16°C
Menší zemědělci lamentují nad nouzí o dotace. Agrofert tvrdí, že za to nemůže
Dotace Programu rozvoje venkova prý stále neslouží svému účelu. Podle Asociace soukromého zemědělství program nahrává hlavně megalomanským projektům, které podporují zejména průmyslové zemědělství. Požadují tak výraznou preferenci malých projektů a zjednodušení výběrových řízení, aby potencionální zájemce neodrazovala. Skupina Agrofert se této diskuzi nebrání. Odmítá ale jejich tvrzení, že jsou velké projekty zvýhodněny. Mělo prý pro období 2014-2020 dojít k jejich regulaci
Podle Asociace soukromého zemědělství České republiky (ASZ ČR) stále dotace z Programu rozvoje venkova neslouží svému účelu. Podíl velkých projektů podporujících zejména průmyslové zemědělství je výrazně vyšší než v období 2007–2014.
„Umožnil to zvýšený limit veřejné podpory pro realizace až 150milionových projektů, což je historicky nejvyšší možná velikost projektu – oproti předchozímu období pětinásobná. Zarážející je i výrazný nárůst dotací pro firmy skupiny Agrofert, a to až desetinásobný,“ uvádí asociace na svém webu. Zřetelně to prý vyplývá z aktuálních výsledků posouzení projektů a finanční alokace na jednotlivá opatření.
Podpora menších projektů se podle ASZ ČR zdá být nedostatečná. Byrokracie a zbytečné překážky ve svém důsledku mají omezovat nejen počet zrealizovaných malých projektů v kategorii do 1 milionu korun pro sedláky s maximální výměrou do 150 hektarů, ale i u projektů do 5 milionů korun.
„Výsledkem pak není potřebná plošná pomoc venkovu většímu množství na venkově žijících subjektů, ale podpora megalomanským projektům pro úzký okruh velkých firem, což naopak často představuje spíše než přínos větší zátěž pro dané území, ať už z hlediska zásahu do životního prostředí či do stávající infrastruktury,“ zdůrazňuje ASZ ČR.
Asociace požaduje výraznou preferenci malých projektů
V minulém období tohoto programu podle členů ASZ ČR vyčerpaly všechny peníze na modernizaci zemědělských podniků jen necelé 2 tisíce zemědělců z celkového počtu téměř 30 tisíc aktivně fungujících zemědělců v Česku. „Asociace soukromého zemědělství ČR proto i nadále požaduje výraznou preferenci malých projektů formou bodového zvýhodnění. Zásadním požadavkem je maximální rozšíření přijatelných výdajů pro projekty do 1 milionu korun,“ míní ASZ ČR s tím, že je hlavně potřeba umožnit nákup všech typů strojů, které sedláci běžně využívají, a povolit zahrnutí nákladů na vlastní práci farmáře, což by pomohlo především u menších stavebních projektů.
Nezbytné je i řešit další překážky a hledat možnosti zjednodušení výběrových řízení, která by měla více odpovídat praxi a zbytečně neodrazovat potenciální příjemce dotací. „Tyto navrhované změny parametrů pro čerpání dotací zejména do 1 milionu, ale i pěti milionů korun, jsou cestou k navýšení zájmu ze strany většího množství žadatelů a skutečnému rozvoji malého a středního podnikání na mnohem větším počtu konkrétních venkovských oblastí,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík.
Agrofert se diskusi nebrání, velké projekty prý ale zvýhodněny nejsou
Skupina Agrofert se diskuzi na toto téma prý nebrání a nemá ani nic proti tomu, aby dotační pravidla Programu rozvoje venkova byla k malým zemědělcům vstřícnější a aby se do programu hlásilo více zemědělců. Na druhu stranu ale prý nesouhlasí s tvrzením asociace, že jsou zvýhodněny velké projekty. Naopak mělo podle Agrofertu dojít k jejich regulaci.
„V minulosti mohl jeden subjekt (IČO) podat neomezený počet žádostí o dotaci s limitem 30 milionů korun, které se však sčítaly a mnohdy přesáhly 150 milionů. V současné době došlo ke změně, kdy jedno IČO může podat pouze jednu žádost s maximálními náklady 150 milionů korun. Je také potřeba doplnit, že malé projekty prošly hodnocením všechny, kdežto velkých jen 40 %, proto zde skutečně žádné zvýhodnění velkých projektů nevidíme,“ uvedl mluvčí skupiny Agrofert Karel Hanzelka.
Čeští chovatelé prodávají vepřové pod cenou a bojí se zavírání chovů. Maso z dovozu je prý dotované:
