
Ředitelé škol si o inkluzi sami rozhodovat nebudou, odmítla vláda Úsvit

Vláda nesouhlasí s návrhem opozičního hnutí Úsvit, aby ředitelé škol mohli odmítnout začleňování dětí s lehkým mentálním postižením či mimořádně nadaných dětí do kolektivů v klasických základních školách. Úprava školského návrhu by podle stanoviska vládních legislativců nabourala nynější princip, podle kterého rozhoduje o vzdělávání žáka rodič.
Nynější podoba školského zákona předpokládá zavádění společného vzdělávání od září, ale budí kontroverze. Ministerstvo školství v čele s Kateřinou Valachovou (ČSSD) opakovaně upozorňuje na to, že žádná zásadní změna nenastane, zlepší se jen financování. Podle odborníků ale například zanikne speciální školství, které je v Česku na vysoké úrovni.
Poslanci Úsvitu tvrdí, že za nynější situace by školy musely ohledně inkluze fakticky postupovat na základě doporučení školského poradenského zařízení. V mnoha případech je společné vzdělávání podle nich nad možnosti škol a hrozí zhoršení kvality výuky. Situaci nejlépe zná ředitel školy, proto novela nechává na jeho odpovědnosti, zda konkrétní zařízení k inkluzi přistoupí, dodali autoři normy.
Předloha by podle podkladů pro ministry neměla pro žáky žádný přínos. „Ve skutečnosti pouze nekoncepčně rozmělňuje pomoc a podporu žákům se speciálními vzdělávacími potřebami,“ píše se v nich. Bez ohledu na názor kabinetu posoudí předlohu poslanci.
Cílem inkluze je začlenit do kolektivů v klasických základních školách děti s lehkým mentálním postižením, mimořádně nadané děti i školáky s dalšími omezeními. Výuka má být přizpůsobena jejich potřebám. Se zvládnutím potíží, odlišností či zdravotních omezení by měli pomoci asistenti a nové školní pomůcky.