Smrt Verunky s rakovinou rozdělila manžele Karešovy: Manžel se uzavřel do sebe

Autor: dce - 
1. prosince 2014
13:32

Není nic horšího než vidět své vlastní dítě zemřít. Jana Karešová si tím prošla už dvakrát - Ondra (†3) a Verunka (†5) zemřeli na nemoc, kvůli které jim v těle bují nádory a jen těžko se jich dá zbavit. Janě už zbyl jen Adámek (5) a navíc se jí začalo rozpadat manželství! Po smrti dcery s ní manžel přestal komunikovat,

Maminka Jana a tatínek Martin (42) dětem předali každý svou vadnou část genu BRCA2. Tím vznikla u dětí Fanconiho anémie a těla dvojčat nejsou schopná omezovat růst nádorových buněk a jsou semeništěm rakoviny. Na nemoc už roku 2003 zemřel Karešovým syn Ondrášek (†3) a letos Verunka (†5).

Rakovinou prsu si prošla i Jana - po operaci a chemoterapii se ale vyléčila. Jenže nemoc se tou dobou projevila u dvojčat. Adámkovi zjistili nádor na ledvině a po ukončení léčby v roce 2013 je vyšetřili genetikové. Nemoc odhalili, ale léčit ji nedokáží. 

Nakonec zjistili, že jinde ve světě se nemoc vyléčit podařilo - jeli do Ameriky za peníze, které získali sbírkou od lidí. Jenže v zemi neomezených možností nebylo nic, jak mělo být. "Jezdili jsme celé dny po městě od kliniky ke klinice a hledali, kde pan doktor pracuje. Vůbec o nás nevěděl, nečekal nás, a tím pádem ani děti nebyly zařazeny do registru pacientů, takže je léčit ani nemohl," uvedla Jana Karešová v rozhovoru pro server idnes.cz.

Verunky stav se po návratu do Česka zhoršil. Zemřela 17. září. "Nedávno jsem vyklízela Verunčino oblečení, ještě mě čekají hračky. Byly to pěkné nové věci. Dala jsem je do dětského domova, myslím, že je ještě nějaké děcko užije," řekla. 

Jana je od smrti malého Ondry v péči psychologů. Na svou bolest je sama, manžel jí oporou není. "Se ztrátou bojujeme každý zvlášť. On se uzavřel do sebe a nekomunikuje," dodává smutně Jana Karešová. Přesto stále doufají a bojují - Adámek se už léčí v Brně a je na tom stále dobře.

martinkares ( 2. prosince 2014 05:06 )

neměl sem na mysli hůl,ale pomluvy. bohužel. více to zde rozebírat nebudu. A jediné co vám potvrdím, je zbytek vašeho příspěvku.

popocatepetl ( 1. prosince 2014 23:17 )

Pane Kareši, my do toho zvenku samozřejmě nemůžeme vidět, ale určitě si nemyslím, že vaše paní hledá hůl na psa. Oba dva procházíte strašnou situací, normální měřítka jednání se na to nedají použít. Před mnoha lety jsme si něčím mírnějším, ale podobným prošli. O tři děti jsme přišli, žena vážně nemocná, doktoři už moc optimismu neměli. Neustáli jsme to. Byli jsme mladí, bylo toho příliš na každého z nás, vyrovnávali jsme se s tím každý jinak a rozdělilo nás to. Po desetiletích to člověk vidí jinak. Co v takové situaci dělá strach, zoufalství, bolest, chuť zabouchnout za vším dveře, konec se silami, to si člověk, kdo v té situaci není, těžko umí představit. Nevrážejte zbytečně klín mezi sebe. Nikdo jiný neví stejně dobře, jako vy dva a vaše dospělá dcera, čím procházíte a jak se cítíte. Nikomu jinému nebudou vaše děti chybět tak, jako vám, nikdo jiný nebude žít se stejnými otázkami a u nikoho na světě pro svou bolest, která bude dlouhá, lepší pochopení nenajdete, než jeden u druhého. Tak hodně síly a snad už i kus štěstí! Držím vám pěsti.

martinkares ( 1. prosince 2014 21:58 )

jenomže on se nikdo neuzavřel a vše je trochu jinak. nicméně kdo chce....

vendulka1234 ( 1. prosince 2014 21:12 )

takhle člověk který není v jejich situaci asi jí těžko může posuzovat, oni řeší vzniklé potíže...co se týče té ameriky, pokud se vybíral nějaký fond, jistě kolem toho bylo spoustu lidí a informací, takže to že děti ani nebyli zařaženy do registru a tím pádem je ani nemohl nikdo léčit, mohli lépe zvládnout již před odjezdem , vždyt ta pomoc se vybírala na tu ameriku pak nechápu proč se to nedotáhlo do konce a chudák maminka tam lítala z jedné nemocnice do druhé, děti na tom nebyli dobře a ještě byli vystaveny takovému stresu aby nakonec jeli domů, to jim jistě také nepřidalo...jinak testy na genetiku se dělali vždy, genetika není nový vědní obor...nicméně záleží na každém jak dalece si nechá své geny vyšetřit..spousta lidí o to ani nestojí a raději se pokouší o dítě v domnění že podruhé to bude v pořádku

nojasne ( 1. prosince 2014 19:42 )

Opravdu nechci být zlý,ale z rozumového hlediska lze vyvodit ... vztáhnu to na tebe=jen příklad, že když se dvakrát ztrapním jako pitomec s IQ40, tak se příště nebudu pouštět do diskuse. Přečtěte si k tomuto osudu více informací. Po prvním dítěti jim lékaři řekli, že pravděpodobnost, že se to stane je mizivá, genetické testy v tu dobu nebyly tak detailní. A druhé a třetí dítě jsou dvojčata, takže žádný třetí pokus tu nebyl. Takže popros vedoucího, ať ti na tu vrátnici dají radši televizi, že ten internet není pro každého.

Zobrazit celou diskusi