Lotyšské volby vyhrála proruská strana! Vládnout ale nejspíš nebude

Dnes ráno to oznámila volební komise. Z 1,5 milionu oprávněných voličů přišlo k hlasovacím urnám necelých 59 procent. Volby výrazně ovlivnily obavy z politiky ruského souseda vůči Ukrajině, což přesunulo zájem voličů od ekonomiky k otázkám bezpečnosti.

Vítězství vládní koalice již naznačovaly sobotní průzkumy u voličů odcházejících od voleb. Podle této sondáže by měla koalice kolem 63 procent a strana Jednota premiérky Straujumaové téměř 24 procent hlasů, zatímco opoziční Centrum shody by mělo podporu 21,6 procenta dotázaných. Po sečtení hlasů z 95 procent volebních místností je ale jasné, že zisk vládní koalice bude o pět procentních bodů menší a že nejsilnější stranou bude proruská opozice.

Podle volební komise má sociálnědemokratické Centrum shody přes 23 procent hlasů, za kterou premiérčina Jednota zaostala s 21,6 procentem hlasů. Proruská strana ale očividně nedokáže najít vládní partnery, aby si zajistila parlamentní většinu. Tu totiž s pohodlnými 58 procenty získaných hlasů udržel vládní blok.

Ukrajinská vláda odstoupila: Zemi zmítané boji čekají předčasní volby!

Popularitu vládni koalice přitom podkopala léta tvrdé úsporné politiky vynucené globální finanční krizí. Letošní krize na Ukrajině však náladu v zemi se silnou ruskou menšinou změnila a vyvolala mezi Lotyši obavy ze záměrů Ruska v Pobaltí. Vláda na to reagovala posílením výdajů na obranu a spojila se s oběma sousedními pobaltskými zeměmi v tlaku na zvýšení přítomnosti aliance NATO v oblasti.

"Tyto volby jsou kvůli tomu, co se děje na Ukrajině, jiné než ty minulé," řekla podle agentury Reuters premiérka Straujumaová po odevzdání svého hlasu. "Situace tam opět eskaluje a lidé mají strach z dalšího dění, protože máme hranice s Ruskem," dodala.

Ze dvou milionů obyvatel pobaltské republiky má právo hlasovat asi 1,5 milionu voličů. Nepatří k nim ale kolem 320.000 Rusů, kteří po odtržení Lotyšska od Sovětského svazu přišli o občanství.

Zemi v roce 2008 výrazně zasáhla globální úvěrová krize, což ji přinutilo požádat o mezinárodní pomoc a přijmout drastická úsporná opatření. Nyní ale lotyšská ekonomika patří opět k nejrychleji rostoucím v Evropě a dává se za příklad úspěšného fungování úsporné politiky. Letos se Lotyšsko stalo osmnáctým členem eurozóny.