Přeoperovanou žhářku z Requiem pro panenku přejel vlak! 26 žen kvůli ní uhořelo
Žhářka Eva Kováčová alias René Lízna (†46) byla na útěku z blázince, pátrala po ní policie. Žena, která podstoupila změnu pohlaví, je však po smrti. Spáchala patrně sebevraždu skokem pod vlak. Přesně před 30 lety v listopadu 1984 přitom zapálila Ústav sociální péče v Měděnci. Uhořelo tam 26 chovanek a děsivý příběh se stal předlohou pro Renčovo Requiem pro panenku.
René (v minulosti chovanka Eva) odešel z psychiatrické nemocnice v Brně v pátek 25. července na vycházku, ale už se nevrátil. Hledala ho i policie. Jak uvádí deník Aha!, nakonec ho našli mrtvého. Svůj život ukončil patrně dobrovolně skokem pod vlak. Utrpěl devastující zranění. „Poznat byl na snímcích především zásluhou jizev a tetování na hrudníku, které si nechal odstranit,“ prozradil Aha! jeho zdroj.
„Mohu potvrdit, že jsme ukončili pátrání po muži, ročník 1968, který měl nařízenou ústavní léčbu z důvodu žhářství. Zemřel patrně pod koly vlaku,“ prozradila deníku brněnská policejní mluvčí Andrea Straková.
26 chovanek uhořelo v ústavu
René stál přitom za požárem, který zachvátil ústav na Chomutovsku. Počtem obětí patří mezi nehorší neštěstí v poválečném Československu. V plamenech tehdy zahynulo 26 mladých žen, vesměs bezmocných, mentálně postižených klientek zařízení. Oheň založila tehdy šestnáctiletá Eva, která přitom do podobného zařízení vůbec nepatřila. Jenže s impulzivní a nezvladatelnou dívkou si tehdejší úřady neuměly poradit jinak.
Tragická událost posloužila začátkem 90. let jako inspirace režisérovi Filipu Renčovi, který natočil úspěšný film Requiem pro panenku. Skutečná žhářka se ale rozhodně nepodobala hlavní filmové postavě, kterou ztvárnila Aňa Geislerová. Dívka z romské rodiny zažila kruté dětství včetně týrání a pokusu o znásilnění vlastním otcem... Také poměry v ústavu na Měděnci byly podle řady pamětníků mnohem lepší, než jak je vykreslil film z roku 1992. Renč sám říká, že mu požár posloužil jen jako inspirace a o věrné zachycení události mu vlastně nešlo.
Podpálila i byt v činžáku
O tom, co se osudné podzimní noci v Měděnci stalo, dodnes existuje několik verzí. Jasná jsou ale základní fakta: požár založila Eva podpálením skříní, kvůli zamčeným telefonům trvalo poměrně dlouho, než se o události dozvěděli hasiči. Dřevěná budova neměla nouzové východy a dívky, které v ústavu žily, nebyly schopné samy včas utéct.
Žhářka pak v listopadu 1989 prodělala změnu pohlaví. Již jako René při vzpomínkách na tragédii tvrdila, že po založení ohně běžela varovat personál, který jí však neuvěřil a dal jí nejprve léky na uklidnění. Podle některých svědků události však před založením požárů zamkla své spolubydlící na pokojích. Komunistický režim se o požáru příliš nešířil (například Rudé právo mu věnovalo několik řádek v černé kronice), za viníky pak soud označil Evu a několik osob z personálu. Nezletilá žhářka dostala pětiletý trest, z vězení však vyšla až v roce 1993. Během pobytu za mřížemi totiž opakovaně zranila strážného. V ústavu skončila poté, co zapálila byt v brněnském činžáku.
Moc smutný příběh,kdo nezažije nepochopí🤷🏻♀️
Nechápu proč ta holčina dostala 5 let vězení?
Za vše mohli úřady,úplně normální dívka byla kde neměla být.
Vychovatele za to mohli.
mohlo by se to brát i jako šikana, týrání a však dostali snad jen 1 rok vězení? A holčina která za nic nemohla. jen prostě se branila a nevěděla jak na to,asi si ani neuvědomila co se může stát dostane 5 let vězení?.. Chápala bych kdyby to bylo úmyslné ale tohle nebylo úmyslné..