Mentálně postiženého syna při nákupu obvinili z krádeže: Bojí se chodit do obchodu
Návštěva supermarketu se pro Pavla Kůtu z Vlachova Březí a syna Pavlíka proměnila v noční můru.
Člen ochranky supermarketu nedokázal rozeznat velmi těžký hendikep syna Pavla a veřejně z něj udělal zloděje. Táta, který se o syna stará, teď nemůže do obchodu.
Loni v prosinci při placení u pokladen ve strakonickém supermarketu zastavil syna pana Kůty pracovník ochranky. Před všemi zákazníky ho osočil z krádeže. „Byl oblečený v civilu, ani se nepředstavil a začal na synka křičet, ať si rozepne bundu, že si tam něco strčil,“ vyprávěl reportérům rozzlobený otec.
Pan Kůta prý ochrance vysvětlil, ať na postiženého syna nekřičí, a že rozhodně nic neukradl. Pak chtěl v klidu odejít. Pracovník bezpečnostní agentury mu prý ale zarazil cestu a trval na tom, aby syn ukázal bundu. Dohadování trvalo několik minut, a to před zraky ostatních zákazníků prodejny. „Nechal jsem si zavolat vedoucí, ta řekla, že s tím nemá nic společného. Ochranka pak přivolala strážníka městské policie, já jsem přivolal ještě státní policii, protože se mi toto zacházení hrubě nelíbilo,“ řekl pan Kůta.
Policista vyzval už silně rozrušeného Pavlíka, aby si rozepnul bundu a ukázal, co pod ní má. „Syn nic nevzal. Policie sepsala protokol a tím to pro ně bylo vyřízené,“ říká otec, který cítí křivdu: „Nikdo se mě ani nezeptal na synův stav, jednali s námi jako se zloději!“ Pavlík má prý od incidentu psychické problémy, bojí se chodit do obchodu, což rodině komplikuje život. Omluva nestačí Pan Kůta se obrátil i na státního zástupce, ten mu ale nepomohl. Podal trestní oznámení na policii, a stěžoval si na zákaznické lince supermarketu. „Omluvili se mi, ale to nestačí. Jak může někdo obvinit postiženého člověka z krádeže, aniž by za to nesl vinu?“
Vedení společnosti mu nabídlo poukázky na nákup jako peněžní dar. „Nepřijal jsem to. Nevím, zda vůbec můžu nějaký dar od nich vzít, co když ho pak budou chtít zase vrátit? Já chci, aby mi někdo řekl, kdo nese zodpovědnost za takové jednání,“ stěžoval si muž reportérům.
Na ombudsmana Blesku se obrátil taky proto, aby zjistil, zda má nárok na finanční odškodnění za způsobenou újmu.
Supermarket: Omluvili jsme se
„Ostrahu na našich prodejnách zabezpečuje externí dodavatel, jeho zaměstnanci jsou však z naší strany proškolováni. V případě podezření na odcizení zboží je zákazník po přechodu pokladní zónou osloven pracovníkem ostrahy a požádán k přesunu do zázemí prodejny, kde je vyzván k předložení pokladní účtenky, realizovaného nákupu a případně k nahlédnutí do zavazadla. V případě, že toto zákazník odmítne, je po dohodě s vedením prodejny přivolána policie, která má právo provést kontrolu. V tomto konkrétním případě dle námi dostupných informaci pan Kůta odmítl přesun do zázemí prodejny a k šetření byla přivolána policie. Vzhledem k tomu, že podezření pracovníka ostrahy nebylo policií potvrzeno, zákazníkovi jsme se za chování ostrahy omluvili a to telefonicky, písemně i při následné osobní schůzce na prodejně za účasti nadřízeného pracovníka externí bezpečnostní agentury.“
Podle odborníka z Vašenároky. cz nebyl postup ochranky správný. „K případné kontrole by vždy mělo vést reálné podezření, například, pokud by bylo vidět, že si zákazník dává zboží do kapsy nebo tašky. Jinak by mohlo dojít k naprosto svévolnému obtěžování zákazníka a evidentnímu zneužití kontroly,“ říká Novák. Pokud tedy není dáno žádné podezření, není sebemenší důvod, proč by se zákazníci měli podrobovat jakékoliv kontrole. „Další, a z mého pohledu zásadní pochybení je způsob provedení kontroly a přístup k zákazníkovi. Je nepřijatelné, aby byla narušena důstojnost člověka tím, že je na veřejnosti před dalšími lidmi obviněn a vyzván, aby ukázal kapsy nebo se jiným způsobem podrobil prohlídce,“ říká právník.
Postup, jaký zvolila bezpečnostní agentura v obchodě, mohl podle odborníka zasahovat do práv na ochranu osobnosti. „Bezpochyby mohla vzniknout nemajetková újma, za kterou by mohl být odpovědný obchod i bezpečnostní agentura,“ tvrdí Petr Novák. Obchod sice službu externě najal, ale prý měl nastavit pravidla pro provádění kontrol, aby k podobným excesům nedocházelo. Agentura je potom odpovědná za jednání pracovníka ochranky jako svého zaměstnance. „Narušení psychiky je nejlépe prokazatelné znaleckým posudkem. Podobný negativní zážitek určitě mohl zanechat problémy trvalejšího rázu,“ říká Novák.
Nejdřív dohoda, potom soud
Stanovení samotné výše odškodnění prý bude složitější, protože bude záviset na konkrétních okolnostech, míře a závažnosti následků, v neposlední řadě taky na konkrétním poškozeném a dopadům na jeho život. „Konečné slovo o výši odškodnění tak bude mít zpravidla až soud.Pokud došlo k psychickým následkům, tak bych určitě doporučoval vymáhat způsobenou nemajetkovou újmu,“ radí. Jak tedy postupovat? „Nejprve by bylo vhodné se obrátit na obchod i bezpečnostní agenturu, aby přehodnotily své stanovisko a mohlo tak dojít k mimosoudní dohodě. Jestliže by byla reakce odpovědných subjektů zamítavá, tak nezbude než nárok uplatnit soudně a podat skutečně žalobu,“ říká Novák z Vašenároky.cz.
