Na Ležáky nezapomeneme: Stovky lidí si připomněly 73. výročí vyhlazení osady nacisty

Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku 52 vyvražděných obyvatel. Pietní vzpomínky se zúčastnili pamětníci událostí a další hosté z Česka i zahraničí.

Podle předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) je tragédie osady Ležáky dodnes symbolem čistého bezuzdného ničím neomezovaného zla nacismu a nesmí být zapomenuta.

"Šlo o strašlivý akt zlovolné msty a nepřípustného principu kolektivní viny," řekl Hamáček v projevu. Vyhlazení osady označil za fatální selhání civilizace, humanity a svědomí. Tehdejší teror přirovnal k dnešnímu řádění fanatických teroristů.

"Stejně jako džihádistický fanatismus byl i nacismus pseudonáboženskou násilnou světovládnou ideologií, která chtěla dominovat nejen společnosti, ale i lidským srdcím," řekl.

Do Ležáků dnes přišly také obě sestry Šťulíkovy, které jediné masakr v Ležákách přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku.

Marie Jeřábková, rozená Šťulíková, ČTK řekla, že je stále důležité mládeži připomínat, co se tehdy dělo. Vzpomněla hrdinství svého otce, který se sám s vědomím jisté smrti přihlásil četníkům, aby odvrátil hrozbu nacistů vypálit sousední obec Včelákov.

"Neumím si představit, že bych takového činu byla schopna," řekla Jeřábková. Její sestra Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, uvedla, že chystá vydání knihy o Ležákách nazvané Osud jménem Ležáky. Knihu, která by měla být zatím nejpodrobnějším popisem tehdejších událostí, připravují její děti Jarmila a Štěpán.

Herec Maryško chtěl popravit ústeckého zastupitele jako v Lidicích: Trest si odpyká s lopatou v ruce a zaplatí 25 tisíc

"I když si (z té doby) nic nepamatuji, pořád to v sobě cítím, že to tady bylo opravdu hrozné," řekla Doležalová. Po položení věnců a projevech na závěr pietního aktu do areálu Ležáků seskočili parašutisté. Připomněli tím parašutisty, kteří se za války v Ležákách ukrývali.

Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic.

Gestapo odhalilo, že v Anglii vycvičení parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Nacisté ještě 24. června v Pardubicích popravili 34 dospělých obyvatel Ležáků.

73 let od vyhlazení Lidic nacisty: Vybudování nové obce stálo 55 milionů, 30 poslali horníci z Anglie

Dalších sedm osob z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942.

Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou. Správcem pietního území je Památník Lidice.