21°C
Naprosté peklo a nekonečné hromady mrtvol: Paní Věra zažila osvobození koncentráku Bergen-Belsen
Bergen-Belsen. Tohle jméno se pro řadu lidí stalo synonymem pekla na zemi. V koncentračním táboře v Dolním Sasku skončila za války i paní Věra. Přežila. Na rozdíl od sta tisíc lidí, kteří neumírali v plynových komorách, ale častěji na podvýživu, tyfus a další nemoci. 70 let od konce druhé světové si lidé připomínají i osvobození tohoto tábora Brity, kteří jej nakonec podpálili plamenomety.
Paní Věra Steinová Wernerová (91) se stala očitou svědkyní temného období, kdy nacisté vraždili miliony lidí. Narodila se do židovské, dobře situované rodiny. Její otec byl velkostatkář, matka profesionální zpěvačka, která vystudovala konzervatoř ve Vídni, paní Věra měla i o rok staršího bratra Josefa. Neměli se špatně. Vlastnili několik aut, měli početné služebnictvo, maminka Věry nosila drahé večerní róby, otec však myslel i na okolí a v Čeradicích nechal postavit školu.
Jenže i tahle židovská rodina se stala terčem německého nacistického útlaku. Utekli sice do Prahy, ale následné pokusy o emigraci nevyšly a celá rodina skončila v ghettu v polské Lodži. Nacisti rodinu rozdělili, Věřin otec v Polsku zemřel.
Dramatický příběh (nejen) rodiny paní Věry vykresluje připravovaná kniha Jana Nechanického „Z továrny na čokoládu do továrny na smrt“. Věru Steinovou Wernerovou autor osobně navštívil a vzniklo z toho unikátní svědectví o zrůdnosti nacistických koncentračních táborů, ale i radost z jejich osvobozování a návratu do normálních životů.
Paní Věra prošla nejen Osvětimí, ale zažila i další koncentrační tábory – Gross Rosen, Mathausen a Dachau. Bergen-Belsen byl posledním táborem, do kterého se dostala. Osvobozen byl 15. dubna 1945 americkými a britskými spojenci, předtím se zde však děla zvěrstva. „Bylo to naprosté peklo, všude jen výkaly, tyfus a nekonečné hromady mrtvol, dole v hromadách byli živí lidé, ale nemohli nahoru, mrtvoly je tak propletly a zavalily, že prostě ještě ti nebozí živí nemohli ven,“ vzpomíná paní Věra.
Dobové snímky z Bergen-Belsenu jsou skutečně jen pro silné povahy. Masové hroby, hromady nepohřbených lidí, chodící kostry... Vězni umírali především na nemoci, které se v šílených podmínkách rychle šířily. „Všichni jsme měli tyfus, průjem a jiné nemoci, všude smrad a obtížný hmyz, spalo se jen na zemi v hlíně, probudit se znamenalo jen vše dokola, mrtvoly, výkaly, bolesti, křeče, horečka a puch, pořád to nemělo konec. Jídlo nebylo, voda se pila z kaluží. Čekalo se konečně na tu smrt, která nepřicházela,“ přináší paní Věra drsné svědectví ze šílené doby.
„Někdy přišla dozorkyně a někoho z nudy málem zabila, jen tak pro zábavu,“ pokračovala pro Blesk.cz paní Věra. Právě do Bergen-Belsenu byla přitom v březnu 1945 převelena na svou žádost Irma Grese, mladá a nesmírně krutá dozorkyně, která proslula pleteným bičem, vysokými holinkami, sadismem a údajnými sexuálními úchylkami. Irmu zatkli Američané. Když ji věšeli, neprojevila prý sebemenší lítost. Jen hlesla „rychleji“...
„Pak přišli osvoboditelé Angličané a Američané, Němci zmizeli a my byly volní, ale nikam se jít nedalo, a to doslova, chodit téměř nešlo,“ pokračuje ve svém svědectví paní Věra. I její maminka se dočkala osvobození. Zemřela však pouhé dva dny po něm. Zažila však alespoň tu radost z toho, v co už málokdo doufal. Během svého věznění ostatně podporovala morálku spoluvězňů. „Zpívala nám před smrtí ještě opery,“ prozrazuje paní Věra v Nechanického knize.
Máte zajímavé fotky z osvobození Československa od nacistů? Pošlete nám je spolu s vašimi příběhy na tip@blesk.cz
Výhodou paní Věry byla její znalost angličtiny. Osvoboditelům se proto hodila jako zprostředkovatelka. „Dala jsem se do řeči s vojáky, byli to samí pěkní chlapi a já vypadala strašně! Byli mezi nimi i černoši a to bylo poprvé, co jsem já, holka z Čech, černocha viděla, s holkami jsme na ně volaly a byli z toho všichni překvapení. Já jsem tedy řekla armádě, že chci pomáhat. Měla jsem za sebou už 6 koncentráků,“ vzpomíná.
Už jako holka prý uměla řídit auto, a tak rozvážela „léky“. „Jezdila jsem po celém Bergen-Belsenu tím autíčkem okolo ostnatých drátů a mrtvých těl, dávala všem živým ty bonbony a vsugerovala jsem jim, že jsou to léky na nemoc, co mají, a oni se zázračně uzdravili, věděli, že je o ně zájem... Vždy když jsem jela po táboře, všichni spoluvězni a kluci z armády na mě volali – hele, to je Věra, Věrka s fiatem,“ dodává paní Věra v knize.
Po návratu do Čeradic zůstala sama. „Lidé mi tam řekli: Měla jsi tam chcípnout, co se vracíš,“ přidává další hořkou vzpomínku. Rodinný majetek byl rozkradený... Dočkala se však malého zázraku, nacistickou vyhlazovací mašinerii přežil i její bratr Josef. Jejich cesty se však nakonec rozdělily. Josef odjel do Izraele, paní Věra se vydala do USA. A tam se jí podařilo začít nový život. Právě v Bergen-Belsenu, kde zažila peklo na zemi, přitom v období druhé světové zahynuli třeba Josef Čapek či Anna Franková.
Vycházejí Příběhy z pekla!
Už v pondělí 27. dubna vychází v edici Blesk extra unikátní publikace pod názvem Příběhy z pekla.
Přináší neuvěřitelná svědectví přeživších vězňů z německých nacistických koncentračních táborů. Marta Kottová, Helga Hošková, Dagmar Lieblová, Toman Brod a mnozí další Češi vyprávějí o hrůzách, které prožili, ale i o hrdinství vězňů v Osvětimi, Ravensbrücku či Terezíně. Součástí výjimečné knihy jsou také detailní popisy, mapky a nákresy největších nacistických koncentračních lágrů.
Knihu si můžete přes SMS objednat už teď: Pošlete SMS na číslo 902 11 ve tvaru: PEKLO mezera JMÉNO mezera PŘÍJMENÍ mezera ADRESA mezera MĚSTO mezera PSČ. Příklad: PEKLO Jan Novak Prubezna 233 Olomouc 77900. Cena každé přijaté SMS je 39 Kč vč. DPH (zahrnuje poštovné i balné). Provozuje CZECH NEWS CENTER, a. s., infolinka 296 363 199 ve všední dny 8–16 hod., mobil@cncenter.cz, www.platmobilem.cz
Témata:
Související
