Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Kajínka s násilím a sexem pustí TV už před desátou večer. Díky novele

Autor: simao - 
1. října 2016
06:05

250 tisíc musela televize Nova zaplatit za odvysílání filmu Kajínek před desátou hodinou večerní. A to kvůli násilnostem, které se v něm nacházejí. Bránit děti před násilím či sexem v televizi však chce nově ministerstvo kultury pomocí povinného značení vhodnosti a obsahu pořadů. Televizím se nachystaná novela nezamlouvá, ministerstvo však argumentuje mj. uvolněním podmínek třeba pro vysílání filmů typu Kajínek, které by se, správně označené, mohly vysílat i před 22. hodinou.

Ministerstvo kultury chystá změny v televizním vysílání. A to v rámci novely o provozu rozhlasového a televizního vysílání, kterou měla Sobotkova vláda projednat 21. září, nakonec však přijde na řadu coby třetí bod v programu vlády 5. října.

Kolem téhle novely se přitom strhly vášnivé debaty. Jednou z hlavních změn je tzv. labelling – povinné označování věkové vhodnosti pořadů a zavedení jednotných piktogramů, obrazových symbolů, které mají rodiče varovat, pro jak staré děti pořady jsou a zda obsahují násilí, sex, vulgarity či další „závadností“. I když se televizím nařízení nelíbí, resort Daniela Hermana (KDU-ČSL) se brání, že je užitečné.

250 tisíc za násilí v Kajínkovi. Co kdyby to viděly děti?

Předejít by pak novela měla i momentu, kdy Rada pro rozhlasové vysílání právě za násilí pokutovala televizi Nova – a to za odvysílání filmu Kajínek před 22. hodinou. Násilné scény „mohly způsobit zejména dětským, ale i mladistvým divákům, jejichž přítomnost u obrazovek není možné ve zmíněném vysílacím čase vyloučit, psychický otřes, a přispět ke snížení citlivosti těchto diváků při vnímání násilí,“ vysvětlovala pokutu Rada. 

Nova odvysílala film režiséra Petra Jákla v hlavní roli s ruským hercem Konstantinem Lavroněnkem v říjnu 2012 od 20:20. Divokou sexuální scénu v něm předvedla herečka Alice Bendová.

Na tento případ nyní vzpomnělo i samotné ministerstvo kultury. A to v rámci předkládané novely. „Novela zavádí 3. časové pásmo. Provozovatelé nebudou muset čekat na pozdní noční hodiny při nasazování zajímavých pořadů s vyšší mírou dramatických scén. Jako příklad lze uvést např. film Kajínek, za jehož odvysílání v čase před 22. hodinou dostal provozovatel od RRTV pokutu. Po nabytí účinnosti novely bude moci být takový film odvysílán již od 20 hodin,“ prozradila Blesk.cz mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Video  Záběry sexuálních scén jsou ve filmu opravdu hodně naturalistické.  - pro Blesk J.B.J. film
Video se připravuje ...

Televizní drama. Spor s ministerstvem pokračuje

Ke třenicím však kvůli novele došlo mezi ministerstvem a Asociací televizních organizací (ATO), která sdružuje i největší tuzemské televize – ČT, Novu a Primu.

„Novela v této podobě je dílem zbytečná a dílem přímo škodlivá,“ uvedla Blesk.cz Vlasta Roškotová, jednatelka ATO. „Návrh zákona zbytečně přináší provozovatelům vysílání další finanční a administrativní zátěž. Naopak zjednodušuje život úředníkům,“ postěžovala si s narážkou na zamýšlené povinné značení násilí či sexu na TV obrazovkách. 

Ministerstvo oponuje. „K odvážně rebelskému, avšak tradičně zavádějícímu tvrzení o ‚další zátěži pro provozovatele‘ je třeba uvést, že provozovatelé v roce 2005 odmítli zákonný rámec pro labelling s tím, že si jej zavedou sami a dobrovolně. To se do dnešních dnů nestalo,“ podotkla mluvčí Cigánková a dodala: „Provozovatelé nedostáli (až na výjimky) své společenské odpovědnosti vůči rodičům nezletilých diváků. Proto tedy ministerstvo kultury přistupuje k zákonné úpravě označování pořadů nevhodných pro děti a mladistvé.“ 

ATO si však také stěžuje, že ministerstvo novelu protlačuje silou. A že jednání o novele neprobíhala zcela korektně. „Ministerstvo kultury při přípravě novely minimalizovalo debatu s dotčenými subjekty,“ míní Roškotová, podle které ministerstvo nepřihlédlo k vážným koncepčním výhradám, které zástupci vysílatelů vznesli.

Roškotová dodává: „Novela je nyní protlačována silou, přes odpor všech významných soukromých vysílatelů i vysílatele veřejné služby, a je nepravdivě prezentována jako zpřesnění stávající úpravy, ačkoli se jedná o její výrazné zpřísnění.“

Ani s tímto Hermanův resort nesouhlasí. Příprava zákona dle něj probíhala zcela standardním způsobem. „Ministerstvo se všemi připomínkami, vzešlými z jednání s dotčenými subjekty, odpovědně zabývalo a velkou část z nich v návrhu zákona zohlednilo. ATO mu však vyčítá, že nezohlednilo všechny. Toto rozčarování pramení z fatálního nepochopení role ministerstva jako předkladatele návrhu zákona a ATO jako profesního partnera,“ reaguje pro Blesk.cz Cigánková, podle které zkrátka ministerstvo nemohlo akceptovat každý návrh a připomínku.

„Ministerstvo v mnoha případech vyšlo připomínkám ATO vstříc. Konkrétně v případě označování pořadů došlo na základě ústního projednání s provozovateli k podstatné změně. Ministerstvo nově koncipovalo systém označování jako formu koregulace, která spočívá v tom, že věkové i obsahové kategorie budou moci vyhodnocovat sami provozovatelé,“ dodala Cigánková. Původně o kritériích nevhodnosti měl rozhodovat regulační orgán.