrtí.
Témata:
