Smrt ohněm je nejstrašnější, říká přednosta Ústavu soudního lékařství k výročí 600 let od upálení Jana Husa
Před šesti sty lety zemřel na hranici ze smolných polen a slámy v Kostnici mistr Jan Hus. Jeho památku ctíme dodnes. Ale – jak vlastně Jan Hus zemřel? Jaká je smrt na hranici? Husovu smrt a to, co při ní musel vytrpět, rozebral pro čtenáře Nedělního Blesku primář Michal Beran (68), přednosta Ústavu soudního lékařství nemocnice Na Bulovce v Praze. Na patologii, která k jeho ústavu patří, občas pracuje s ostatky lidí, kteří zahynuli v plamenech.
Bolest nic nezmírní
Podle primáře Berana je smrt ohněm snad nejstrašnější. „Člověk, který před plameny nemůže uhýbat, zemře dřív než ten, kdo se je pokouší uhasit třeba válením se po zemi,“ říká. „Ovšem utrpení obou je strašlivé.“
Ztráta vědomí
Podle primáře Berana zasáhne člověka na hořící hranici naštěstí milosrdné bezvědomí. Kdy, to záleží na intenzitě ohně, síle větru, kondici postiženého a dalších faktorech. „Jakmile je třicet procent krve v těle nasyceno oxidem uhelnatým z dýmu, ztrácí člověk vědomí. Často je to urychleno stresem, oběť zrychleně dýchá a oxidu vdechuje víc a rychleji.“
Spálený hltan
„Mistr Jan Hus byl nejspíš ochromen šokem, který záhy přešel v udušení. Oheň mu totiž s největší pravděpodobností rychle spálil hltan a možná i hrtan s jícnem. Musel nepředstavitelně trpět, tím obdivuhodnější je jeho vůle a odvaha,“ říká primář Beran.
Tkáně zůstaly
To, že byl ke kůlu upoután, podle primáře vylučuje, že by Husovo tělo „shořelo na prach“, jak uvádějí některé prameny. „Kde není kyslík, tam nemůže oheň,“ vysvětluje Michal Beran to, že z Husova těla určitě zůstaly zbytky měkkých tkání.
Hoří i kosti
Při upálení dochází k zuhelnatění těla, kůže je spálena do hloubky, oheň zasáhne svaly, vnitřní orgány i kosti člověka. „Svaly - ohybače - mnohdy člověka postaví do tzv. boxerské polohy,“ říká primář Beran.
Popel hodili do řeky
„Při kremaci shoří lidské tělo zhruba za hodinu, na otevřené hranici to trvá mnohonásobně déle. I z toho vyplývá, že Husův popel shodili kati do Rýna možná až za soumraku.“
Opakované pálení
„Kati museli zbylé měkké tkáně pálit opakovaně, stejně tak i mistrovu lebku a kosterní pozůstatky. Církev nechtěla, aby se části Husova těla změnily na ‚svaté ostatky‘, které by Češi uctívali.“
Myslím, že diskutující zde, co nějakým způsobem haní tzv. náboženství, si nevidí ani na špičku nosu. Odkaz Ježíše Krista je (nebo by spíš měla být) církev apoštolská. -> A teď jsme u jádra věci: ,, Lidé, dodržujte Desatero!" a nebude problém se zabíjením bližního třeba i ohněm! A nebude problém s ničím, o čemž je v Desateru řeč. Církev, která se nám dnes představuje, má být tedy apoštolská od Ježíše Krista, který nikdy nevraždil, nikdy nekradl a nikdy neporušoval přikázání. Ale právě vysocí kněží jsou vymaněni nějakým ,,zvláštním" způsobem toto Desatero dodržovat a tak upalovali, kradli a hlásali bludy ve svůj prospěch. - Zde nebudu vyjmenovávat základní prohřešky dnešní církve, protože ty pravé popisujete Vy diskutující. Ale! Hleďte především na sebe a také na to, proč odmítáním církve vlastně odmítáte připomenutý Kristův odkaz, který byl, je a bude vždycky čistý! Lidé, dnes zaměstnaní v církvi jsou a budou vždycky prospěcháři, pokud žijí v nadbytku. A těch je ve vrchnosti církve vždycky většina a silná převaha. A na to je potřeba brát zřetel, poněvadž jim Desatero VŮBEC nic neříká! Bohužel...