9°C
Promopro u soudu: Osvobození úředníci i 9 let vězení
V kauze Promopro padly tresty - ten nejvyšší si od soudu odnesl někdejší jednatel společnosti Jaroslav Veselý a Vlastimil Maxa - jednatel firmy, která působila jako subdodavatel. Podle obžaloby prali špinavé peníze a spáchali podvod. Bez trestu naopak od soudu odešli vysoce postavení úředníci ze sekce pro předsednictví EU.
V kauze státní zakázky na zajištění audiovizuální techniky při českém předsednictví EU uznal soud vinnými někdejšího jednatele firmy Promopro Jaroslava Veselého i šest zástupců subdodavatelských společností. Nejpřísnější trest - devět let odnětí svobody - uložil Veselému a jednateli hlavní subdodavatelské firmy Vlastimilu Maxovi.
Ostatní podnikatelé dostali tresty od tříleté podmínky do šesti let vězení. Soud naopak osvobodil trojici bývalých vysoce postavených úředníků ze sekce pro předsednictví EU obžalovaných v kauze Promopro. Verdikt není pravomocný.
Obžaloba tvrdí, že někdejší šéfka sekce Jana Hendrichová a její podřízení Radomír Karlík a David Mlíčko účelově upřednostnili firmu Promopro při zadání zakázky na zajištění audiovizuální techniky na pořádaných konferencích. Neobstarali prý také dostatečnou kontrolu, která by odhalila faktury podvržené Promoprem. Stát vyčíslil škodu na 938 milionů korun.
Promopro získalo zakázku od úřadu vlády v roce 2008, a to bez výběrového řízení. Podle rozsudku Veselý s Maxou následně předkládali úřadu k vyúčtování i faktury za služby, které nebyly provedeny nebo nijak nesouvisely se zajištěním konferencí při předsednictví.
"Pan Veselý měl jako odborník nepochybně představu, jaký rozsah činnosti je potřeba vykonávat. Úřadu vlády měl garantovat nejen perfektní odvedení práce, k čemuž došlo, ale i to, aby práce byly fakturovány v uvedeném rozsahu a v odpovídajících cenách," zdůvodnila verdikt předsedkyně soudního senátu Eva Brázdilová.
Ostatní obžalovaní podnikatelé pak prý nezákonně získané prostředky pomáhali legalizovat tak, že vytvářeli falešné faktury, převáděli peníze vylákané z úřadu vlády na další subjekty a poté je vybírali v hotovosti.
"Dobře věděli, že činnosti, které fakturují, se vůbec neuskutečnily, protože jejich společnosti se na nich v žádném případě nepodílely. To, že finanční prostředky byly z účtů vybrány v hotovosti, také o mnohém svědčí," konstatovala soudkyně.
Marcel Příkopa, Ivan Komárek a Roman Pekarovič si mají odpykat šest let vězení, Pavel Girstl pět let, a to všichni ve věznici s dozorem. Veselého s Maxou poslal soud do přísnějšího typu věznice s ostrahou. Václava Čadu potrestal tříletou podmínkou s pětiletou zkušební dobou.
Veselý s Maxou podle soudu způsobili státu svým podvodem škodu nejméně 327,5 milionu korun
Podle soudu mají obžalovaní podnikatelé nahradit jen část této sumy, se zbytkem návrhu soud Českou republiku odkázal do občanskoprávního řízení. Státní zástupce v kauze obžaloval ještě podnikatele Radka Müllera a Libora Veverku, jejich případ však soud vyloučil k samostatnému projednání.
To nejdůležitější z kauzy Promopro v datech:
27. ledna 2011 - Ministerstvo financí podalo trestní oznámení kvůli podezřelé zakázce, kterou v době českého předsednictví EU získala bez soutěže firma Promopro. Podle Práva společnosti zakázku "přiklepla" vládní sekce vedená tehdy Alexandrem Vondrou (ODS), pozdějším ministrem obrany. Podle deníku neměla částka za pronájem a obsluhu audio-vizuální techniky překročit 85 milionů korun, společnost prý ale nakonec fakturovala 766 milionů.
11. dubna 2011 - Vondra nabídl rezignaci na funkci ministra obrany.
3. května 2013 - Policie navrhla v kauze obžalovat 12 lidí. Zakázka byla podle detektivů předražená o 388 milionů korun.
30. října 2013 - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v kauze Promopro uložil úřadu vlády pokutu 1,2 milionu korun.
9. dubna 2014 - Finanční úřad vyměřil úřadu vlády kvůli zakázce pro Promopro pokutu téměř 551 milionů korun. Úřad vlády oznámil, že se proti pokutě odvolá a že také podá žádost o prominutí odvodu.
3. listopadu 2014 - Pražský městský soud začal kauzu projednávat. Stát se připojil jako poškozený, škodu vyčíslil celkově na 938 milionů korun.
22. dubna 2015 - Vláda rozhodla, že většinu ze škody kvůli kauze ve výši 848 milionů korun zaplatí z vládní rozpočtové rezervy.
Témata:
Související
Komouš Ransdorf seká dluhy a zakládá buňku KSČ v Bruselu.
