Autorkou známého sousoší Památník dětským obětem války je sochařka Marie Uchytilová, která loni získala od prezidenta Miloše Zemana in memoriam medaili za zásluhy. Sochař Hampl se s lidickým památníkem soudí, protože v roce 2008 byla bez jeho svolení změněna informační deska u pomníku, na které už nebyl uveden jako spoluautor. V žalobě na ochranu svých autorských práv proto chtěl, aby památník desku vyměnil. "Já se soudím hlavně o slušnost," řekl novinářům Hampl.

Podle soudce Vojtěcha Cepla všichni svědci s výjimkou jednoho potvrdili, že se Hampl na sochách podílel. "Jestliže se někdo podílel na zhotovování soch z hlíny, že je vytvářel rukama, abych tak řekl, plácal je rukama, vytvářel, okrajoval, pracoval na nich dlátem, tak já si neumím představit, že tento proces se dá nazvat nějak jinak než proces tvůrčí," uvedl Cepl.

Podíl Hampla na sousoších je však podle soudce výrazně nižší než podíl Uchytilové. Tím se ale soud nemusel zabývat, protože to nebylo předmětem žaloby. "Je jasné, že měla ten původní nápad. Je jasné, že tvořila obličeje těch soch. Podíl pana Hampla je menší než poloviční," řekl Cepl.

Krajský soud v Praze už sochaři dal za pravdu před dvěma lety. Odvolací vrchní soud však verdikt loni zrušil s odůvodněním, že z žádného důkazu nevyplývá, že Hampl by ve vztahu k pomníku vyvíjel tvůrčí činnost.

Podle advokáta památníku Františka Vyskočila se krajský soud s námitkami vrchního soudu nevypořádal. "Upřímně řečeno, obávám se, že se tady znovu uvidíme," řekl novinářům Vyskočil, který se zřejmě proti rozsudku odvolá. "Nadále se domníváme, že se pan Hampl na sousoší nepodílel tvůrčím způsobem," dodal.

Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl ČTK řekl, že kauza je složitá i z hlediska dalšího vnímání autorského práva v ČR, podle něj může jít o precedens. "Je to podle mne věc znalců, znaleckých posudků a soudců. Naší povinností je dát znovu odvolání, ale emocím se vyhýbám," uvedl ředitel. To, že se památník proti rozsudku odvolá, očekává i Hampl.

Uchytilová na sousoší Památník dětským obětem války s Hamplem pracovala až do své nenadálé smrti v roce 1989. Své životní dílo umístěné v Lidicích, které nacisti vypálili v červnu 1942, nikdy nespatřila. Prvních 30 soch bylo instalováno v roce 1995, posledních sedm o pět let později.