Dětské „kukačky“: V Česku budou dál, i kvůli obřím dluhům na alimentech
Nevěrné Češky na rozdíl od Němek nebudou muset s pravdou ven. Podle zákona, který schválila německá vláda, budou muset ženy partnerovi říct, kdo je otcem dítěte nebo s kým v době početí měly sex. Návrh má chránit „podvedené“ otce, aby mohli po těch „skutečných“ vymáhat peníze. České ministerstvo spravedlnosti zatím podobný návrh nechystá. I proto, že se alimenty špatně vymáhají.
V České republice žije v neúplné rodině, tedy jen s jedním rodičem, téměř každé čtvrté dítě. Vymáhání nezaplaceného výživného navíc vázne, i proto se v poslední době vede debata o tzv. zálohovném výživném, kdy by stát rodinám pomohl až 3 tisíci korunami.
Na alimentech totiž nezodpovědní rodiče dluží svým dětem astronomických 7 miliard korun. I proto zřejmě české ministerstvo spravedlnosti o podobném kroku, ke kterému se bude vyjadřovat v nejbližších týdnech německý parlament, neuvažuje.
Podle právničky Kateřiny Štěpánkové ale německý zákon nejspíš zelenou nedostane. Jen ztěží si lze totiž jeho fungování představit v praxi. „Bude to zajímavé, ale podle mě zákon neprojde. Umíte si představit, jak budete muset hned na začátku říkat, kdo ze dvou můžu je otcem dítěte, a když to nebude pravda, tak co? Může se stát leccos, ale nezdá se mi to pravděpodobné,“ myslí si Štěpánková a kalkuluje, že jde možná jen o politickou snahu se zalíbit.
„Říká se, že každé čtvrté až páté narozené dítě je ,kukačka’. Sami vidíme, jak je u nás těžké vymáhání výživného, s jakými problémy se potýkají ženy i za použití všech našich zákonných prostředků a stejně ho nezískají,“ dodala Štěpánková.
V Česku se proti otcovství lze ohradit do 6 let věku dítěte
Podle zákona je v Česku otcem vždy manžel matky nebo muž, který přijde na matriku podat souhlasné prohlášení rodičů s těhotnou ženou a tím se k dítěti dozná. „Pokud se dítě narodí a muži připadá, že mu dítě není podobné, má půl roku od doby, kdy nabude pochybností, aby věc podal k soudu. Může tak ale udělat jen do šesti let věku dítěte. V případě souhlasného prohlášení pouze do půl roku,“ upozornila právnička Kateřina Štěpánková.
Soud se ale může rozhodnout, že otcovství nezruší, i když je přesvědčen, že muž otcem dítěte není. A to kvůli zájmu dítěte. „Někdy je to proto, aby mělo dítě peníze. Kdyby k popření došlo a ten druhý otec v záloze by nefungoval, tak by pak dítě živořilo,“ řekla Štěpánková a dodává, že jsou případy, kdy je naopak žádoucí, aby bylo rozhodnuto o jiném otcovství.
„Když dítě dávno žije se svým biologickým otcem a je mu už třeba dvanáct let, a protože jsou rodiny, kdy se to neřeší, kdy se rodina „rozpustí“, žena žije už s jiným mužem, ale dítě má stále za otce jejího bývalého partnera, je v zájmu všech i morálky, aby ty vztahy byly narovnány a aby dítě mělo uvedeno skutečného otce,“ vysvětlila také právnička.
Ideální je přiznání ženy, vztah se ale většinou rozpadne
A jak se s nevlastním dítětem vyrovnat? To řeší mimo jiné i Společnost pro zdravé rodičovství (APERIO). „Setkali jsme se případem, kdy měl otec podezření, že dítě není jeho. V této situaci zjišťujeme, proč má podezření, případně nabídneme osobní psychologické poradenství, aby se problém vyřešil bez konfliktu a komplikací vztahů v rodině,“ uvedla pro Blesk.cz jeho ředitelka Eliška Kodyšová.
Podle ní by situaci bylo ideální řešit přiznáním ženy, vztahy se poté ale většinou rozpadají. „Je důležité vzít v potaz, co je v zájmu celé rodiny a dítěte tak, aby dítě vyrůstalo v úplné rodině a vychovávali ho rodiče, kteří se mají rádi. Bylo by dobré říct ,dítě není tvoje, ale i tak bych s tebou ráda zůstala’. Je ale jen málo partnerství, které to ustojí. Některé klientky se rozhodly nechat věcem volný průběh i za cenu, že nebudou upřímné,“ vysvětlila Kodyšová.
Myslí si, že jsou situace v rodinách individuální a s každým se pracuje jinak. „Je otázka, nakolik je váha genetického „materiálu“ silnější než citová vazba, která může vzniknout k „cizímu“ partnerovi, který se ale o dítě po celou dobu staral,“ řekla dál s tím, že někteří muži po rozpadu rodiny vyhledají psychologickou pomoc, ale jejich oproti ženám jen mezi pěti a deseti procenty.
„Chodí za námi také muži, kteří mají děti ve střídavé péči. Ptají se na to, jak zlepšit vztah s bývalou partnerkou, aby vztah matky a dítěte probíhal co nejlíp. Pokud už otec vyhledá pomoc, tak se často jedná o osvícené muže. Jedna z velkých obav je, že ztratí kontakt s dětmi, ale o to se zajímají i ženy, které nemají dítě v péči, ve chvíli, když si jejich bývalý partner najde novou ženu. Role ,třetího’ rodiče může do složité rodinné konstelace vnést řadu nejistot,“ upřesnila Kodyšová.
důležitý je že pak vypr.dnou malýho s.ráče, který bude makat na jejich důchod
