„Dělají z nás blbce.“ Čech srovnal naše ceny s Německem, byly o dost vyšší
Vyrazil do německého a českého obchodu jednoho drogistického řetězce, nafotil tam to samé zboží. A výsledek uveřejnil na Facebooku. S rozčileným komentářem, že české zboží bylo několikrát dražší. Na zjištění zákazníka Martina reagoval jak drogistický řetězec, tak pro Blesk.cz i ekonom Lukáš Kovanda. Upozornil, že v Německu může být nejen levněji, ale i že tamní zboží může být zkrátka kvalitnější.
„Opět jsem naštvanej, jaké z nás dělají v českých obchodech blbce. Tak jsem si dal tu práci a navštívil českou pobočku drogerie DM, jen kvůli tomu, abych tam pořídil fotky do této koláže. Naštěstí jezdím celý život nakupovat do Německa, tak se mě to netýká. Podotýkám, že se nejedná o žádnou akční nabídku,“ uvedl pan Martin na svém profilu na Facebooku.
Jeho zjištění vyvolalo pozdvižení. „Věděli jste, že za stejný nákup zaplatíte v Německu 2710 Kč a v ČR 6484 Kč? V extrému nás tady krmí eurama za téměř 65 Kč, přitom dnešní kurz je 27,10 Kč... Kapesníky Babylove 25,70 Kč vs. 59,90 Kč, pěna na holení Nivea 44,70 Kč vs. 107,00 Kč, pěna do koupele 25,70 Kč vs. 42,90 Kč,“ vypočítával rozhořčený zákazník.
Blesk.cz požádal řetězec DM o oficiální vyjádření, to ale šíť drogerií ani po 12 hodinách nedodala. Na situaci však reagoval na svém oficiálním Facebooku – kvůli komentářům dalších zákazníků. „Nejedná se o situaci spojenou pouze s DM, nýbrž všeobecně o rozdílné rámcové podmínky, za kterých firma na daném trhu musí fungovat a se kterými musí obchodník počítat. Stoprocentně identické ceny zboží v jednotlivých zemích by byly možné, jen pokud by všude panovaly stejné rámcové podmínky. Ty ale na žádném trhu nepanují,“ uvedla drogerie.
„Trhy se liší nejen ve výši zdanění firem, ale také v rozdílné výši daně z přidané hodnoty či odvodů sociálního a zdravotního pojištění za své spolupracovníky. Výše daní a odvodů jsou politická rozhodnutí, která obchodník nemůže přímo ovlivnit. Kvůli přizpůsobení lokálním podmínkám mohou být v některých zemích DM koncernu konečné ceny sice vyšší, hlavní roli ve všech zemích koncernu však hraje orientace na zákazníka a odpovídající celková nabídka pro daný národní trh,“ dodala DM Drogerie Markt ČR.
Ekonom Kovanda: Nejde jen o nižší ceny, ale i vyšší kvalitu
Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda pro Blesk.cz uvedl, že rozdílné ceny v Německu a Česku jsou i záležitostí poptávky. Upozornil však také, že nejde jen o nižší ceny, ale mnohdy – což však nemusí být případ zmiňovaného drogistického řetězce – také o vyšší kvalitu výrobků v bohatších oblastech.
Jak vnímáte to, že zákazník odhalil nižší ceny drogerie v Německu než v Česku?
„Problém se netýká rozhodně pouze drogistického zboží, týká se i třeba potravin, oblečení. A netýká se pouze srovnání ČR–Německo, ale třeba i ČR – Spojené státy, když vzpomeneme oblečení nebo třeba obuv. Hrají tam roli různé faktory – například síla konkurence, která u nás může být slabší než třeba v Německu. To je věc, na kterou naráží DM řetězec.“
Co dalšího může hrát roli?
„Je to také věc poptávky. Češi si i toto dražší zboží kupují. Český zákazník není sebevědomý, nedá najevo, že žádá nižší cenu... V zahraničí nejen že je zboží levnější, ale v řadě případů je levnější a také kvalitnější, protože nezapomeňme, že ty řetězce – teď to zrovna nemusí být DM – ale třeba s potravinami či výrobci samotní, mají jiné receptury na jiné regiony, a většinou je to tak, že v bohatších regionech jsou kvalitnější limonády a různé potraviny. Zboží je tam nejen levnější, ale když započteme tu kvalitu, tak je ještě o nějaký kousek výhodnější celkově než zboží v ČR. Je to dáno souhrou faktorů, s některými nic neuděláme. Jsme malý trh, může tu být slabší konkurence mezi řetězci, i když tento faktor třeba mezi řetězci supermarketovými, hypermarketovými, tak tu konkurence poměrně silná je. Myslím si, že je i silná mezi drogistickými řetězci, protože některé tady zkoušely své štěstí, a poté opustily náš trh.“
Řetězec poukazuje i na to, že se trhy liší i kvůli rozdílné výši daní.
„Co se týče daní, samozřejmě když se podíváme na zdanění práce například, tak tady je opravdu vysoké, včetně sociálních odvodů. Celkově i po započtení těchto nákladů, když konkrétně srovnáváme Německo, tak je také zemí, kde jsou také poměrně vysoké. V ČR by sociální a zdravotní odvody mohly být nižší, ale to by zrovna mohly být nižší i v Německu, takže tam nějakým způsobem dokážou té situaci – relativně vysokému zdanění – čelit. Když vezmeme v potaz všechna možná zdanění, tak je ČR zhruba na průměru EU. Nezdá se mi, že by toto mělo být důvodem až tak propastných rozdílů jak v těch cenách, tak v té kvalitě.“
A proto lidé i přes již ne tak výhodný kurz eura jezdí nakupovat za hranice?
„Trend je známý, nemám teď po ruce čísla, kde bych přesně věděl, kolik Čechů vyjíždí nakupovat do zahraničí. Spíše je to tak, co slyším, co se říká, co se píše na sociálních sítích – z tohoto hlediska bych to bral trochu s rezervou. Byl to určitě fenomén právě před tím, než ČNB oslabila měnu. Poté to pro nás přece jen není tak výhodné. Pokud tento fenomén přetrvává, tak je to další varování, že u nás je něco špatně, a zdaleka to zřejmě nebude jen ta nedostatečná konkurence, když si tady spousta řetězců už vylámala zuby. Těch faktorů, které pak zbývají, už nemůže být tolik. A ten, který se nabízí jako číslo jedna, jsou jakési dohody. Na trhu je pár hráčů a není problém, aby se těch pár hráčů sešlo u krbu nebo v lese na honu (smích) a nějak se domluvili. Pak by do hry měl vstupovat jednak regulátor, který by měl nad těmito kartelovými dohodami nějakým způsobem bdít, ale zejména i konečný spotřebitel. Když dá nějakým způsobem najevo, že mu ty vysoké ceny vadí. Lidé z nějakého důvodu ale dál nakupují toto zboží, i když je v Německu levnější a kvalitnější.“
