8°C
Až 4 % řidičů v EU jezdí pod vlivem drog. Věří, že lépe řídí, míní expert
Až čtyři procenta lidí v rámci Evropské unie jezdí pod vlivem drog a dalších nebezpečných látek. Čeští řidiči jsou zase přeborníky, co se týče amfetaminů v těle. Přitom počet nehod, kdy byl viník pod vlivem těchto látek, se během posledních pěti let téměř zdvojnásobil a vyžádal si přes šest desítek lidských životů. Jenže jedinci, kteří hodují drogám, jsou přesvědčení, že z nich právě tyto látky dělají lepší řidiče.
Na problematiku zakázaných látek a alkoholu za volantem se zaměřilo už několik výzkumů. Podle projektu Sarte 4, jehož se v letech 2010–2011 zúčastnilo více než 21 tisíc respondentů v 18 evropských státech a v Izraeli, až 5 % řidičů usedá za volant pod vlivem drog a až 10 % k užívání léků, které mohou ovlivnit jejich řidičské schopnosti.
I v rámci Evropské unie. Jaké jsou ale konkrétní údaje v rámci Evropské unie? Roušku toho tajemství odhalil evropský projekt Druid realizovaný mezi lety 2007–2009. V 13 zemí byl padesáti tisícům řidičů odebrán vzorek krve či slin k analýze. Výsledek nebyl příliš povzbudivý.
U téměř 3,5 % řidičů byla v těle zjištěna přítomnost alkoholu. U zhruba 4 % řidičů byly pak v těle prokázány zakázané návykové látky nebo nebezpečné léky. V pětině případů navíc drogy a léky řidiči kombinovali nebo míchali s alkoholem. „Celkem tedy 7,5 procenta vyšetřených šoférů mělo v těle látky negativně ovlivňující jejich řidičské schopnosti. Každý 13. řidič představoval zvýšenou hrozbu pro bezpečnost silničního provozu,“ bilancuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Podobný „sběr“ vzorků proběhl i v České republice od března 2008 do až do června 2009. Odebráno bylo přes 2 tisíce vzorků slin a přes 100 z nich bylo pozitivních. Nacházelo se v nich 83 zakázaných látek a dále pak 55 látek, které sice nejsou zakázány, ale negativně ovlivňují schopnost bezpečně řídit motorová vozidla.
„Situace v České republice je příznivější, pokud se obecně jedná o poměr řidičů, kteří jezdí pod vlivem psychoaktivních látek. Prokázaný podíl uživatelů kokainu je nulový oproti průměru EU, kde se jedná o téměř půl procenta. Dvou třetin dosahuje poměr řidičů pod vlivem benzodiazepinů tedy látek používaných proti nespavosti či úzkostným stavům a jedné třetiny pak u motoristů jezdících pod vlivem THC či kombinujících několik drog současně,“ uvedl Budský.
Řidiči nevěří, že drogy negativně ovlivňují jejich řízení
Řidičů, kteří kombinují alkohol a drogy, je v Česku oproti průměru EU přibližně sedmina a u zhruba 3 % se prokázala přítomnost alkoholu v těle. Vzhledem k tomu, že je v naší zemi ohledně alkoholu za volantem nulová tolerance, tak toto zjištění není nijak optimistické. „Na druhou stranu alarmujícím zjištěním je, že naši řidiči jednoznačně vedou, pokud se jedná o podíl jedinců s prokázanou přítomností amfetaminů v těle (0,36 vs. 0,08 %). Mimo jiné proto, že amfetaminy se jednoznačně řadí k nejnebezpečnějším látkám, pokud se jedná o riziko vzniku nehody s těžkým zraněním či usmrcením,“ varuje ředitel divize bezpečnosti a dopravního inženýrství Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.
Od roku 2010 se navíc počet nehod, ve kterých sehrál svou roli alkohol, nebo řidič byl dokonce pod vlivem omamných látek, téměř zdvojnásobil. Během uplynulých let při nich zemřelo 66 lidí. Navíc podle projektu Druid řidiči přistižení se zakázanými látkami v těle nevěří, že by alkohol nebo drogy mohly negativně ovlivnit jejich řidičské schopnosti a že můžou představovat riziko nejen pro sebe, ale hlavně pro další účastníky silničního provozu.
Nicméně je rozdíl mezi osobami, u nichž byly prokázány drogy, a naopak jedinci s prokázanou přítomností alkoholu v krvi. „Ti první věří, že drogy z nich dělají lepší řidiče, po přistižení nepociťují stud, ten přichází zpětně až po případné léčbě závislosti. Naopak druhá skupina je přesvědčena, že alkohol jejich výkon nezhoršuje, pocit studu za jízdu pod vlivem alkoholu však nastupuje ihned, obávají se především odsouzení ze strany přátel,“ uzavírá Roman Budský.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.