Bratr nacistické bestie Hermanna Göringa: Zachránil stovky Židů
Před 120 lety se narodil Albert Göring, mladší bratr Hitlerova muže číslo dvě Hermanna Göringa. Od muže, který byl většinu času zástupcem Adolfa Hitlera v nacistické hierarchii, se ale Albert Göring snad ani nemohl lišit víc – bezpočtukrát během holokaustu riskoval vlastní život a živobytí, aby zachránil Židy.
Albert Günther Göring se narodil na berlínském předměstí Friedenau jako poslední z pěti dětí Franzisky, rozené Tiefenbrunnové, a Heinricha Ernsta Göringa. Heinrich byl diplomat, jehož kariéra zahrnovala i post generálního guvernéra tehdejší německé kolonie v jihozápadní Africe (dnešní Namibie) a později generálního konzula na Haiti.
Kvůli Heinrichovým postům v zahraničí jeho děti a někdy také jejich matka známá jako Fanny žily u svého kmotra Hermanna Epensteina, lékaře, který v mládí konvertoval od judaismu ke katolicismu a koupil si šlechtický titul. Epenstein a Franziska byli před Albertovým narozením milenci, a vyvstala tak otázka ohledně toho, kdo byl jeho otcem.
Albert byl na rozdíl od svých sourozenců tmavovlasý a všeobecně se Epensteinovi podobal. Ale během roku, než se narodil, byla jeho matka údajně u svého manžela na Haiti, takže není jasné, jak by Epenstein mohl dítě zplodit.
Během první světové války, kdy Hermann Göring vstoupil do vojenského letectva a vyprofiloval se na pilotní eso, Albert sloužil u spojařů. Počátkem 20. let se Hermann stal nadšeným stoupencem Adolfa Hitlera. Albert ale sílící nacistické hnutí nenáviděl natolik, že se přestěhoval do Rakouska a požádal tam o občanství.
Po německé anexi Rakouska v roce 1938 se Albert znovu přestěhoval, tentokrát do tehdejšího Československa. Následujícího roku se stal vývozním manažerem plzeňské Škodovky. V té době pomáhal zaměstnancům stavícím se proti nacismu uniknout tím, že padělal podpis svého bratra Hermanna na dokumentech. Pravidelně také žádal o dělníky z koncentračních táborů, a jakmile je dostal, pouštěl je do lesa.
Albert přivíral oči nad sabotážemi v továrně, která měla velké vojenské zakázky od německých okupantů. Gestapo o jeho akcích často vědělo, ale nemohlo ho nijak zastavit.
Při mnoha příležitostech prokázal osobní statečnost. Ve Vídni se přidal ke skupině Židovek, které musely čistit ulice – a důstojník SS, který na ně dohlížel, je musel všechny pustit, aby neriskoval obvinění, že ponížil bratra Hermanna Göringa. Přátelům, kteří byli Židé nebo byli sezdaní s Židem či Židovkou, pomohl uprchnout z okupované Evropy nebo se skrývat.
Na konci války Alberta Göringa zadrželi američtí vojáci. Drželi ho a vyslýchali ve věznici v Salzburgu, dokud nenašel dokument, že přímo pomohl zachránit 34 Židů z koncentračních táborů.
Američané ho propustili, ale znovu ho zadržely české úřady a postavily před lidový soud. Tam v jeho prospěch vypovídali jak bývalí zaměstnanci Škodovky, tak bojovníci proti okupaci, kteří potvrdili, že zachránil životy stovek lidí; v roce 1947 byl obvinění zproštěn.
Bratr Hermann byl mezitím odsouzen za zločiny proti lidskosti. Ale několik hodin před tím, než mohl být popraven oběšením, spolkl kapsli s kyanidem, kterou mu propašovali do cely.
Albert zemřel 20. prosince 1966 v Mnichově ve věku 71 let. Jedním z jeho posledních soucitných kroků bylo to, že se oženil se svou hospodyní, aby zdědila jeho státní penzi.
No,právje ten mjel sežrat kijanyd mýsto jeho bráchi,ko*kot,páč kůly němu se nám ty Jůde poslední dobou zas ňák pomnožyly.