
Na vlastní kůži v bytě 3+1 za 99 tisíc. Den a noc na sídlišti Janov...

Mnohé paneláky na sídlišti Janov u Litvínova vypadají, jako by se jimi prohnalo rozzuřené rabovací komando. Všechno je zničené, co mělo nějakou cenu, je pryč. Zůstaly jen krámy a exkrementy. Dá se tady vůbec žít? Vyzkoušel jsem to na vlastní kůži!
Že není situace na tomto kdysi výstavním sídlišti v severních Čechách zrovna růžová, jsem věděl. Že je ale doslova zoufalá, jsem zjistil až na místě. Velkou nápovědou mi byl inzerát pana Milovana Mareše (36), ve kterém nabízí byt v Janově 3+1 za 99 tisíc. Do poznámky dal, že je vše zdevastované, na schodech a ve výtahu jsou dost často výkaly a hrozí výskyt štěnic. No nekupte takový parádní byt!
V Janově nás přivítal pan Mareš se svou maminkou Evou Marešovou (58). Vcházíme do domu, bloku F2. Chodby v tomto vchodu nesou stopy relativně nízkého stupně poničení, je tu čisto.
„Snažíme se to tady držet, jak jen je v našich silách, uklízíme, všechno ale uhlídat nejde,“ říká paní Marešová. Má velké obavy, že tento dům bude brzy ve stejném stavu jako jiné paneláky na sídlišti, které nepřizpůsobiví nájemníci totálně zničili a ti slušní v hrůze utekli jinam.
„Máme tady také nepřizpůsobivé a ti dělají jednak rámus a také ničí zařízení. Pojďte se podívat do sklepa,“ říká paní Marešová. Procházíme do druhého, už více zdevastovaného vchodu a jdeme do sklepa. Hrůza! Dveře dřevěných kójí jsou vylámané, snad všechny věci vyházené ze sklepů, všechno na jedné hromadě, cennější věci samozřejmě chybí.
Přicházíme k poštovním schránkám. Na schránce paní Vladimíry Hamplové (36), která je sousedkou Marešů na patře, jsou na vizitkách červeně dopsány vulgární nadávky. „Jen jsem okřikla jedny nájemníky, ať nedělají nepořádek, a už máme na schránkách pěkná pojmenování,“ vysvětluje paní Hamplová. Ve výtahu pravidelně obměňuje upozornění na zákaz kouření, nekradení a udržování pořádku, která pořád někdo strhává.
Zastavuji se v bytě jednoho z mála přizpůsobivých nájemníků, 82letého důchodce bulharského původu Mitka Chadžijského. Ochotně nám vypráví, jak nesnáší rámusení v domě, jak musí pořád někoho okřikovat. A také ho zlobí, že k němu do bytu už nalezli z jiných bytů štěnice a švábi. „Ještě že se bojí světla! A když ještě začnu třískat do dveří holí, tak utečou!“ vysvětluje nám svou taktiku na obtížný hmyz.
Jdeme před dům a směřujeme ke dvěma nedalekým panelákům. Blok F3 je opuštěný už přes dvacet let, měl být zrekonstruován na nadstandardní bydlení, ale projekt se nerealizoval. Blok F1 straší přímo u silnice. Zatímco F1 je elitní nablýskaná motoristická disciplína, tohle je opravdový obraz zkázy. Kdysi to byl pěkný paneláček, po privatizaci se sem ale nastěhovalo několik rodin nepřizpůsobivých a nastaly problémy.
Začaly ničit vybavení domu, rozkrádaly žárovky, vypínače, kabely. Ti slušní nevydrželi a odstěhovali se. Brzy byl dům neobyvatelný a opustili ho všichni. „Až na pana Slávka, který tu bydlel v horním patře ještě před měsícem. Nechtěl totiž opustit byt, který si koupil za těžce vydřené peníze. Pak ale někdo ukradl kus plynové příruby, plyn šel nahoru k panu Slávkovi. Ještě že ho postrádali lidé v baru, kam chodil. Běželi do domu a našli tam Slávka přiotráveného. Zachránili mu tak život,“ vypráví paní Marešová.
Neváží si ničeho. Protože je to nestálo těžce vydělané a léta šetřené peníze. Oni mají koláče bez práce. ..