Norové zrušili soud s Michalákovou. A český trumf proti odebírání dětí

„Náhradní termín rodině nikdo nesdělil, advokátce Evy Michalákové to bylo oznámeno pouze telefonicky,“ stojí v tiskovém prohlášení petičního výboru. Podle něj se soudního líčení chtěli kromě Evy Michalákové zúčastnit i další Češi – včetně poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09), která se v případu dlouhodobě angažuje.

Informaci o odložení soudu potvrdila česká advokátka Michalákové Dora Boková. Podle ní tak norský soud rozhodl v pátek. Důvodem odročení zřejmě bylo, že se nepodařilo zajistit překladatele. „Takhle mi to odůvodnila i norská advokátka, která mě kontaktovala už ve středu s tím, že soud už nějakou dobu marně shání tlumočníky,“ řekla Boková. Na kdy soud stanovil náhradní termín jednání, advokátka netuší. „Příští týden by to mělo snad přijít písemně i s tím náhradním termínem,“ myslí si Boková.

Na Nory se chystá právník z ministerstva zahraničí

Nové argumenty, tedy nové světlo, chce do případu odebraných dětí Evy Michalákové vnést právník z českého ministerstva zahraničí Martin Smolek. A v rukávu má jeden trumf. Poslední rozhodnutí krajské komise, které se případem Michaláková zabývalo, je podle něj v rozporu s mezinárodními úmluvami.

„Místo toho, aby komise prozkoumala, jestli je matka schopná starat se o děti, a poměřila to s nejlepším zájmem dítěte, zkoumali jen nejlepší zájem dítěte spočívající v tom, co by se stalo, kdyby byly děti po více než čtyřech letech v náhradní péči předány matce. Komise tak podle nás nerespektovala hned dva mezinárodní dokumenty – Evropskou úmluvu o lidských právech a Úmluvu OSN,“ myslí si Smolek.

Pokud náměstek ministra zahraničí dostane mandát na případu dál pracovat, prostuduje podrobně celý spis a vyrazí do Norska udělat si představu o tom, zda se děti mají matce vracet. Aktuálně jde jen o to, zda oba syny bude moci Eva Michaláková ještě někdy vidět.

Norové odmítají u bratrů Michalákových nové posudky, tvrdí Chalánková

„Nevím, jestli měli Norové důvod odebrat paní Michalákové děti. Nezkoumal jsem to, ani jsem nechtěl. Abych nebyl ovlivněn,“ přiznává. K soudu příští týden – ještě před jeho zrušením – se nechystal. Za to ho kritizovali stoupenci Evy Michalákové. „Jezdit tam teď by nemělo smysl,“ tvrdil.

Protože se zatím žádná cizí země do sporů v Norsku nevkládala, není to tak jednoduché. Žádost o účast při procesu by tedy zřejmě Norové odmítli. Proto na sever poputoval místo Smolka jen kus papíru. Ten obsahuje argumenty, které Česko má, i kdyby je soudce odmítl, musí si je přečíst, doufá Černínský palác. Podle původních předpokladů měl soud v norském Drammen skončit příští pátek. Nyní je jasné, že to bude později.

Adopce dětí odebraných v Norsku je nepřípustná, tvrdí ministr

Zemanova smlouva podle Zaorálka nepomůže

Ve svého náměstka má ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) větší důvěru než v krok prezidenta Miloše Zemana. Ten připravil se svými spolupracovníky návrh bilaterální smlouvy. „Je v rozporu s jinými smlouvami, které Česká republika už podepsala,“ řekl o prezidentově návrhu, který by chtěl vydání dětí do 90 dnů.

Česko odebírá děti častěji, hájí Barnevern Češky žijící v Norsku

Proti tvrzením očerňujícím Barnevern se ale ohradila čtveřice Češek a jedna Slovenka. Podle statistik, které uvádějí, se častěji odebírají děti v Česku, než v Norsku. Podporovatelé Evy Michalákové podle nich zkreslují realitu.

„Dokonalá virtuální bublina, na níž se dá stavět atmosféra, která je třeba,“ píší ženy v článku pro Lidové noviny. Podle norského statistického úřadu je mimo své rodiny celkem 9611 dětí do 17 let. Přepočteno na celkový počet dětí v zemi je na tom Norsko lépe než Česko. U nás žije mimo svůj domov 18 056 dětí do 18 let.

Zemanova smlouva na vydávání dětí z Norska pohořela, šéf diplomatů řekl ne

Češky také popsaly, jak Barnevernet vlastně funguje. Jeho úředníci dostávají tzv. zprávy o znepokojení. Povinnost je hlásit mají lékaři a školy stejně jako v Česku. Následuje schůzka úředníků s rodiči, případně Barnevernet požádá o spolupráci právě lékaře nebo školu. Pokud dítě podle úřadu nemůže v rodině zůstat, dostává se teprve případ ke krajské komisi. V podstatě se jedná o civilní soud.

„Závěry krajských komisí bývají precizní, propracovanější než verdikty vydávané v obdobných případech v ČR,“ píší ženy. Nejde podle nich o žádné vykonstruované procesy. „V onom českém případu rodiny Michalákových je v závěru krajské komise uvedeno deset důvodů. Jeden možná může být absurdní. Ale všech deset určitě ne,“ pokračují.