Srážka s airbusem nebo hlava „na padrť“. Zabíjet mohou i rekreační drony
Češi si zamilovali drony, na právní předpisy spojené s jejich regulací ale příliš nehledí. Většina majitelů ani netuší, že nějaká omezení existují. Není tak nic neobvyklého, že malý rekreační dron ohrozí velký airbus se stovkami lidí na palubě. Nejde ovšem o jediné riziko, které „hračka“ přináší. O výhodách, nevýhodách i pravidlech dronů chce komplexně informovat ministerstvo dopravy ve své nové kampani.
V květnu 2011 se musel přerušit provoz na jednom z tuzemských letišť, protože se model letadla nebezpečně přiblížil k dráze airbusu A320 British Airways. O rok později v červenci se podobný případ zopakoval. Loni letištím došla trpělivost a k takovým incidentům začala volat i policii. Jejich počet totiž s oblibou dronů narostl.
„Dá se předpokládat, že hlášené incidenty jsou pouze špičkou ledovce, protože existuje důvodný předpoklad, že v mnoha situacích si pilot sblížení s malým dálkově řízeným letadlem ani nestačí všimnout, případně je z různých důvodů ani neoznámí. Každý takový případ je však považován za ohrožení letového provozu,“ vysvětlil pro Blesk.cz Tomáš Neřold, tiskový mluvčí ministerstva dopravy.
Spoty vysvětlí, jaké hrozí postihy
Právě z těchto důvodů se ministerstvo rozhodlo spustit osvětovou kampaň, aby majitelům zařízení vysvětlilo, jaká pravidla musí dodržovat.
„Samozřejmě předpokládáme, že alespoň zčásti nejde u dotyčných osob přímo o (zlý) úmysl, ale o neznalost pravidel, respektive nedocenění možných rizik a následků. Obecně je povědomí veřejnosti o pravidlech létání a rozdělení vzdušného prostoru daleko menší, než je tomu například u pravidel silničního provozu. Přitom drony jsou dnes dostupné právě i široké veřejnosti,“ nastínil Neřold pozadí kampaně.
Ta se bude skládat primárně z šesti vzdělávacích TV spotů, které vznikly ve spolupráci s internetovou televizí. První se odvysílal v dubnu. „Díly by měly divákovi poskytnout přehled zejména o následujícím: co vše spadá pod pojem dron/bezpilotní letadlo, jaká jsou základní pravidla provozu s ohledem na účel užití a hmotnost, jak a kde (ne)létat, jak přispět k vyšší bezpečnosti, jak postupovat v typických případech užití dronu, jaké mohou nastat postihy z hlediska předpisů,“ vysvětlil Neřold.
Na miniseriál zadalo ministerstvo zakázku v hodnotě zhruba 250 000 korun. Veřejnost se chystá oslovit i dalšími prostředky, například příbalovými letáky.
Před pádem dronu neochrání ani helma
Majitelé dronu by se ovšem neměli spoléhat jen na spoty, ale seznámit se se zákonem o civilním letectví. Ten stanovuje, že jakékoli bezpilotní letadlo může být provozováno pouze se zvláštním individuálně vydaným povolením od Úřadu pro civilní letectví. Výjimka platí pro modely letadel o vzletové hmotnosti do 20 kg, tedy v podstatě drony využívané pouze pro sport a rekreaci. Ty se nemusí ani evidovat.
„Na druhou stranu i po uživateli modelu je požadováno dodržování základních omezení létání. Zejména v oblastech, kde by model představoval nebezpečí pro letecký provoz, jako je tomu v blízkost letišť, řízeném vzdušném prostoru, ve větších výškách a podobně,“ uvedl zástupce ministerstva.
Pravidla stanovují, že modely nesmí bez koordinace létat v blízkosti letiště či ve větších výškách než je 300 metrů nad zemí. V průběhu vzletu a přistání se dron rovněž nesmí přiblížit k osobě na méně než 50 metrů horizontálně, vyjma pilota. Za letu se nesmí přiblížit k osobě na menší vzdálenost než 100 metrů horizontálně a k husté zástavbě na méně než 150 metrů. Pro větší bezpilotní letadla platí ještě další přísnější podmínky.
Obecně jsou pro létání vhodné louky či pole. Pokud by se dron kvůli technické poruše zřítil na zem, mohl by někoho vážně zranit. „Pokud vezmeme hmotnost běžného letadla kolem 2,5 kilogramů, tak to znamená těleso na úrovni poloviny plné cihly. Intuitivně si představíme, že pokud polovina cihly spadne řekněme z 25 metrů, tak může způsobit za nepříznivých okolností velkou škodu a být nebezpečná,“ varuje Zdeněk Pátek z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v prvním spotu ministerstva.
Úředníků máme jako máku, jedná se o celkem nebezpečnou hračku (v rukou blba), ale nikdo nemá čas vytvořit zákon na používání těchto pilotovaných hraček. Musíme počkat, až se něco stane, teprve se začne široce diskutovat o tom, že už to dávno mělo být ošetřené zákonem.